archiv.ihned.cz/Exministr zdravotnictví Jan Blatný byl jednou z „překážek“, která stála v cestě ruské necertifikované vakcíně Sputnik V. Tak o něm hovořil v březnu prezident Miloš Zeman. Právě ten naopak nákup Sputniků vehementně prosazoval.
Bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný v e-mailovém rozhovoru pro publicistický pořad Seznam Zpráv Terén reportérky Kristiny Cirokové poprvé připustil, že kritiku prezidenta za svůj postoj k ruské vakcíně vnímá jako jeden z důvodů svého konce na ministerstvu. „Jsem samozřejmě přesvědčen, že i tento postoj byl – ať už přímo či nepřímo – jedním z důvodů mého odvolání. Jakkoliv pan premiér mně i občanům sdělil, že mě odvolává kvůli rozdílnému názoru na fungování ministerstva,“ píše Jan Blatný.
Rozhovor vznikl v rámci natáčení reportáže, která popisuje, jak se do Česka měla dostat vakcína Sputnik a jak moc byl projekt už připravený.
Příběh Sputniku navíc úzce souvisí i s kauzou Vrbětice a chystanou cestou Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy a je plný politických tlaků a odstraňování těch, kteří s nápadem nakoupit ruskou vakcínu nesouhlasili.
Jan Blatný v době, kdy byl ministrem zdravotnictví, zastával názor, že pokud ruská vakcína nezíská certifikaci Evropské agentury pro léčivé přípravky, není vhodné ji kupovat. Nesouhlasil ani s nápadem, který prosazoval především prezident Miloš Zeman, aby vakcínu posoudil a povolení vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv.
V rozhovoru exministr píše i o tom, že se vždy snažil všechna svá rozhodnutí dělat na základě dostupných odborných dat. „Čísla rostla, situace to byla skutečně složitá a pro nás všechny nová. V krizové době, jakou epidemie rozhodně je, je však podle mě velkou chybou, pokud by byla rozhodnutí motivována politicky. A to jsem se opravdu snažil eliminovat či alespoň minimalizovat. Jsem si vědom toho, že veřejné zdravotnictví od politiky zcela oddělit nelze, ale u nás je toto propojení v poslední době až nezdravé,“ domnívá se Blatný.
Jak jste vnímal nápad přivézt do České republiky vakcíny Sputnik V? Byl to podle vás spíš politický nebo byznysový kalkul, anebo opravdu upřímná snaha tímto krokem pomoci řešit epidemii koronaviru?
Určitě tu byli tací, kteří si mysleli, že tato vakcína může pomoci. Každý, kdo však měl byť jen základní informace, každý, kdo zná proces vývoje očkovacích látek a jejich schvalování, musel ale vědět, že tomu tak není. Jistě se našli i tací, kteří na to celé nazírali z pohledu čistě politického, případně obchodního. A že by to někdo následně mohl považovat za politický závazek vůči Rusku, o tom nepochybuji. A takový závazek bych považoval za nežádoucí.
Proč jste byl proti nákupu těchto vakcín?
Nebyl jsem „a priori“ proti Sputniku. Opakovaně jsem to říkal tehdy, na jaře 2021, a platí to stále – jako lékař nemohu doporučit jakoukoliv vakcínu, respektive v širším slova smyslu jakýkoliv lék, který není dostatečně prověřen, že je účinný a bezpečný. Chránit zdraví občanů je nejen povinností lékaře, ale věřím, že je to i součást práce ministra zdravotnictví. V EU je garantem toho, že lék či vakcína neublíží, ale pomůže, Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Proto jsem a vždy budu odpůrcem léků a vakcín, které nejsou takto schválené. Bez ohledu na to, kdo a kde je vyrobil.
Za váš odmítavý postoj ke Sputniku vás kritizoval především prezident Miloš Zeman. Následně jste byl odvolán. Jak to teď zpětně hodnotíte – souviselo vaše odvolání se Sputnikem a přáním Miloše Zemana? A řekl vám to případně premiér takto přímo? Nebo to vnímáte jinak?
