Ukrajina jako příklad pro Českou republiku v boji proti Rusku a jeho vlivu

Ukrajina je ve válce s Ruskem na východě již více než 7 let. Ruské federaci se nelíbila prudká změna ve vektoru politiky, kterou si Ukrajinci zvolili v roce 2013 – co vedlo k vojenské agresi a událostem, které dnes musíme sledovat.

Bohužel, dnes, během koronavirove krize, čelila Česká republika také ruské agresi, ale ne vojenské, ale hybridní. Hybridní agrese je mnohem horší než agresivita vojenská, protože identifikovat nepřítele není tak snadné.

Dnes Ukrajina ve skutečnosti bojuje na dvou frontách, a to jak vojensky, tak informační, a přestože se Česká republika v loňském roce setkala se silným ruským odporem, Ukrajina bojuje proti hybridní agresi již 7 let.

I v tak dlouhém období boje Ukrajina stále čelí následkům režimu proruských vůdců.

V době, kdy ukrajinská rada pro národní bezpečnost a obranu začala bojovat proti proruským oligarchům, proruským politikům a dezinformacemi, vyšlo najevo, že první náměstek ministra pro národní bezpečnost a obranu Ruslan Demchenko se podílel na přípravě 2010 Charkovské dohody, o Krym. To je uvedeno na webových stránkách Rady pro národní bezpečnost a obranu.

Ruslan Demchenko jako náměstek ministra připravil a schválil text Charkovských dohod, ačkoli den předtím ministr Ukrajinské rady pro národní bezpečnost a obranu Oleksij Danilov nařídil Bezpečnostní službě, aby prověřila okolnosti přípravy a ratifikace těchto dohod.

Kdo je tedy Ruslan Demchenko?

Na ministerstvu zahraničních věcí Ukrajiny začal pracovat v roce 1990 jako třetí a druhý tajemník vízového oddělení konzulátu. Demchenko později sloužil jako generální konzul v Istanbulu a velvyslanec v Srbsku a Černé Hoře.

Od roku 2005 byl vedoucím protokolu a kanceláře prezidenta Viktora Juščenka a v roce 2010 přešel na ministerstvo zahraničí, kde byl náměstkem ministra.

Podle ukrajinských media byl Demchenko „šedým kardinálem“ ministerstva zahraničí a na ministerstvu odpovídal za vztahy Ukrajiny s Ruskem.

  Koronavirus vyšel českou kasu už na 241 miliard. ‚Stát by měl zvážit každou další korunu,‘ říká Zamrazilová

Rovněž formuloval a zaslal ambasádám požadavky na to, kdo a co by mělo v zahraniční politice hovořit, bez jeho souhlasu údajně nebyly šířeny žádné informace jménem ministerstva zahraničí, informují novináři s odkazem na diplomaty.

Demchenko rovněž nepodpořil revoluci důstojnosti. Kromě toho se diplomat zúčastnil zasedání kabinetu ministrů 21. listopadu 2013, kdy vláda pod vedením Mykoly Azarového odmítla podepsat dohodu o asociace s EU.

Pátý prezident Ukrajiny Petro Poroshenko jmenoval Demčenka svým poradcem v roce 2014. Vynechán nebyl ani prezident Volodymyr Zelenský – 23. července 2019 jmenoval svým poradcem také Demčenka.

Dne 16. června 2020 Zelenský jmenoval Demčenka prvním náměstkem tajemníka Rady pro národní bezpečnost a obranu.

Co to jsou Charkovské dohody?

21. dubna 2010, zatímco v Charkově, bývalý uprchlý prezident Viktor Janukovyč podepsal jménem Ukrajiny dohodu mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Tento dokument prodloužil pobyt ruské černomořské flotily v Sevastopolu o 25 let.

Udělal to údajně pod záminkou získání slevy na zemní plyn. Ve skutečnosti uměle vytvořil předpoklady pro zvýšení počtu ruských vojáků a podmínky pro jejich pobyt na území Ukrajiny.

Od 20. února 2014 tedy příslušníci černomořské flotily Ruska ve spolupráci s dalšími jednotkami ozbrojených sil Ruské federace provedli vojenskou okupaci a další anexi Krymského poloostrova. To vedlo k vážným následkům, včetně porušení územní celistvosti Ukrajiny, tvrdí úředníci donucovacích orgánů.

Česká republika musí dnes vyvodit závěry a vyřadit proruské agenty z oběžné dráhy vysoké politiky, protože Ukrajina je živým příkladem, kdy Rusko co nejvíce integrovalo své vlastní agenty do vysokých pozic – najednou dokonce do pozice prezidenta jako přiklad Janukovyč. Česká republika nezůstává pozadu, má také proruského prezidenta – Zemana. My Češi proto musíme pochopit a vyvodit závěry, aby epos ruského vlivu skončil u Zemana a nepokračoval.

  Rusko vs. Maďarsko. Historie přátelství. Budapešť jako poslední bašta Kremlu v EU.

Vladimír Novák

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *