Zásahy policie během běloruských protestů jsou čím dál tím víc brutální, a zřejmě budou ještě brutálnější. Policie je proti demonstrantům připravena použít smrticí zbraně, oznámilo běloruské ministerstvo vnitra.
„Policie neopustí ulice a bude usilovat o zachování veřejného pořádku a bezpečí v zemi. Pracovníci donucovacích orgánů použijí v případě potřeby speciální vybavení a smrticí zbraně.“ Tohle jsou slova náměstka běloruského ministerstva vnitra Gennadije Kazakeviče, podle něhož začali Bělorusové projevovat agresi, a demonstrace se tak v poslední době staly velmi radikálními.
Barikády a hořící pneumatiky, které použili protestující během nedělních demonstrací, nemají podle ministerstva vnitra nic společného s poklidnými občanskými protesty. „Narazili jsme nejenom na agresi, ale také na skupiny bojovníků, radikálů, anarchistů, fotbalových fanoušků,“ uvedl Kazakevič ve svém projevu.
V neděli proběhla další vlna demonstrací, které svojí četností a policejní brutalitou připomínaly události na začátku srpna, kdy lidé poprvé vyšly do ulic. Policie v Minsku znovu použila jednu z nejbrutálnějších taktik proti protestujícím – zábleskové granáty, vodní dělo a slzný plyn. Mnoho demonstrantů bylo zbito policejními obušky a více než 700 lidí zatčeno, informoval o tom běloruský server tut.by s odvoláním na prohlášení ministerstva vnitra. Podle něj se demonstrací v Minsku a oblastních městech zúčastnilo dohromady přibližně 11 tisíc osob.
V menším počtu pokračovaly demonstrace i v pondělí, tehdy většinu protestujících tvořili starší lidé. Ti podle serveru Nastojaščeje vremja zasypávali policejní vozy květinami a skandovali „Fašisti!“. V reakci na to minské policejní jednotky neváhaly použít takové prostředky jako slzný plyn či zábleskové granáty. To vyvolalo ostrou kritiku dalších obyvatel města, kteří během večerních hodin vyšli do ulic „ochránit babičky a dědečky“.
V důsledků večerních akcí bylo zadrženo nejméně 72 lidí. Seznam zatčených zveřejnila organizace Vjasna s poznámkou, že výčet zdaleka není úplný. Někteří ze zadržených byli podle Vjasny surově zbiti, některé musela z místa odvézt sanitka. Mezi zatčenými bylo také několik nezletilých.
„Stačí.” Cichanouská dala Lukašenkovi ultimátum
Alexander Lukašenko musí oznámit datum svého odchodu z funkce prezidenta, represe proti demonstrantům se musí zastavit a političtí vězni musí získat svobodu. V reakci na pondělní události vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská dala běloruským představitelům ultimátum.
Cichanouská vyzvala režim, aby do 25. října zajistil Lukašenkův odchod, ukončil násilí v ulicích a propustil všechny politické vězně. V opačném případě hodlá 26. října zahájit celonárodní stávku, blokádu silnic a bojkot obchodů vlastněných státem. „Máte 13 dní, abyste splnili tři podmínky. Máme 13 dní, abychom se připravili, a po celou tuto dobu budou Bělorusové pokračovat v protestech,“ uvedla Cichanouská. Podle jejích slov na rozdíl od roku 2010 budou protestující vytrvalejší a dosáhnou svého cíle. Výhodou proti situaci před deseti lety podle ní je, že se mohou demonstranti snáz organizovat pomocí internetu. Vyrostla také nová generace, která nechce žít v autoritářském režimu.
Během mezinárodní konference Forum 2000 také opakovaně zdůraznila, že prezidentské volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být pod dohledem mezinárodních pozorovatelů a nesmí v nich být omezen seznam kandidátů.
Evropské sankce proti Lukašenkovi
Ministři zahraničních věcí členských států EU se shodli na tom, že státy Evropské unie jsou připraveny rozšířit sankční seznam běloruských činitelů a zařadit na něj i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Státy Unie vyzvaly režim v Minsku k ukončení násilí proti protestům a vypsání demokratických voleb. Pokud se tak v nejbližší době nestane, mělo by na seznam obsahující 40 činitelů přibýt mimo jiných i Lukašenkovo jméno.
„Všechny členské státy tento návrh akceptovaly, protože od schválení původního seznamu neukázal Lukašenko vůbec žádnou vůli k jednání,“ řekl šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell, píše BBC. Podle vyjádření některých diplomatů by mohly unijní země schválit rozšíření seznamu v nejbližších dnech, nejvýše do několika týdnů.
Během srpnových a zářijových protestů v Minsku utrpělo nejméně 1376 lidí, z nichž každý třetí měl střední zranění. Více než 600 lidí bylo zbito na policejních stanicích poté, co byli zadrženi. Došlo k nejméně třem případům sexuálního násilí, jeden ze znásilněných byl nezletilý. Tyto údaje zveřejnila běloruská společnost Mediazona po prostudování dokumentů, které obdržela od nejmenovaného zdroje ve vyšetřovacím výboru.