Máte pravdu, největší kritika na mou adresu a za můj postoj, na kterém – jak jsem již řekl – se nic nemění ani nyní, přicházela od pana prezidenta. Koneckonců, to není žádné tajemství. Byla toho v té době plná média. A proto jsem samozřejmě přesvědčen, že i tento postoj byl – ať už přímo či nepřímo – jedním z důvodů mého odvolání. Jakkoliv pan premiér mně i občanům sdělil, že mě odvolává kvůli rozdílnému názoru na fungování ministerstva. Na ministerstvo jsem přišel jako odborník, jako lékař a všechna svá rozhodnutí jsem se snažil dělat především na základě dostupných odborných dat. Čísla rostla, situace to byla skutečně složitá a pro nás všechny nová. V krizové době, jakou epidemie rozhodně je, je však podle mě velkou chybou, pokud by byla rozhodnutí motivována politicky. A to jsem se opravdu snažil eliminovat či alespoň minimalizovat. Jsem si vědom toho, že veřejné zdravotnictví od politiky zcela oddělit nelze, ale u nás je toto propojení v poslední době až nezdravé.
Bylo podle vás vůbec ještě potřeba v březnu, v dubnu přemýšlet o nákupu Sputniku V? Nebylo už v té době objednáno dost vakcín, které byly schválené Evropskou lékovou agenturou?
Vakcín bylo objednáno dost. Toho jsme svědky dodnes. Zejména se jako dobrý krok ukázalo objednání dostatečného počtu vakcín od společnosti Pfizer, které se mimochodem ve velkém objemu objednaly až za mého působení. Je pravdou, že v březnu a dubnu byly výpadky v dodávkách a že kdyby se tehdy na trhu v dostatečném množství objevila bezpečná a účinná vakcína, určitě by dávalo smysl se ji snažit sehnat. Takovou vakcínou ale Sputnik V nebyl. Nejenže neměl schválení od EMA, což je prvořadé, ale výrobce ani nebyl schopen dodat dostatečné množství dávek. Taková snaha tedy reálně nedávala smysl, což jsem opakovaně říkal. Víte, vědecká myšlenka, která za vakcínou Sputnik V stojí, není špatná. Ale výrobce musí následně zajistit i to, že bude vyráběna dle všech regulí, tedy že opravdu každá její dávka bude stejně účinná a stejně bezpečná a v neposlední řadě, že ji bude schopen vyrobit v dostatečném množství. A to výrobce nebyl schopen garantovat. V takové situaci jsem si opravdu nemohl dovolit vystavit naše občany možnému riziku. Jsem lékař.
Kdo byly podle vás hlavní postavy, které prosazovaly nákup Sputniku V?
Veřejně a nejhlasitěji se v tomto smyslu vyjadřoval pan prezident Zeman. Ve Sněmovně pak stejný postoj zastávali především poslanci KSČM. Místem, kde jsem zaznamenal z politického pohledu nejvyváženější postoj, byl Senát. Vnímal jsem i obavu řady politiků, že Sputnik by mohl být politicky zneužit. Sdílel jsem jejich obavy z toho, že cokoliv, co by naši zemi posunulo směrem „na východ“, je riziko, protože naše země má své jednoznačné místo v EU.
Cítil jste kvůli tomu nějaké tlaky na svoji osobu a jak se projevovaly?
Pokud za tlak považujete to, že se v médiích opakovaně objevovaly spekulace o tom, že když nepovolím Sputnik V, budu odvolán, pak ano, takové tlaky jsem vnímal. Ale abych byl zcela spravedlivý, tak musím říct, že byla i velká spousta lidí, myšleno běžných občanů, kteří vyjadřovali podporu. Za to jsem jim byl a vždy budu nesmírně vděčný. Vždyť právě o ně šlo.
Jednal kvůli tomu s vámi někdo z Hradu nebo z okolí Hradu?
Ne, přímo z Hradu mě nikdo nekontaktoval, nikdo z prezidentova okolí na mě osobně nevyvíjel bezprostřední tlak vakcínu zakoupit. Stanoviska pana prezidenta se ke mně dostávala výhradně přes média. Nejsem přítel lobbingu a „neoficiálních schůzek“, což se snad vědělo, tak to možná nikdo ani nezkoušel.
Jakou roli podle vás v této věci hrál premiér Andrej Babiš? Mluvil s vámi přímo on o Sputniku V a jak to probíhalo?
Na Úřadu vlády jednou proběhlo jednání, jehož ústředním tématem byla vakcína Sputnik. Pan premiér se zajímal o to, proč nechci k dovozu Sputniku svolit, ptal se i na to, proč nesouhlasím, aby vakcínu schvaloval český SÚKL. Vše jsem mu vysvětlil a nutno podotknout, že náš rozhovor nebyl nijak vypjatý. Už tehdy jsem však byl rozhodnut, že kdyby na nákupu trval, že neustoupím. A to i kdybych kvůli tomu neměl být dále ministrem. Toto jsem deklaroval i veřejně. Nebylo to ale nutné. Rozešli jsme se s tím, že na věc máme každý jiný názor, ale nedostal jsem žádné ultimátum ani příkaz.
