ct24.ceskatelevize.czHlavní hygienička Pavla Svrčinová připraví do příštího týdne úpravy protiepidemického systému PES, řekl po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Měl by obsahovat také jasná kritéria, která bude nutné splnit, aby bylo možné rozvolňovat opatření proti covidu-19. Kabinet bude ve čtvrtek jednat o podobě opatření po neděli 21. března, podle Hamáčka nelze očekávat zásadní změny.
Původně se indexem PES měla řídit opatření proti šíření nákazy, ale nyní už jeho hodnota není relevantní. Hlavním ukazatelem je pro vládu naplněnost nemocnic.
Hlavní hygienička má předložit jasný plán dalšího postupu, řekl Hamáček. „Chceme slyšet, jak to bude v situaci, kdy to půjde podle toho modelu, který je aktuální, že ta křivka postupně bude klesat,“ uvedl. Úprava systému PES by měla stanovit i hranice pro rozvolňování opatření. „Upravená podoba PES by měla být známa do příštího týdne,“ dodal Hamáček. Osobně považuje za klíčové vyprázdnění nemocnic a jednotek intenzivní péče.
Podle Hamáčka je na úrovni vlády shoda, že od pondělí by měl být pohyb za účelem rekreace povolený na úrovni okresů, nikoliv obcí. „Zatím ale není doporučeno měnit systém okresních uzávěr,“ uvedl. Osobně nechce rozvolňovat pravidla ve chvíli, kdy jsou stále přeplněné nemocnice. „Pokud neklesne obsazenost JIP na polovinu, tak to nelze měnit, u hospitalizovaných to také musí klesnout o polovičku,“ dodal.
Současná opatření se podle Hamáčka inspirovala v Portugalsku, které patřilo z hlediska boje s covidem-19 mezi nejhorší země, a dva měsíce po jejich zavedení patří naopak mezi špičku. Pomalý pokles nových odhalených případů nákazy může podle něj souviset s tím, že se dopady opatření projevují až po dvou týdnech. Díky testování ve firmách se podle něj navíc podařilo odhalit případy, o kterých by jinak lidé nevěděli.
Hamáček podporuje pokračování nouzového stavu, o které by podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) měla vláda požádat poslance. Doufá však v to, že kabinet nebude potřebovat po 28. březnu dalších 30 dní. „Byl bych rád, kdyby po Velikonocích striktní omezení na pohyb padla, ale záleží to na dalším vývoji a jak zvládneme těch dalších 14 dní,“ uvedl.
Doufá v to, že nouzový stav podpoří i opozice, například i proto, že s ním v první fázi počítá i plán rozvolňování, který předložila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). „Pokud navrhují něco, co by mělo vyžadovat nouzový stav, tak očekávám, že by pro nouzový stav měli hlasovat,“ konstatoval Hamáček. Jednat chce vláda se všemi stranami, o dalších plánech bude dnes večer s opozicí mluvit Blatný.
Krizový štáb chce zkontrolovat dodávky kyslíku do nemocnic
Krizový štáb uložil ministerstvu zdravotnictví zkontrolovat dodávky kyslíku, který je potřeba pro léčení pacientů s covidem-19, do nemocnic. Informoval o tom po jednání štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že Správa státních hmotných rezerv nakoupila ventily potřebné na lahve s kyslíkem a štáb je dlouhodobě ujišťován o tom, že kyslíku bude dostatek. „Chceme na papíře, že ho dostatek je,“ řekl. Později doplnil, že vláda může výrobcům plynu uložit povinnost přednostních dodávek pro medicínu.
Státní hmotné rezervy dostaly 19. února od vlády za úkol koupit 1400 ventilů na kyslíkové lahve. Podle vlády lze nákupem předejít problémům v situaci, kdyby došly tlakové lahve s už zabudovanými ventily a bylo by třeba kyslík distribuovat v lahvích staršího typu bez ventilu.
Podle únorového vládního materiálu přibývá v nemocnicích lůžek, u kterých je třeba zajistit pro pacienty kyslíkovou terapii, a to nejen standardním přísunem kyslíku z rozvodů plynu v nemocnicích, ale z individuálních kyslíkových lahví. Situaci podle materiálu vykresluje fakt, že největší český dodavatel zaznamenal letos v lednu meziroční pětinásobný nárůst poptávky. Tento stav vede k nedostatku lahví v celé Evropě, problémem přitom není výroba vlastního kyslíku, ale kyslíkové bomby. Ty s běžně používaným redukčním ventilem a průtokoměrem se staly nedostatkovým zbožím s dodacími lhůtami několika týdnů.
Dnes Hamáček uvedl, že zvýšená poptávka po kyslíku v medicíně vede k tomu, že ubývá kyslíku vyráběného pro průmyslové využití. Je proto možné, že vláda rozhodne o tom, že výrobcům plynu uloží přednostní dodávky.
Na možný problém s ventily upozornil Ústřední krizový štáb dominantní český dodavatel kyslíku Linde Gas 16. února. Ministerstvo průmyslu a obchodu následně kontaktovalo jediného výrobce externích ventilů a nemocnice. Z průzkumu mezi nemocnicemi vyplynula potenciální potřeba 1400 externích ventilů a průtokoměrů, tedy zhruba sto kusů na každý kraj. Společnost GCE Chotěboř pak slíbila, že je schopna přednostně státu dodat ventily v průběhu dvou až osmi týdnů. Kromě tohoto výrobce působí v České republice také tři dovozci alternativních výrobků, stojí v materiálu pro jednání vlády.
