Poradce českého prezidenta odletěl do Moskvy na jednání s ruským vedením kvůli tenderu Dukovany

Neformální poradce prezidenta Martin Nejedlý se podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz chystá na konci týdne do Ruska. Aby do země i přes koronavirovou uzávěru mohl, zajišťuje ruská vicepremiérka.

Nejedlý se do Moskvy chystá ve chvíli, kdy premiér Andrej Babiš překvapivě začal mluvit o odložení největšího tendru poslední éry – miliardové dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Bezpečnostní složky v té souvislosti uvedly, že účast Ruska a Číny v soutěži je pro Českou republiku rizikem a politická reprezentace by to měla vzít v úvahu.
Sám Martin Nejedlý ale trvá na tom, že s tendrem na Dukovany jeho cesta nesouvisí. “To je nesmysl,” řekl.

Vztahy mezi Ruskem a Českem jsou v posledním roce vyhrocené. Rusko se ohradil oproti odstranění sochy maršála Koněva a tlačilo na to, aby ji Česko poslalo Ruské federaci. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který ji nechal demontovat, i pražský primátor Zdeněk Hřib kvůli tomu žili pod policejní ochranou. České tajné služby a policie měly informace, že jsou bezprostředně ohroženi příjezdem údajného ruského zpravodajce. Česko pak kvůli tomu vyhostilo dvojici ruských diplomatů. Bezpečnostní složky zároveň důrazně varují před tím, aby vláda zvala ruský Rosatom do jaderného tendru na dostavbu Dukovan za minimálně 160 miliard, protože pak se vystavuje tomu, že český stát bude vydíratelný. Zeman a Hrad přitom firmu dlouhodobě podporují.

Prezidentův „poradce“ bez vědomí ministra zahraničí odletí na tajuplné jednání do Moskvy. To je vždycky podezřelá zpráva, a obzvlášť, když se řeší Dukovany. Paralelní zahraniční politika státu v čele s lobbisty a pozoruhodnými existencemi pod patronátem Hradu pokračuje.

Respektu a Aktuálně.cz Nejedlý řekl, že v Rusku nehodlá jednat o tendru na stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Podle dostupných informací je mezi možnými uchazeči ruská firma Rosatom.

Zmíněná média uvedla, že se Nejedlý už před třemi lety tajně setkal se šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem. Dalšími zájemci jsou čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská společnost KHNP.

Autor: Pavel Kohout