seznamzpravy.cz/Ministryně financí za ANO v televizi prohlásila, že vláda řeší, jak do budoucna lépe předvídat extrémní projevy počasí. Její výroky nadzvedly odborníky.
Nevoli mezi tvůrci předpovědí počasí vyvolala slova ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Vicepremiérka se do meteorologů opřela měsíc po ničivé bouři. Podle ní je třeba se z tornáda poučit a propříště identifikovat rizika, jako to umějí ve Spojených státech. Ničivá bouře udeřila na jižní Moravě 24. června a zdevastovala části pěti obcí.
Vedení státní instituce se kritice brání. „Takové vyjádření nás mrzí dvojnásob, protože jsme výstrahy předem vydávali. Na druhou stranu chápu, že paní ministryně financí tyto informace nemůže mít a nemůže těmto věcem zcela rozumět,“ reagoval pro Seznam Zprávy ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder.
Rozpaky neskrýval ani vedoucí meteorolog brněnského pracoviště Petr Münster, který s týmem detailně mapoval okolnosti tornáda. „Klidně se můžu vyjádřit ke státnímu rozpočtu v televizi a uvidím, jak se pak oni vyjádří ke mně. Nevím, jestli sedí ve vládě nějaký meteorolog, který má zkušenosti s předpovídáním počasí. Pokud ne, beru to jako tvrzení někoho, kdo si nezjistil potřebné informace,“ uvedl Münster.
Schillerová se opřela do tvůrců předpovědí v pondělí v České televizi. V pořadu Události, komentáře reagovala na otázku, zda mohla vláda a státní instituce s ohledem na bouři něco udělat líp. „Jsem velmi pokorný člověk, takže vím, že vždycky jde něco udělat líp. Musíme se pobavit o meteorologické situaci. Už jsme ji na vládě řešili s ministrem životního prostředí. Informoval nás o tom, jak situaci řeší ve Spojených státech. Tam jsou v těch územích schopni identifikovat rizika. Vezměte si, že vůbec nepřišlo ani nejmenší varování o tom, že tornádo přijde,“ uvedla ministryně.
Dodala, že nebyly avizované ani extrémní deště. „V tomto bych hledala ponaučení, jak se na to připravit, protože se to může kdykoli zopakovat. Asi těžko dnes můžeme říci, že už tornádo znova nemůže přijít,“ uvažovala Schillerová.
Meteorology její slova překvapila. „Od pondělí, tedy tři dny před tornádem, jsme indikovali a vydávali výstražné informace, že budou silné bouřky s krupobitím, pak jsme je dál upřesňovali. V 18:33, hodinu před tornádem, jsme vydali poslední informaci o výskytu nebezpečného jevu. Silné bouře přicházely z Rakouska. Zpřesnili jsme i výstrahu s tím, že bouřky budou i na Břeclavsku a Hodonínsku,“ sdělil Rieder.
Podívejte se, jak vypadají místa zasažená tornádem měsíc poté:
Krátce po tornádu meteorologové v tiskové zprávě popsali, jak složité je extrémní jevy předvídat. S předstihem jednoho až dvou dní umějí předpovědět, že na území o velikosti kraje hrozí silnější konvektivní bouře a může dojít ke tvorbě supercel. Předvídat tornádo však podle meteorologů neumí nikdo, a to ani ve Spojených státech. „Tamní systém je postavený na pozorovatelích, kteří ve chvíli, kdy si tromba z tornáda sedne na zem, posílají zprávu o tornádu. Pro jeho vytvoření je třeba splnění tisíce a jedné podmínek. I když jsou splněny, ještě to neznamená, že tornádo vznikne,“ zdůraznil Rieder.
Připomněl, že ústav ještě před živelní katastrofou čelil kritice za příliš mnoho výstrah. „Musíme držet rovnováhu mezi tím, kolik výstrah vydáme a kolik z nich se skutečně naplní. Vydávat výstrahy na něco, co pak nenastane, vede k devalvaci výstražné informace,“ zdůraznil.
Poslední tornádo podobného rozsahu je doložené v Kosmově kronice ze 12. století. „Vzhledem k četnosti tornád v Česku není ve výstrahách ani zařazené jako rizikový jev. Právě kvůli minimální četnosti,“ řekl ředitel.
Podle Münstera je třeba hlavně naučit lidi, jak se v takových situacích chovat. „A ne hrozit tornádem s každou větší bouřkou,“ dodal.
Před červnovým ničivým tornádem kategorie F3 naposledy Česko zasáhl podobný jev před čtyřmi lety. Tehdy však byla bouře výrazně slabší. „V jiné situaci v minulosti jsme vydávali upozornění pro možnost tornáda a pak jsme to schytali, že šíříme poplašné zprávy,“ dodal Münster.
Odborníci chtějí přesto dál pracovat na rychlejším varovném systému, který upozorní lokální autority. Výstrahy jsou nyní primárně určené záchranným sborům. Od meteorologů putují k vedení hasičského sboru a od něj na jednotlivá krajská velitelství podle určení výstrahy. „Je potřeba dotáhnout, aby informace vždy doputovala do daného regionu, a aby ji tam nebrali na lehkou váhu,“ řekl Rieder.
Hydrometeorologický ústav na konci roku oslovil starosty obcí a hejtmany, aby tvůrcům předpovědí dali zpětnou vazbu k fungování výstrah. „Získali jsme asi 280 odpovědí od starostů, že jim stávající systém vyhovuje. Nejvíce žádají výstrahy před povodněmi, bouřkami a silným větrem,“ doplnil ředitel.
