„Děti gulagu“ stále doufají v návrat domů, píše Reuters

Jelizaveta Michajlovová žije v dřevěnici 300 kilometrů od Moskvy a cítí se v úplně stejné pasti nuceného exilu, kterému rodina čelila během takzvaného velkého teroru Josifa Stalina. Poté, co její otec skončil ve vězeňském táboře – gulagu, napsala agentura Reuters.

Dvaasedmdesátiletá žena patří ke zmenšující se skupině zhruba 1500 penzistů, kterým se říká „Děti gulagu“ a kterým vláda po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 slíbila bydlení v rodných městech jejich rodin. Ale ani po třiceti letech se ničeho nedočkali.

Michajlovová se narodila v exilu v Moldavské sovětské republice poté, co jejího otce z Moskvy vykázali jako „nepřítele lidu“. Držely ji tam sovětské restrikce volného pohybu lidí. Později však prodala byt a povedlo se jí vrátit do Ruska. Peníze z prodeje stačily, aby koupila jednoduchou dřevěnici nedaleko železniční dráhy, pět hodin jízdy od Moskvy. Žije v ní se dvěma dospělými dcerami, přičemž mají měsíční penzi v přepočtu 220 dolarů (něco málo přes 4700 korun). V zimě si topí dřevem, neteče jim teplá voda a mají slabý mobilní signál.

Než zemřela, žila s nimi a prožívala dlouhý boj za návrat do Moskvy i její starší sestra Lenina. „Je mi moc líto, že se nedožila, aby to viděla (návrat do ruské metropole). Opravdu toho lituji. Je možné, že její zdraví se neumělo vypořádat se současnými podmínkami, ve kterých žijeme,“ svěřila se Michajlovová, která poprvé potkala svého otce, když se vrátil z druhého pobytu v táborech. Tehdy jí bylo osm let.

S tím, jak se počty „dětí gulagu“ zmenšovaly, jejich neutěšená situace se jevila jako ztracený případ. Až do roku 2019, kdy Michajlovové a dalším dvěma starším ženám dal za pravdu ruský ústavní soud. Ten shledal nepodstatnými vady v jejich žádostech a rozhodl, že na bydlení v Moskvě mají nárok. Navíc vzkázal vládě, aby jejich žádosti o bydlení, a také podobné požadavky ostatních, vyřídila urychleně.

  Trump požádal o nový přepočet hlasů ve státě Georgia

Žádost Michajlovové totiž zdržel dřívější rozsudek moskevského soudu, jenž vynesl verdikt, podle něhož byl z Moskvy vyhnán pouze její otec. Uvedl, že matka mohla ve městě zůstat sama a porodit Jelizavetu bez něj.

Osud žádosti Michajlovové i mnoha dalších však zůstává nejasný. Přitom online petice podepsané 80.000 Rusy a více než 100 veřejných osobností naléhají na vládu, aby zasáhla.

Kritici upozorňují, že návrh vládního zákona, jenž má respektovat rozhodnutí ústavního soudu, neodstraňuje byrokratické překážky, které by mohly nechat žadatele o bydlení čekat dalších třicet let.

Nevládní organizace a právníci proto navrhli konkurenční zákon, jenž by podle nich uspíšil vyřizování žádostí. Zákonodárci mají v parlamentu tento měsíc oba zákony projednat a vybrat z nich jeden.

Michajlovová bude rozhodování pečlivě sledovat. „Nejsme tam, kde bychom chtěli být, a ani tam, kde bychom měli být. Je to exil,“ podotkla.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *