Evropská komise v reakci na naléhání mnohých představitelů evropských států uvalit na Rusko nové sankce kvůli otravě opozičního vůdce Alexeje Navalného upozornila, že takový krok bude možný až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je za útok odpovědný. Moskva odpovědnost nadále odmítá a poukazuje na to, že Berlín, který otravu ve středu oznámil, zatím nepředložil žádné důkazy. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že jde o podvod s cílem přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby v Bělorusku zmítaném protivládními protesty nezasahoval.
Německá vláda ve středu oznámila, že k otravě Navalného byla nade vší pochybnost použita nervově paralytická látka ze skupiny novičok, vyvinutá v bývalém Sovětském svazu. Zpráva vyvolala kritické reakce na adresu Moskvy. O vývoji celé kauzy mají mimo jiné v pátek v Bruselu diskutovat velvyslanci členských zemí NATO.
Mluvčí EK Peter Stano dnes řekl, že další sankce Evropské unie mohou přijít, až vyšetřování odhalí, kdo je za otravu Navalného zodpovědný. Nezávislé vyšetření a předání pachatelů spravedlnosti podle něj musí zajistit Rusko. Stano dodal, že EU bude reagovat na základě příštích kroků Moskvy.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov znovu odpovědnost Ruska odmítl a vyjádřil údiv nad tím, co by v souvislosti s Navalným mohlo být důvodem pro protiruské sankce. Opět tvrdil, že Moskva má zájem na zjištění „příčin toho, co se stalo s berlínským pacientem“. Zopakoval rovněž, že lékaři nemocnice v Omsku, kde byl Navalnyj v bezvědomí hospitalizován před transportem na berlínskou polikliniky Charité, žádné stopy otravy nenašli.
Jasno v celé věci má běloruský prezident Lukašenko, který v zemi čelí masovým protestům a spoléhá na Putina, že mu v krajním případě pomůže. Prohlásil, že celá věc je podvod zorganizovaný Západem s cílem „odradit Putina od toho, aby strkal nos do běloruských záležitostí“. Lukašenko tvrdí, že k tomuto závěru dospěl na základě údajně zachyceného rozhovoru „představitelů Varšavy a Berlína“.
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dnes označila za nanejvýš znepokojivé podezření, že Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou novičok. Otrava jakékoli osoby takovou látkou se totiž dá považovat za použití zakázané chemické zbraně, upozornila organizace.
Polský premiér Mateusz Morawiecki kvůli kauze označil Rusko za „nepřátelský režim“. Sice zemi přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření to bylo zřejmé. „Gruzie 2008. Krym a Donbas od roku 2014. MH17. Salisbury 2018. Berlín 2019. Navalnyj 2020. Kolik důrazných upozornění potřebujeme, abychom si konečně uvědomili, že máme co dělat s nepřátelským režimem?“ připomněl na twitteru události, v nichž je Moskva obviňována z účasti. Jde o válku s Gruzií, o okupaci a anexi ukrajinského Krymu a separatistický konflikt na východní Ukrajině, o sestřelení malajsijského letounu letu MH17 nad separatisty ovládaným Donbasem, o otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, o loňskou vraždu Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína a o nynější otravu Navalného.
„Dialog, partnerství, kompromis – to jsou pro ně cizí slova. Je čas vyvodit z toho závěry,“ dodal polský ministerský předseda.
S tvrdými slovy na adresu Moskvy nešetřil ani šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, jenž by rád vystřídal na kancléřském postu Angelu Merkelovou. Putinův režim podle něj opovrhuje lidskými životy, proto si případ otravy Navalného žádá jasnou a důraznou evropskou reakci. V této souvislosti zpochybnil brzké dokončení plynovodu Nord Stream 2, které by podle Röttgena jen utvrdilo Putina v tom, aby v takovéto politice pokračoval. Plynovod má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
Zdroj: ČTK
