idnes.czČesko pokračuje v přípravách na své předsednictví v Radě Evropské unie. To má začít 1. července 2022. Vláda na šestiměsíční předsednictví vyčlenila 1,24 miliardy korun. Rozpočet je tak na třetině toho, co stálo první české předsednictví v roce 2009. Podle premiéra Andreje Babiše to ovšem není konečné číslo.
1. července 2022. Den D pro Českou republiku, opět totiž převezme předsednictví Rady Evropské unie. Bude to naše druhé předsednictví, to první se uskutečnilo v roce 2009.
V předsednictví Radě se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země určuje agendu a priority Rady a proto je předsednictví považováno za jeden z nejdůležitějších nástrojů k posílení prestiže, ale i schopnosti prosazovat zájmy jednotlivých členských států. Předsedající země se stává na půl roku centrem rozhodování o unijní politice – premiér předsedající země reprezentuje Unii navenek.
Jen pro srovnání, průzkum ústavu STEM v dubnu 2008 ukázal, že 49 procent tehdy vědělo, že bude Česko unijnímu orgánu předsedat. Letos v dubnu je ovšem číslo mnohem menší. To, že bude české předsednictví v Radě EU, ví pouhých 19 procent lidí.
Podle Nikoly Hořejše, ředitele projektu České zájmy v EU, má vláda velké rezervy v informování občanů o tom, že předsednictví vůbec bude. „Neznalost se dá částečně přičíst tomu, že byla pandemie a mezi lidmi rezonovala jiná témata, propastný rozdíl mezi čísly však ukazuje na absolutní absenci jakékoli diskuse politiků s občany o tom, co bychom chtěli v Evropě prosadit. Což jde hlavně na vrub členů vlády, kteří mají přirozeně v médiích největší prostor,“ řekl.
„Téma je zřejmě příliš nezajímá. Přitom právě po pandemii budou na stole návrhy řešení problémů, na které jsme jako Evropa v této nenadálé zdravotnické krizi narazili – a Česká republika by k nim jistě měla co říct,“ dodal.
Vzhledem k tomu, že do začátku předsednictví zbývá ještě stále necelý rok, přípravy se teprve rozjíždějí. Spoustu věcí se totiž do července 2022 může ještě změnit – například vláda České republiky vzhledem k podzimním volbám. Stát na půlroční kolotoč jednání nicméně zatím vyčlenil 1,24 miliardy korun.
Skromný rozpočet
Přestože se částka nezdá být malá, je rozhodně menší než ta, kterou Česko investovalo do prvního předsednictví. V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a na dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, což v dnešních cenách představuje zhruba 4,32 miliardy.
Vládní ČSSD i část opozice rozpočet považuji za podhodnocený, podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit, a limituje to české možnosti prosadit své priority.
Například Slovensko v roce 2016 dalo do svého prvního předsednictví o polovinu více – konkrétně necelých 70 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun. S podobnou částkou hospodařilo o rok později také Estonsko.
Lucembursko v roce 2015 dalo na své předsednictví dokonce 93 milionů eur, tedy zhruba 2,4 miliard korun. Hlavní město Lucemburk je přitom jedno ze sídel EU. Nejúspornější předsednictví měli v posledních letech Finové, kteří i po výrazné redukci nákladů přesáhli v přepočtu 1,4 miliardy korun.
Hospodářské noviny nedávno informovaly o tom, že v ohrožení jsou další peníze z rozpočtu na předsednictví. Ministryně Alena Schillerová totiž po svých kolezích chce, aby v rozpočtu na rok 2022 na svých úřadech ušetřili pět procent provozních výdajů.
Podle premiéra Andreje Babiše ovšem částka 1,24 miliardy korun není konečná. „Zmiňovaných 1,24 miliardy korun totiž nepředstavuje celkové výdaje, nýbrž jen část celkového rozpočtu na české předsednictví,“ uvedl tento týden.
Celkový rozpočet se dodatečně navýší o požadavky jednotlivých resortů, vysvětlil. „Tyto požadavky ministerstva a Úřad vlády upřesní letos v létě při vyjednávání o státním rozpočtu ČR na rok 2022,“ napsal Babiš. Náklady hradí jednotlivá ministerstva zejména u akcí nižší kategorie, doplnil premiér.
Nižší náklady jsou podle něj způsobené i tím, že jednání se nebudou konat v celé republice, ale jen v Praze. „Předpokládám, že se shodneme na tom, že akce na Pražském hradě budou dostatečně důstojné a reprezentativní,“ dodal. Odmítá i to, že by mělo předsednictví trpět personální nouzí.
Ekonomové, investoři a další osobnosti totiž minulý týden v otevřeném dopisu kritizovali plánovaný rozpočet na předsednictví České republiky v Evropské unii i malou pozornost, kterou mu premiér a ministři věnují.
Pod dopisem jsou podepsaní například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nebo někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Podle signatářů výzvy budou na stole v době českého předsednictví mimo jiné témata nové migrační dohody, revize evropské klimatické politiky nebo rozvoje společného trhu a inovací. „Vedle toho předsednická země sehrává klíčovou úlohu i v nečekaných krizích. Český premiér za celou EU řešil zastavení dodávek plynu z Ukrajiny v zimě roku 2009, portugalské předsednictví zase nedávno vyjednávalo o rozdělování chybějících vakcín,“ uvedli.
