Věci veřejné nebo Přísaha. ‚Voliči hledají protestní alternativu již od komunismu,‘ říká politolog

Nejsou levicové, nejsou pravicové. V české politice se angažují nevyhraněné subjekty. Tento trend má původ již v komunismu a bude tomu tak i v nadcházejících parlamentních volbách. V těch je takovým případem hnutí Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty. Politologové, které oslovil iROZHLAS.cz.uvedli, že lidé stále hledají možnost volit někoho, kdo se vymezuje proti stávajícím stranám.

Šlachtovo hnutí dlouhodobě roste. Na politické scéně je nové, ale například podle politologa z Metropolitní univerzity v Praze Petra Justa má několik podob se současnými i zaniklými stranami. Zpravidla to jsou ty, které odborníci nazývají antistranickými. Vymezují se vůči tradičnímu pojetí strany a snaží se voliče zaujmout důrazem na efektivitu, pořádek a charismatické osobnosti nespojené s korupčními aférami.

Věci veřejné, hnutí ANO, ale i Piráti jsou podle odborníků všechno strany, které nemají konkrétnější politické vymezení. Touto cestou dosud jde i Šlachtova Přísaha. „S výše uvedenými stranami má společné i základní tematické vymezení kampaně, což je boj proti korupci nebo klientelismu. Vymezují se vůči tradičním stranám, které považují za zkorumpované a nehájící zájmy občanů,“ uvádí Just. Podle něj strategie vymezování se vůči tradičním stranám zmíněným subjektům pomohla. Zejména pak hnutí ANO ve sněmovních volbách v roce 2017.

Podle analytika ČT a politologa z Univerzity Karlovy Kamila Švece se Robert Šlachta při vstupu do politiky prezentuje podobně jako Andrej Babiš. A to tím, že zdůrazňuje svoji neangažovanost v politice nebo poukazuje na špatný zkorumpovaný stav současné politiky.

Just dodává, že protikorupční apel Přísahy podporují nejvýraznější tváře hnutí, tedy lidé, kteří proti organizovanému zločinu dříve bojovali. Zároveň však upozorňuje, že to může být i nevýhoda, protože jejich minulost, zejména ve spojení se zásahem na Úřadu vlády v roce 2013, je dodnes kontroverzní.

  Snížení důchodů komunistickým funkcionářům? Hojit se na důchodcích není fér, tvrdí Dolejš z KSČM

Politolog Univerzity Karlovy Miloš Brunclík pak poukazuje na nezkušenost s politikou lídrů hnutí. „Nezkušenost může na čas působit sympaticky. Ale od politiků očekáváme kompetenci, čitelnost jejich postojů a schopnost dosahovat politických slibů. Politika je zkrátka specifické prostředí, které vyžaduje znalosti například v legislativním systému či nacházet podporu pro své návrhy u ostatních stran,“ popisuje. Politika podle něj využívá jiné nástroje, než na které by mohli být zvyklí bývalí policisté.

Spolupráce Přísahy s ANO?

Politologové se shodují na tom, že Přísaha má potenciál hlavně díky nespokojeným voličům hnutí ANO. Švec dodává, že může oslovit i některé voliče SPD a nerozhodnuté.

Podle politologa z Masarykovy univerzity Pavla Pšeji Přísaze napomáhá vládní selhání v pandemii a hledání „Mesiáše“. Podpora zatím prý plyne spíše z emoční roviny.

Premiérovo hnutí se však Šlachtovy Přísahy nemusí nutně obávat. Podle Švece tyto subjekty totiž mohou po volbách spolupracovat. „Ve sněmovně může být oslabená KSČM bez ČSSD, takže čistě teoreticky se může stát, že Přísaha bude potenciální partner,“ popisuje. Navíc šéf ANO Andrej Babiš v televizi Prima CNN News přiznal, že Přísaze pomáhají někteří lidé od jeho marketingového poradce Marka Prchala.

Po minulých volbách hnutí ANO odmítlo vytvořit koalici s SPD. Podle Švece se tak nový spolupracovník ve sněmovně bude hodit. Do voleb se toho ale může hodně změnit, protože voliči se podle něj zpravidla rozhodují krátce před volbami.

