g.czLoni na jaře byla obava z nemoci covid-19 obrovská, i přesto se epidemii dařilo zvládnout, na podzim ji ale řada lidí zpochybňovala, což vyústilo v rozdělenou společnost a plné nemocnice, řekl ČTK ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Kvůli šíření epidemie vláda téměř před rokem, 12. března, vyhlásila v celé zemi nouzový stav. Byl dvakrát prodloužen, nakonec skončil 17. května po 66 dnech. Šlo o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy. Stav nouze platí v zemi i nyní, od podzimu byl v různých formách vyhlášen několikrát.
Vláda na základě prvního stavu nouze přijala řadu opatření – od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. „Loni na jaře byl covid úplně nový, nikdo nebyl připraven, obava z nákazy byla obrovská, přesto nebo právě proto jsme to zvládli velmi dobře. Včas jsme začali epidemii brzdit a hlavním problémem bylo zajištění ochranných prostředků, jichž byl v té době nedostatek v celé Evropě,“ popsal Hamáček.
Na podzim ale podle Hamáčka nástup epidemie doprovázela atmosféra zpochybňování nemoci, část veřejnosti a koaličních i opozičních politiků opatření proti viru zlehčovala. „Z nouzového stavu, pouhého právního rámce pro nutná omezující opatření proti šíření covidu, se stal pro část společnosti fetiš, jehož obětováním covid zázračně zmizí,“ uvedl Hamáček.
Dodal, že výsledkem je polarizovaná společnost, která je unavená a znechucená politikou, ale i přeplněné nemocnice, jež jsou někdy až za hranou kapacity. Počty pacientů s covidem-19 v nich v poslední době rostou, některé již vyhlásily stav hromadného postižení osob, při kterém péče nemusí odpovídat běžnému standardu.
O opětovném vyhlášení nouzového stavu se v souvislosti se zhoršením pandemie začalo mluvit koncem září. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení stavu nouze schválila vláda 30. září. Stav začal platit od 5. října na 30 dní. Druhý nouzový stav byl prodloužen pětkrát až do 14. února, poté jeho pokračování poslanci odmítli. Po intenzivních jednáních se ale hejtmani dohodli na tom, že vládu požádají o vyhlášení nouzového stavu, a to na dva týdny. Kabinet pak znovu vyhlásil nouzový stav od 15. února, bezprostředně tak navázal na ten předchozí. Podle některých právníků tím vláda obešla Sněmovnu i Ústavu.
Nouzový stav vyhlášený s pomocí hejtmanů skončil spolu se začátkem účinnosti takzvaného pandemického zákona k 27. únoru. Vláda ještě požádala kvůli kritické epidemické situaci o jeho prodloužení. Sněmovna to kvůli jeho problematickému vyhlášení odmítla, zároveň však vládu vybídla, aby vyhlásila nový stav nouze. Ten nyní platí do 28. března, jeho případné prodloužení by musela znovu schválit Sněmovna.
Zmíněný pandemický zákon pomůže podle Hamáčka v situaci, kdy ještě nebude třeba zavádět radikální plošná opatření, jaká jsou potřeba nyní. „Je nutné si uvědomit, že epidemii covidu nejde zatím efektivně zastavit jinak než omezením pohybu, podnikání nebo shromažďování. A podle intenzity epidemie a razance opatření se zvolí právní rámec,“ vysvětlil ministr.
V České republice nyní platí zatím nejpřísnější uzávěra země, vyhlášena je od začátku března na tři týdny. Až na výjimky je omezen pohyb mezi okresy, zavřené jsou školy a většina obchodů a služeb. Podle posledních statistik začalo šíření epidemie v Česku zpomalovat, zátěž pro nemocnice ale stále zůstává vysoká.
O otevření obchodů či škol je podle Hamáčka možné uvažovat až ve chvíli, kdy se podaří epidemii zvládnout. „Když budou klesat počty nemocných ke dvěma až třem tisícům, můžeme se začít bavit o uvolňování. Začneme u omezení pohybu na okres, prioritou je samozřejmě návrat dětí do škol a pokračovat můžeme při příznivé situaci za přísných hygienických opatření dál, v létě už bude doufám veseleji. Pomůže jistě i očkování,“ řekl Hamáček.
Občanům ministr zároveň poděkoval za trpělivost a za dodržování omezení. „Jsem přesvědčen, že očkování je cesta, jak se vrátit k normálnímu životu, podnikatelé budou moci otevřít zavřené podniky, nebudeme přemýšlet, kam můžeme na procházku, nakoupit, kde si dát kafe nebo kam jet na dovolenou. Vydržme to,“ uzavřel Hamáček.
