Rusko na základě reciprocity rozšíří svou černou listinu jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Moskva zakáže dalším představitelům členských zemí a institucí EU vstup do Ruska, ale mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na tiskové konferenci neupřesnila, kdo bude postižen. Počet osob figurujících na ruské černé listině bude podle ní stejný jako počet Rusů na sankčním seznamu EU.
EU podle mluvčí v poslední době podnikla řadu nepřátelských kroků vůči Rusku a ruským občanům. Blok uplatňuje sankce bez ohledu na mezinárodní právo a kvůli „vymyšleným, absurdním záminkám“, uvedla Zacharovová. Moskva podle ní opakovaně varovala unii před zhoubností takového přístupu, ale „v EU ignorují naše návrhy vést věcný, profesionální dialog na základě faktů, a jako dříve dávají přednost sankcím“. „Pokud EU bude pokračovat v tomto konfliktním přístupu, vyhrazujeme si právo adekvátně reagovat,“ dodala.
Zacharovová podle agentury AFP nedala do přímé souvislosti sankce a otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, nicméně kritizovala „dezinformační kampaň okolo ruského občana Navalného řízenou západními státy, jejich vůdci a oficiálními představiteli“.
„Pokládáme tuto rétoriku za zcela nepřijatelnou. Neexistují žádné důkazy (proti Rusku),“ prohlásila.
AFP připomněla, že šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno zmínil možnost přijetí zákona pojmenovaného po Navalném, který by sankce zaváděl. EU podle Borrella pokládá otravu za pokus o zavraždění Navalného zakázanou chemickou zbraní.
Západ od Ruska požaduje objasnění a zevrubné vyšetřování. Moskva tvrdí, že není co vyšetřovat, protože ruští lékaři žádné toxické látky nenašli a pro spuštění vyšetřování chybějí důkazy.
Členské státy EU tento měsíc schválily další půlroční prodloužení sankcí, které společenství uvalilo na konkrétní osoby kvůli jejich podílu na narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti. Postihy se v současnosti vztahují na 175 lidí a 44 firem či institucí. Jedinci a subjekty ze seznamu mají zákaz cestovat do unijních zemí, je jim zmrazen veškerý majetek v EU a mají zákaz získávat v unii půjčky. V lednu byl seznam rozšířen o sedm lidí, mezi nimi o nově zvoleného premiéra anektovaného Krymu Jurije Gocaňuka či guvernéra Sevastopolu.
EU poprvé uvalila tyto sankce na ruské činitele, firmy a instituce v roce 2014 po anexi ukrajinského poloostrova, kterou unie považuje za porušení mezinárodního práva.
Unie uplatňuje rovněž hospodářské sankce vůči některým sektorům ruské ekonomiky, které mají aktuální platnost do konce ledna. Tyto postihy jsou zaměřené na finanční sektor, určité oblasti energetiky a obrany a na takzvané zboží dvojího užití.
Autor: ČTK