Vondra: Chybí odborníci
Babiš se proti kritice následně ohradil. Za důležité označil, aby téma předsednictví a ČR reprezentovali schopní lidé. Není podle něj potřeba utratit dvojnásobek peněz na „něco, co ani nepotřebujeme.“
„Tihle pisatelé se jenom chtějí zviditelnit, protože asi potřebují do svých politických marketingových kampaní něco říct. My jim na to odpovíme velice konkrétně, věnujeme tomu velkou pozornost,“ řekl Babiš.
Nicméně nejde jen o „pisatele, kteří se chtějí zviditelnit“. I podle europoslance Alexandra Vondry, který připravoval první české předsednictví v prvním pololetí roku 2009 v roli vicepremiéra pro evropské záležitosti, je české předsednictví potřeba posílit finančně i personálně, aby republika byla schopná zvládnout všechnu agendu.
„Bude třeba o něco víc prostředků na personální zajištění kvalifikovaných odborníků, aby byla ČR schopná pokrýt agendu, která se na nás povalí,“ uvedl nedávno Vondra. Pro iDNES.cz dodal, že nejde o další miliardy, ale spíše o miliony – ty by podle něj dokázaly zajistit dostatečné množství odborníků, kteří by mohli řešit potřebné záležitosti.
„Jde o budoucnost energetiky v Evropě, jaká bude zelená politika, jaká bude digitalizace, to jsou klíčové věci. Myslím si, že na to je připraveno málo odborníků. Tohle jsou věci, které nezvládnou studenti a mládež agenturně najatí na to, aby pomáhali s logistikou,“ dodal europoslanec.
Připomněl tak skutečnost, že České shánělo výpomoc na předsednictví a nabízelo stáže pro vysokoškoláky. Za pomoc mají navíc dostat jen 500 euro měsíčně, tedy přibližně 13 tisíc.
Vondra zároveň připomněl, že pozice Česka je nyní jiná, než byla před 12 lety, kdy nebyla ještě podepsaná Lisabonská smlouva. Právě kvůli tomu politici nemusí mít takovou snahu se předsednictvím zabývat.
„Je to jiné předsednictví, protože to naše tehdy bylo před Lisabonskou smlouvou, takže role premiéra a ministra zahraničí, ty tam byly daleko výraznější, nyní jsou menší. Myslím si, že tohle je ten problém. Premiér když tam nevidí pro sebe svou roli, tak tomu nevěnuje pozornost, která tomu náleží,“ popsal.
Hlavní slovo pro Úřad vlády
Jak nyní pokračují přípravy na předsednictví? Jak již bylo řečeno, centrem veškerého dění bude Praha. Centrálním koordinátorem všech akcí je Úřad vlády. Například na konci loňského roku na úřadu vznikl Odbor pro předsednictví ČR v Radě EU. Do konce roku 2021 v něm bude pracovat 29 zaměstnanců.
„V průběhu předsednictví ČR v Radě EU se uskuteční na území České republiky přibližně 250 akcí, z čehož 17 akcí bude na nejvyšší politické úrovni,“ uvedla mluvčí vlády Jana Adamcová. Konkrétně jde o neformální zasedání Rady ministrů, návštěvy členů Evropské komise a Evropského parlamentu, a zejména neformální summit.
Jaká budu témata a případný počet summitů, bude záležet na prioritách v daném období. Podle premiéra by se ve Španělském sále Pražského hradu během předsednictví mohl uskuteční summit prezidentů a premiérů členských zemí.
Jednou z hlavních priorit z hlediska zahraniční politiky pro předsednictví České republiky v Evropské unii je posun v rozšíření bloku o země západního Balkánu. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek již dříve uvedl, že by považoval za úspěch, kdyby se podařilo oznámit datum, kdy by se Srbsko a Černá Hora mohly stát členskými státy unie. Ministr by navíc chtěl, aby se v Praze uskutečnil summit EU a USA.
Na dotaz, jak v současné době pokračují přípravy, Adamcová odpověděla neurčitě. „Úřad vlády ČR pracuje na logistických a organizačních přípravách, naplňování komunikační strategie, přípravě obsahových priorit, plánování kulturních akcí,“ uvedla s tím, že předsednictví je až za rok.
Je jisté, že Česko se připravuje na své předsednictví. Pomalu, ale jistě. Podle průzkumu STEM nicméně klesl počet lidí, kteří si myslí, že je Česko dobře připraveno na vedení Rady EU. Od listopadu 2019 do dubna 2021 se důvěra v připravenost země snížila o 22 procentních bodů, tedy na 25 procent občanů.
„Nedůvěra v připravenost na předsednictví silně souvisí s celkovým propadem důvěry v českou společnost, politickou reprezentaci i ve vládu jako takovou. Neměla by to však být omluvenka pro politiky, že se nemají předsednictvím zabývat – právě naopak. Češi potřebují vidět, že jsme zase v něčem dobří – úspěšné předsednictví, kdy na nás bude upřena pozornost reflektorů celého světa, by mohlo být tou vzpruhou, kterou národ potřebuje,” dodal Hořejš.
Zdroj: https://www.idnes.cz
