seznamzpravy.cz/Český statistický úřad zveřejní v pátek první odhad vývoje HDP za druhé čtvrtletí 2021. „Po roce a půl to bude první super číslo v růstu ekonomiky, meziročně vyjádření o ekonomice jako celku,“ říká centrální bankéř Aleš Michl.
Nejvíc české ekonomice během koronaviru pomohly firmy, úspěšný export a investice vlády, říká člen bankovní rady ČNB Aleš Michl.
„My jsme s kolegou udělali takovou analýzu na základě spotřeby elektřiny, na základě údajů typu kolik kilometrů ujedou na dálnicích kamiony, nebo na základě dat z kreditních karet. Snažili jsme se už od začátku covidu ekonomiku popisovat trošku jinak, než jsou standardní ekonomické modely. Správně jsme určili dno ekonomického cyklu, to byla první prognóza, která nám vyšla dávno před tím, než to řekl statistický úřad,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Michl, někdejší poradce premiéra Babiše a centrální bankéř.
„To byl duben 2020. Potom nám dobře vyšel odhad za třetí kvartál 2020, kdy jsme říkali, že se ekonomika rychle vzpamatuje po prvním lockdownu, že rychle vystřelí nahoru. Šlo o největší mezičtvrtletní růst v historii, no a teď vyjde podle mě ta třetí prognóza. Export a podniky, které se dostaly nad úroveň, než byly před covidem,“ dodává Michl.
Firmy posílí navzdory faktu, že kapitánům průmyslu chybí materiál – který, když je, tak skokově zdražuje.
„Nepropouští se a zvyšují se mzdy, což jsou základní veličiny pro to, aby se ekonomika vzchopila a vystřelila teď nahoru. Otázka však je, co se stane se spotřebou domácností. A to proto, že tvoří padesát procent HDP – a tam je zatím hodně neznámých,“ říká člen sedmičlenné bankovní rady České národní banky v rozhovoru pro SZ Byznys.
Jak tedy Češi zatím utrácejí po znovuoživení ekonomiky?
To je klíčová věc pro to, jak se bude ekonomika vyvíjet. Teď dosáhneme historicky největšího růstu, ten bude přes sedm a půl procenta, možná i přes devět procent.
Míra úspor domácností se zvýšila. Češi spořili před covidem 12 procent z toho, jaké měli příjmy. Teď spoří 22 procent, čili výrazně nahoru.
Ten rozdíl kdybychom spočítali v miliardách, tak jde o 405 miliard navíc. Češi teď mají 405 miliard k tomu, aby utráceli. To je sedm procent HDP. To je velké číslo.
Jsou to úspory zadržené od začátku pandemie. Buď je nemohli utratit, nebo prostě chtěli spořit.
Kde se to nejvíc projevuje? Kde nejvíc neutráceli?
Napříč ekonomikou, ať už to vidíte na tržbách za auta, tak i v maloobchodních tržbách a službách.
Ale podobná je situace třeba v Německu. Tam mají také nadměrné úspory, zhruba o velikosti šesti procent HDP. Když jsme mluvili s kolegy z Bundesbanky (Deutsche Bundesbank je německá centrální banka, pozn. red.), tak oni očekávají, že se tyto nadměrné úspory během příštích tří let rozpustí jenom ze třetiny.
Ostatní peníze na účtech dále zůstanou, čili nebude to žádný „hurá styl“, typu – všichni vlétnou do obchodů a začnou masivně utrácet. A něco podobného bych čekal tady.
Proto jsem strašně opatrný ohledně budoucího vývoje ekonomiky.
Připravují se tak Češi na krizi, nebo jen nemají chuť utrácet? Změnily se spotřebitelské návyky, nebo je v tom ještě něco jiného?
Když se podíváme na Česko, tak ten největší rozdíl mezi státem a domácností je ten, že státu výrazně klesly příjmy. Klesly daňové příjmy, kleslo HDP, čili dluh versus HDP výrazně vzrostl, ale u lidí neklesl příjem domácností. Neklesly platy, rostly i během covidu. Což je zásadní rozdíl.
