V ruském městě Tver odstranili z bývalého sídla NKVD pamětní ceduli, která od roku 1991 připomínala oběti katyňského masakru. Toho se na Polácích dopustili Sověti v roce 1940.
K demontáži cedule vyzvala loni na konci roku ruská prokuratura místní úřady a rektora lékařské univerzity, která dnes v budově někdejší sovětské tajné policie NKVD sídlí. Ve sklepě budovy v Tveru Sověti postříleli polské zajatce z tábora v ruském Ostaškově.
Vraždění bylo součástí takzvaného katyňského zločinu – masových poprav polských důstojníků a inteligence v roce 1940 na různých místech v Rusku. Největší hromadné hroby 22 000 obětí se nachází v Charkově, u Smolenska a u Mědnoje nedaleko Tveru.
„Památce zajatcům tábora v Ostaškově zavražděných NKVD v Kalininu – varování světu,“ stálo na deskách v Tveru v polštině a ruštině. Snímky jejich odstraňování zveřejnil na Facebooku místní aktivista.
Polská agentura PAP píše, že není jasné, co se s cedulemi stane. Informace o jejich osudu se v médiích rozcházejí. Tverský lokální server tvernews.ru píše, že je má u sebe člen Národně-osvobozeneckého hnutí (NOD) známého akcemi na podporu vlády a prezidenta Vladimira Putina.
Polská ambasáda v Moskvě už o demontáži ví. Proti odstranění desek už protestoval polský Institut národní paměti, který v prohlášení Rusům odpovědnost za masakr připomíná. Sovětský svaz pravdu ukrýval desítky let až do změny režimu a odpovědnost svaloval na nacistické Německo.
Ruská prokuratura teď tvrdí, že v roce 1991 došlo při instalaci pamětní desky k omylu a záměně čísla budovy. Důkaz o popravě 6300 polských policistů, pohraničníků a důstojníků prý neexistuje.
Podle dřívějších vyjádření organizace Memorial, která mapuje politické represe v Sovětském svazu, jsou ale důkazem o vraždění Poláků v budově NKVD protokoly z výslechů bývalého šéfa tajné služby v Tveru. Při exhumacích u Mědnoje se 90. letech našly části polských uniforem a dokumenty v polštině.
Podle zpravodajské agentury Polského rozhlasu (IAR) je odstranění desek dalším pokusem o přepisování historie. „V zemi jsou šířeny názory některých historiků, podle kterých nejsou v hromadném hřbitově u Mědnoje nedaleko Tveru pohřbeny polské oběti NKVD, ale rudoarmějci, co padli v boji s nacisty,“ píše IAR.
Proti snahám Ruska o dezinterpretaci historie se ve čtvrtek vymezily hlavy pobaltských států. Prezidenti Litvy a Lotyšska a prezidentka Estonska varovali před snahami, které se podle nich v poslední době zintenzivňují. Spor o historickou politiku vede s Ruskem i Česko kvůli odstranění sochy maršála Koněva v Praze 6.