Podobný charakter

Politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek vysvětluje, že úspěch Věcí Veřejných v roce 2010 tkvěl také v ostré protikorupční rétorice. „Za prvé tehdy byla poptávka po nových stranách a za druhé na scénu vstoupily s ostrou rétorikou proti korupci, ať už skutečné nebo domnělé, a tvářili se, že přinesou svěží vítr,“ říká. V tomto se prý podobaly hnutí ANO, které uspělo ve sněmovních volbách v roce 2013.

  Vězeňská služba zaměstná ve svých nemocnicích odsouzené lékaře

Věci veřejné však skončily velmi rychle. Podle Hlouška totiž nebyly typickou stranou a snažily se z bezpečnostní Agentury bílého lva předního představitele strany Víta Bárty udělat politickou loď. „Při vší úctě k Vítu Bártovi to neuměli dělat. Když se potom dostalo do povědomí médií a veřejnosti, jak to skutečně uvnitř strany fungovalo, tak to zkrátka nemohlo pokračovat,“ přibližuje Hloušek propojení strany s bezpečnostní firmou.

Proč se tedy oproti Věcem veřejným vládní ANO drží v politice výrazně déle? Hloušek se domnívá, že ANO pomáhá více peněz a chytřejší marketing. Také část voličů stále shledává ANO za nové protestní hnutí. „To moc nechápu. Navzdory tomu, že s námi formálně jsou od roku 2011, pořád jsou vnímaní jako protestní strana, která se vymezuje těm tradičnějším,“ uvádí.

Co podle Hlouška také pomáhá, byť ne výrazně, je lepší zacílení na voličskou skupinu. Zatímco prý Věci veřejné volila směs liberálních, protestních nebo nespokojených pravicových voličů, hnutí ANO vysálo levici a dlouhodobě se zaměřuje na důchodce.

Sobecký a omezený zájem

Podle Pšeji původ nechuti k tradičním stranám pramení zejména z dob komunistického režimu. Tehdy si pojem „politická strana“ společnost spojovala se „státostranou“. „Výrazná část veřejnosti ji ve spojení s režimem vnímala negativně. Proto ke stranictví vznikal odpor,“ popisuje.

Lidé podle něj tehdy vnímali politiku jako něco, co nemohou ovlivnit. Proto se snažili hledat alternativy. „Politické strany jsou v tomto kontextu vnímány jako reprezentant nějakého omezeného, sobeckého zájmu – projevilo se to například ve slavném sloganu Občanského fóra z roku 1990, že strany jsou pro straníky, OF je pro všechny,“ připomíná Pšeja.

Pšeja tvrdí, že od roku 1989 se v české společnosti střetávají dva přístupy k politice, které se střídají v cyklech. Jeden, který k politickým stranám přistupuje pozitivně a druhý negativně. Negativní trend odborníci nazývají antistranictví.

  Michal Hašek je nově náměstkem ministra vnitra. ‚Beru to jako dočasnou misi,‘ řekl

„Dochází k přelévání podpory mezi těmito dvěma tábory. Podpora subjektů vymezujících se proti tradiční stranám je často reakcí na pocit, že tradiční politické strany nenabízejí efektivní správu země a nepřenášejí vyhovující řešení společenských problémů,“ popisuje Pšeja. Podporu antistranických subjektů spojuje také s nárůstem populismu v poslední dekádě.

Následující volby ukážou, v jakém cyklu se Česko bude nacházet. Minimálně od voleb roku 2017 je podle Pšeji evidentní, že u nás převládají subjekty, které se tradičnímu stranictví vymezují. Jde podle něj o dočasný fenomén. „V obecné rovině se dá říci, že nadcházející volby budou soubojem politiky založené na realistickém programu s populistickými postoji, které mají za cíl generovat podporu bez ohledu na možné důsledky,“ míní.

Hnutí Přísaha ještě nepředstavilo více výraznějších tváří. Vše se zatím staví kolem zakladatele Šlachty. Toho minulý týden v sobotu zvolili delegáti na ustavujícím sněmu v Ostravě předsedou. Neměl protikandidáta a získal 110 ze 120 hlasů. Místopředsedy se stali Šlachtovi bývalí kolegové od policie. Prvním se stal Tomáš Sochr a druhým Jaroslav Pelc.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *