V čele kandidátek koalic chybí ženy. Přeju si jich víc, říká Richterová

idnes.cz

Koalice Pirátů a STAN v úterý představila program a lídry a jednu lídryni kandidátních listin. Ze čtrnácti volebních krajů je v čele kandidátky pouze jedna žena, pirátská poslankyně Olga Richterová. Koalice Spolu na tom není o moc lépe, v čele kandidátky stojí pouze Markéta Pekarová Adamová.

Jedinou krajskou lídryní koalice Pirátů a STAN je poslankyně Olga Richterová, která stojí v čele pražské kandidátky. „Měli jsme za Piráty čtyři lídryně do krajských voleb, teď máme dvě – Klára Kocmanova je druhá ve Středočeském kraji za Vítem Rakušanem Ale není to tak zlé, je to postupně lepší, i když si přeju samozřejmě víc,“ okomentovala situaci pro iDNES.cz.

Na kandidátce pak vysoko stojí také například Jana Krutáková na druhém místě v Jihomoravském kraji či Libuše Vévodová za Pardubický kraj. Co se týče koalice Spolu, v čele pražské kandidátky stojí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, za ní následuje starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová. Dvojku v kraji Vysočina získala Eva Decroix z ODS nebo Pavla Golasowská za Moravskoslezský kraj.

„S ohledem na to, že dva volební bloky letos tvoří koalice více stran či hnutí, lze očekávat, že žen v čele kandidátek bude méně. Pro každou stranu je prvních míst prostě menší počet, protože se o ně dělí s dalšími,“ okomentovala ředitelka Fóra 50 procent Veronika Šprincová.

Jak podotýká, nedostatek žen je negativní nejen pro samotné strany, ale i pro budoucí Sněmovnu. Poslanci se budou potýkat s důsledky pandemie, během níž se ukázalo, jak odlišné životní zkušenosti české ženy a čeští muži stále mají.

Piráti si důsledky nepoměru žen uvědomují

Piráti jsou si současného nepoměru mužů a žen v členské základně vědomi. Jak podotýkají na svých stránkách, v současnosti jsou jejich členy ze 77 procent muži a z 23 procent ženy. I proto vytvořili pracovní skupinu Rovné šance, která se právě vyvážeností zabývá.

  Miloše Zemana potřebuje už jen jeho okolí, říká bývalý šéf Národní galerie

„Vnímáme to jako překážku při naplňování záměru být největší stranou pro liberálně smýšlející voliče. Takto nevyvážený poměr může mít celou řadu nezamýšlených důsledků,“ uvádí s odkazem na dlouhodobě diskutovanou problematiku nedostatečného důrazu na témata, která se týkají žen, například podporu samoživitelek, kvalitně placenou péči či boj proti domácímu násilí.

Šprincová z Fóra 50 podotýká, že za dobu působení strany na české politické scéně udělali Piráti co do zastoupení žen pokrok. V roce 2015 měli jen 16 procent žen, v roce 2020 již bylo zastoupení vyšší. „Jakkoli je problematické porovnávat různé typy voleb, i na kandidátkách je vidět určitý pozitivní trend, kdy se zastoupení žen nominovaných do voleb za Piráty postupem času zvyšuje,“ dodává Šprincová.

Jak uvedla mluvčí Pirátů Karolína Sadílková, poměr zastoupení kandidátů a kandidátek bohužel není ve finále vyrovnaný. To je dáno také výrazně menším počtem uchazeček o přední čela kandidátek. „Na tom dlouhodobě pracujeme,“ podotkla.

Starostové a nezávislí pak mají zastoupení žen nízké, data z loňska uvádí pouhých 18 procent. I v této straně se však podíl žen zvyšuje: „STAN se daří na kandidátní listiny pro různé typy voleb nominovat více než pětinu žen, i v předsednictvu strany je podíl žen pětinový,“ okomentovala Šprincová.

STAN ovšem podobné nástroje, jako je pirátská pracovní skupina, na podporu žen ve straně nemá. K nízkému zastoupení žen může přispívat také fakt, že se členové často rekrutují z řad starostů a starostek. I mezi nimi je totiž poměr žen nižší.

Situace se sama od sebe nezlepší

Podle Indexu genderové rovnosti, který už deset let vypracovává Evropský institut pro genderovou rovnost, je Česko z 27 zemí Evropské unie téměř na chvostu, co se týče počtu žen v politice. Česko například má 80 procent ministrů. Stejně jsou na tom poměry žen a mužů v parlamentu i krajských zastupitelstvech. Evropský průměr je přitom o 10 procentních bodů více ve prospěch žen.

Příčin nízkého zastoupení žen v české politice je podle Šprincové více. Zásadní roli sehrává skutečnost, že zde chybí systémový přístup k problému. „České republice je dlouhodobě doporučováno, aby zavedla kvóty na zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách a ačkoli byly dva takové návrhy zpracovány, zatím ani jeden neprošel schvalováním ve vládě,“ uvedla.

  Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 320 mld.

Ženám nepatřily ani loňské krajské volby. Podle analýzy Fóra 50 %, bylo na kadidátkách jen 27,6 procent žen. To bylo o 2,5 procentního bodu méně než v těch předchozích.

Podíl žen nominovaných do třetiny volebních obvodů Senátu se od posledních senátních voleb v roce 2018 také snížil. A to na 16,2 procent, je však o jeden procentní bod větší než v roce 2014, kdy volby probíhaly v týchž obvodech jako vloni.

Zdroj: https://www.idnes.cz

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *