Poslední data o inflaci za září podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než byly odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb, uvedl v rozhovoru s ČTK. Uvedl také, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy rozpočtu.
„Situace další uvolnění měnových podmínek nevyžaduje. Inflace je i na horizontu naší měnové politiky bezpečně v blízkosti našeho dvouprocentního cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit. Taky jsme se netrápili, když byla nějakou chvíli nad cílem,“ uvedl guvernér.
Bankovní rada ČNB nechala na svém posledním zasedání 23. září jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.
Meziroční inflace v září klesla na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta a byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. „Platí, že inflace bude postupně vyprchávat a na přelomu roku se budeme vracet do našeho tolerančního pásma a později příští rok k dvouprocentnímu cíli. V tuto chvíli zásadní odchylku nevidím,“ uvedl guvernér.
Rusnok dále uvedl, že osobně vnímá dvouprocentní inflační cíl poměrně flexibilně. „Jde o to pohybovat se blízko něho, ale tak, abychom nezpůsobili zbytečné otřesy v ekonomice. Navíc nastává určité samovolné uvolnění měnových podmínek v ekonomice, protože kurz koruny je slabší, než očekává prognóza,“ uvedl.
Schodek rozpočtu 2021 bude zřejmě kvůli opatřením vyšší
Rusnok také uvedl, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu.
„Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší,“ uvedl guvernér.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.
Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí, navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmů doplněné o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140 tisíc korun měsíčně. Ty jsou podle resortu zhruba padesát miliard korun.
Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.
usnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. „Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy,“ uvedl.
Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
