Loňský nárůst zemřelých o 15 % byl od roku 1950 výjimečný, uvedl ČSÚ

irozhlas.cz

Nárůst počtu zemřelých za loňský rok v Česku byl podle Českého statistického úřadu zhruba patnáctiprocentní. Tak výrazná meziroční změna je v historii po roce 1950 zcela výjimečná, řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129.100 lidí, což je téměř o 17.000 víc než v roce 2019. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo loni s koronavirem 11.872 lidí.

Statistici dnes zveřejnili tabulku s počty úmrtí do konce 52. týdne, do konce roku v ní zbývají čtyři dny. Počet mrtvých do 27. prosince dosáhl 127.803. „Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet zemřelých za rok 2020 bude převyšovat 112,4 tisíce mrtvých z roku 2019 o více než 16,7 tisíce osob a jedná se tak o patnáctiprocentní nárůst. Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. V tomto století se meziroční změny dosud pohybovaly od poklesu o 4100 úmrtí v roce 2004 do nárůstu o 5500 v roce 2015, tedy od čtyřprocentního poklesu do pětiprocentního nárůstu.

Po očištění dat od vlivu pokračujícího stárnutí obyvatel se podle ČSÚ ukazuje, že pokud by loni byla stejná úmrtnost jako v roce 2019, počet zemřelých by vzrostl pouze o 2000 lidí. První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace se tak projevila více u mužů. „Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

  Policisté zasahovali kvůli podezřelé obálce u starosty Řeporyjí

Nejvíce se umíralo v listopadu a nárůst počtu úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii od 75 do 84 let a více muže než ženy. Z regionů má největší relativní nárůst počtu zemřelých Zlínský kraj. Za listopad ČSÚ eviduje celkem 15.700 úmrtí, druhý nejvyšší údaj je za říjen se 14.200 úmrtími a třetí za prosinec se 14.000 mrtvými. Také data ministerstva zdravotnictví ukazují nejvyšší počet úmrtí s covidem-19 v listopadu, a to téměř 5000. Druhý nejvyšší údaj je ale za prosinec s 3344 mrtvými s covidem a třetí za říjen s 2917 úmrtími s covidem. Nyní je ale zřejmé, že druhý nejvyšší počet obětí s covidem má letošní leden se 4610 mrtvými.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v minulosti uvedl, že jen asi 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem-19 je skutečně jednoznačně s koronavirem spojených, za což sklidil kritiku opozice.

Podle statistiků se počty úmrtí začaly nad průměr předchozích pěti let pravidelně zvedat v první polovině září. Týdenní počty zemřelých vrcholily na přelomu října a listopadu, kdy ve 44. a 45. týdnu přesahovaly 4200 lidí, tedy dvojnásobek obvyklého počtu úmrtí v této části roku. Následující týdny počty mírně klesaly, avšak zůstávaly nadprůměrné. Ještě v 50. týdnu byly o 40 procent vyšší, než je v tomto týdnu běžné, a po zbytek roku se dále již nesnižovaly.

Rekordní hodnoty loni zaznamenaly také statistiky denních počtů úmrtí. Zatímco v předcházejícím pětiletém období od roku 2015 do roku 2019 překročil denní počet zemřelých hodnotu 450 pouze jedenkrát, v roce 2020 byl denní počet úmrtí takto vysoký nepřetržitě od 18. října do 19. listopadu. Denní maximum 656 mrtvých padlo 2. listopadu.

Absolutní počet zemřelých meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvíce ve Zlínském kraji, kde počet zemřelých loni převýšil počet z roku 2019 o téměř čtvrtinu. Dalšími kraji s nejvíce nadprůměrným nárůstem byly kraje Karlovarský a Olomoucký, naopak Plzeňský kraj a Praha byly s 11 a 12 procenty kraji s nejmenším meziročním nárůstem.

  Konflikt dvou mužů v Příbrami skončil střelbou, jeden je zraněný

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *