Ruští voliči dnes začali v referendu hlasovat o změnách ústavy, které by mimo jiné mohly otevřít prezidentu Vladimiru Putinovi cestu k setrvání u moci až do května 2036. Do ústavy mají být zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu, manželství jako svazku muže a ženy, ale také možnost, že by Rusko napříště nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Hlasování skončí 1. července.
Podle původního plánu mělo referendum skončit 22. dubna, ale kvůli pandemii covidu-19 bylo hlasování odloženo. V situaci, kdy v Rusku denně přibývají tisíce nových případů k více než 600.000 nakažených, se úřady snaží o „maximálně bezkontaktní“ hlasování, včetně jeho rozložení do více dnů. Pro přibližně 110 milionů oprávněných voličů jsou k dispozici roušky a dezinfekce a například v Moskvě a v Nižním Novgorodu bude možné hlasovat po internetu.
Ruské zákony umožňují odevzdat hlas v předstihu ještě před stanoveným termínem. Již 10. června tak začalo celostátní hlasování na lodích plavících se na mořích, na polárních stanicích a v těžko dostupných či vzdálených končinách ve 38 z 85 ruských regionů; 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, připomněl list Kommersant.
S návrhem první ustavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel na počátku roku Putin. Návrh pak schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu.
Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.
Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl, a tím je „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. „Je to porušení ústavy, státní převrat,“ prohlásil opozičník, který vyzval k bojkotu hlasování.
Komunistická strana, která tradičně podporuje Putina ve všech klíčových otázkách, se postavila proti změnám v ústavě, upozornila agentura Reuters. Putin podle šéfa komunistů Gennadije Zjuganova už má „více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady“.
Kvůli stávajícím omezením proti šíření koronaviru nejsou ale protesty povoleny. Internetovou stránku „Nět“, která sbírala podpisy odpůrců ústavní reformy, úřady zablokovaly.
Státní propaganda burcující voliče k účasti sice pomíjí možnost setrvání stávajícího prezidenta, nicméně oficiální představitelé zdůrazňují význam možnosti, že by Putin zůstal v čele státu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok „zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu“.
Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.
Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od roku vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohynuje nad 60 procenty.
