Další vývoj kolem chybné restituce Bečvářova statku. Státní zástupci se snaží získat zpátky miliardové pozemky, které stát ztratil.
Bývalá ředitelka pozemkového úřadu Eva Benešová se snažila dva roky přesvědčit soud, že sice udělala chybu, ale pouze neúmyslnou. „Neměla jsem z toho celého žádný prospěch,“ vysvětlovala v ohrádce vyčleněné obžalovaným.
„My jsme tady slušní lidé, žádní gauneři a zločinci,“ rozčílil se zase při jednom z výslechů obžalovaný úředník Jan Horák.
Jsou to tři týdny, co odvolací soud uzavřel největší restituční skandál v novodobé historii, při němž stát přišel o pozemky v hodnotě 1,4 miliardy. Stalo se to tak, že zaměstnanci Státního pozemkového úřadu vydali parcely na skvělých místech v Praze lidem, kteří na ně podle zákona neměli nárok. Byl to ten případ restitucí, kdy původním vlastníkům komunisté zabrali rozsáhlá pole, zastavěli je a potomci majitelů pak po státu žádali náhradní pozemky.
Bývalá ředitelka úřadu Benešová za to dostala u odvolacího soudu tříletou podmínku, její předchůdce Petr Chmelík rok podmíněně a právníka úřadu Horáka soud nakonec zcela osvobodil. Nižší tresty soud odůvodnil tím, že se jednalo o nedbalost, ne o úmyslný zločin.
Kauza je pravomocně uzavřená, rozjíždí se však její druhá, z pohledu státu klíčová, fáze. Hraje se v ní o to, kdo nakonec chybně vydané pozemky v miliardových hodnotách získá: jestli připadnou zpět státu, nebo na nich vydělají podnikatelé, kteří stáli v pozadí zmíněné restituce.
Skutečnými hybateli dění totiž byli například podnikatelé Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička – získané parcely restituenti hned převáděli do jejich firmy.
Pozemky v pražské Krči, Uhříněvsi, Kolovratech nebo v Kunraticích jsou od roku 2015 zablokované policií. Firmy kolem Janouška a Hrdličky tak s nimi zatím nemohou nic dělat.
Po červnovém vyhlášení rozsudku nad úředníky však nastal vážný problém: státní zástupce navrhoval, ať vrchní soudce Jiří Lněnička společně s trestem rozhodne, že se pozemky vrací do vlastnictví státu. Jenže soudce vrácení pozemků státu nenařídil.
„Přímá souvislost mezi výnosem z trestného činu a jednáním obžalovaných je problematická,“ prohlásil soudce s odkazem na to, že pozemky z restituce Bečvářova statku dnes vlastní soukromá firma.
Zabrat a propadnout – to je rozdíl
Soudce Lněnička přitom v tu chvíli nehovořil o navrhovaném „zabrání“, ale o „propadnutí“, které nikdo nepožadoval. Vypadá to jako slovíčkaření, protože termín „propadnout“ je zdánlivě totéž jako „zabrat“.
Zabrání majetku se používá právě v případech, kdy majetek vznikl trestným činem (například při této restituci), ale nepatří pachatelům (v tomto případě jsou vlastníky Janoušek a spol.). „Propadnutí“ majetku pak bývá trestem pro přímého pachatele. Jako když manželé Kateřina a Petr Kottovi přišli o miliony z úplatků, které policisté objevili v jejich sklepě mezi kompoty.