plus.rozhlas.cz/Úřad práce podle auditorů ministerstva financí porušil kvůli nákupu reklamy u Mafry z holdingu Agrofert zákon o střetu zájmů. Jde o první rozhodnutí, které odstavuje holding ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) od veřejného tendru. „Jestli bylo úplně první, těžko říct. Je první všeobecně známé. Jde ale o systémové rozhodnutí, v tom je důležité,“ říká Michal Bláha, zakladatel projektu Hlídač státu a odborník na otevřená data.
Upozorňuje, že rozhodnutí ministerstva financí se týká evropských peněz.
„To vidím jako silnou linku, že šlo o evropské peníze. Názor Evropské unie je jednoznačný, přes to vlak nejede. Otázka je, kdyby se jednalo o běžné výběrové řízení, které by šlo z rozpočtu Úřadu práce, jestli by ministerstvo financí reagovalo stejně. Toto rozhodnutí nás ještě čeká,“ naznačuje ro Český rozhlas Plus.
Rozhodování české státní správy, tedy centrálních úřadů, je podle něj v této věci extrémně formalistické.
„Vlastně hledají a obhajují premiérův konflikt zájmů do nejkrajnější pozice, kam to jde. Kdyby se jednalo o jakoukoliv jinou firmu, tak zdaleka nepůjdou až do takového krajního právního rizika. To, čeho využívá jak premiér, tak i velká část státních úřadů, je, že velmi formalisticky posuzují zákon o střetu zájmů a zákon s tím související. Ale myslím si, že teď poslední novely v tom udělaly jasno,“ míní.
Rozdíl mezi právními názory
Problém podle Bláhy je, že úředníci mají tendenci brát zákony extrémně doslovně. Nikoliv tak, jak byly myšleny. Potom vzniká rozdíl mezi právními názory.
Rozhodování české státní správy, tedy centrálních úřadů, je podle něj v této věci extrémně formalistické.
„Vlastně hledají a obhajují premiérův konflikt zájmů do nejkrajnější pozice, kam to jde. Kdyby se jednalo o jakoukoliv jinou firmu, tak zdaleka nepůjdou až do takového krajního právního rizika. To, čeho využívá jak premiér, tak i velká část státních úřadů, je, že velmi formalisticky posuzují zákon o střetu zájmů a zákon s tím související. Ale myslím si, že teď poslední novely v tom udělaly jasno,“ míní.
Rozdíl mezi právními názory
Problém podle Bláhy je, že úředníci mají tendenci brát zákony extrémně doslovně. Nikoliv tak, jak byly myšleny. Potom vzniká rozdíl mezi právními názory.
„Ministr Karel Havlíček (za ANO) se tím vůbec netají. Je to krásně vidět na dotačních projektech. Na toustový chleba je 10 posudků a ministerstvu průmyslu a obchodu to stále nestačí. Kdyby takto bojovali za všechny firmy, které projdou dotačním řízením, tak by asi nedělali nic jiného. Ale bojují jen za jednu,“ konstatuje a pokračuje:
„Pokud se výklady zákona budou lišit v rámci jednotlivých úřadů, pak pravděpodobně bude muset v nějaké chvíli rozhodnout soud. A to je pravděpodobně to, na co premiér a Agrofert spoléhají. Že se věc bude táhnout velmi dlouhou dobu a mezitím se status quo příliš měnit nebude.“
Rozpadlo se rovný přístup
Portál Hlídač státu funguje od roku 2016 pro veřejnost, média i státní správu jako informační zdroj o fungování a hospodaření státu. S politickými tlaky se Bláha za tu dobu prý nesetkal.
„My máme se státní správou a s politiky takový obojetný vztah. Protože zejména pro státní správu nefungujeme nutně jako nějaký dráb nebo kontrolor jejich práce, ale my jim velmi pomáháme v jejich práci. Překvapilo nás, když jsme založili Hlídače státu, že jedni z nejaktivnějších uživatelů byli státní úředníci. Pak už se to vyrovnalo, byla tam i veřejnost a tak dále. Ten důvod, proč nás používali, bylo, aby měli kontrolu nad tím, jestli smlouvy uveřejňují správně, nebo ne. Protože ministerstvo vnitra, které spravuje tento rejstřík, jim žádnou zpětnou vazbu nedává. Zatímco my tam hodnotíme mnoho kritérií a čas od času je upozorníme na chyby. Takže oni nás vlastně používají jako kontrolou své práce,“ vysvětluje.
To se podle něj týká zejména střední úrovně úřadů. „Vyšší úroveň, zejména ministři a politici, nás mohou vnímat více negativně. Ale myslím si, že nás respektují. Nikdy jsme se nedostali do situace, že by nás někdo varoval,“ dodává.
Názor Davida Ondráčky, který dlouho vedl protikorupční organizaci Transparency International, že se za poslední rok stát rozpadl, Bláha nesdílí.
„Já myslím, že se nerozpadl. Stát funguje, všechno funguje. To, co se rozpadlo, je rovný přístup k věcem. Zejména centrální úřady ztrácejí rovný přístup k politikům, k veřejnosti a k firmám. Že se ten přístup liší podle toho, komu firma patří. Pokud se vám podaří ovlivnit rozhodování takových organizací, jako je třeba Zemědělský investiční fond, pak se vlastně všechno děje zdánlivě legálně, ale rozhodování je pokřivené,“ vysvětluje Michal Bláha.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz
