Koronavirová pandemie může přinést i pozitivní věci, shodli se experti

Epidemie koronaviru může společnosti v dlouhodobém horizontu přinést i pozitivní věci. Shodli se na tom experti v dnešní on-line debatě pořádané Nadačním fondem Neuron. Podle ekonomky Danuše Nerudové lze předpokládat například změnu vztahu k životnímu prostředí a omezení kongresové turistiky. Epidemiolog Petr Smejkal zase vidí prostor pro to, aby se lidé více zamysleli nad vlastním zdravím a životním stylem. Matematik Jan Kulveit vyzdvihl zrychlení digitalizace ve veřejné správě.

„Naše společnost ztratila falešný pocit bezpečí,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity v Brně Nerudová. Pandemii vnímá jako „zdvižený prst civilizaci“, lidé by podle ní měli být pokornější.

„Budeme svědky změny územních sídel. Lidé se možná budou stěhovat z velkých center na venkov, protože v lockdownu se přesvědčili o tom, že je tam lehčí žít,“ odhadla. Pandemie bude mít podle ní vliv také na změnu ekonomického modelu, který společnost setrvačně aplikovala od konce druhé světové války. „Ukázalo se, že honba za levnou pracovní silou není úplně šťastná,“ podotkla.

Domnívá se také, že létání se na nějakou dobu stane luxusnějším zbožím. Podle ní firmy omezí „nesmyslné pracovní cesty“, protože zjistily, že řadu věcí dokážou vyřešit přes digitální platformy.

Kulveit míní, že covid může být dlouhodobě pozitivní, pokud poslouží jako varovný výstřel před většími riziky. „Země, kde se vyskytl SARS, byly mnohem připravenější,“ upozornil v souvislosti s aktuální pandemií. „Pokud bychom se dokázali z covidu poučit tak, že žádná větší epidemie neproběhne, mohla by to být ohromná výhoda,“ zmínil.

Smejkal doufá v to, že na sobě díky koronavirové pandemii zapracují například ti, kteří nyní patří k nejrizikovějším skupinám: lidé s vysokým tlakem, obezitou nebo cukrovkou. Lidem doporučil třeba otužování nebo sledování hladiny vitaminu D.

Historik Jakub Rákosník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uvedl, že pandemie každému poskytla časový prostor zastavit se a zamyslet se nad prioritami. Připomněl také, že stávající situace není ve srovnání s dřívějšími pandemiemi „ničím šokujícím“.

„Závažné epidemie v Evropě neměly vždycky jenom negativní důsledky, v dlouhodobé perspektivě z toho vždycky vzešlo něco pozitivního,“ upozornil. Zmínil například morovou ránu, která podle něj sice zahubila třetinu obyvatelstva, ale vedla k růstu životní úrovně chudší populace.

Autor: ČTK