Natáčela jsem rozhovor s viceprezidentem Hospodářské komory Tomášem Prouzou. Říkal, že o možnosti nákupu vakcín Sputnik V s nimi jednal především Roman Prymula. Lidé z byznysu jej prý vnímali jako prostředníka Hradu. V době, kdy jste byl vy ministrem, vás prý vnímali jen jako figurku s tím, že resort řídí Andrej Babiš právě prostřednictvím Romana Prymuly. Byl skutečně Roman Prymula ten, kdo nějakým způsobem zasahoval do dění v resortu i poté, kdy už nebyl ministrem? Vnímal jste také, že postavou, která otevřeně lobbuje za Sputniky, je právě Roman Prymula?
Pan profesor Prymula byl v době, kdy jsem já byl ministrem, poradcem pana prezidenta, respektive pana premiéra. Je pravdou, že o Sputniku V opakovaně mluvil. K tomu je ale třeba dodat, že pan profesor se obecně vyjadřoval k mnoha věcem. Na ministerstvu jsme to ale vždy považovali za vyjádření jeho jako poradce jednoho z uvedených činitelů, případně občana. Z titulu funkce poradce byl někdy přizván na jednání, kam ho delegoval pan premiér. Pan profesor Prymula ale nemohl jakkoliv ovlivnit chod ministerstva, a to ze dvou důvodů: Protože se o to nesnažil, a i kdyby snad nějakou takovou snahu vyvinul, nedovolil bych to. Ten, kdo měl opravdu tendence ovlivňovat fungování resortu, byl pan premiér. Ten na to ale pochopitelně z jistého pohledu – coby předseda vlády – má právo. Zkrátka, vládu řídí premiér. Pokud se ale jednalo o odborné otázky – a ty v době epidemie logicky převažovaly – dělal jsem vše pro to, abych se svými spolupracovníky obhájil to, co jsme považovali za správné. I když to často bylo v rozporu s názorem pana premiéra. Abych byl spravedlivý, tak musím dodat, že se nikdy nestalo, že by mě kolegové z vlády přehlasovali nebo zkrátka nevyslyšeli mé argumenty. Pro mě bylo vždy důležité dělat věci tak, abych si za nimi mohl stát, a to i zpětně, abych si směl sám sebe vážit a nemusel se stydět podívat se jiným do očí. Mně skutečně nešlo o „křeslo“, i když bylo vládní. A proto sám sebe rozhodně nevnímám jako figurku.
Jak bylo vlastně vymyšlené hrazení vakcín Sputnik V? Byl ten návrh takový, že se prodají českým firmám, nebo by to hradil stát?
To byl také jeden z problémů. Zákonná norma, která upravovala hrazení vakcín všem občanům, nepočítala s tím, že bychom používali, a tedy i hradili vakcíny neschválené EMA. Sputnik V tak nebylo možné legálně hradit. Byly tu úvahy o tom, že by vakcínu koupila a přivezla nějaká firma pro své zaměstnance, ale jistě se shodneme, že to není systémové řešení. Opět jsme tedy u podstaty věci, a tou je schválení na evropské úrovni.
Víte o tom, že by se vedla nějaká jednání ohledně distribuce těchto vakcín se společností Avenier? Protože ruská strana zveřejnila, že právě tato firma měla být tím, kdo dovoz zrealizuje a bude vakcíny distribuovat.
Ne, o takových jednáních nevím.
A na závěr: Jak celý ten nápad na zakoupení vakcín Sputnik V zpětně hodnotíte?
Tím, že jsme Sputnik V nekoupili, jsme nikomu neublížili ani jsme nikoho z občanů naší země neohrozili. Naopak. Předešli jsme možným zdravotním rizikům u vakcíny, která neprošla standardním procesem schválení jako jiné očkovací látky. A kromě toho jsem jasně cítil velmi pozitivní zpětnou vazbu od kolegů z řady ostatních členských států Unie. Dali jsme v této oblasti jasně najevo, že jsme součástí EU a že jsme schopni se chovat jako její plnohodnotný člen a respektovat pravidla. Myslím si, že to byl správný signál.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/
