/ct24.ceskatelevize.cz/Policejní prezident Jan Švejdar se dnes omluvil za slova mluvčí středočeské policie, že srpnové shromáždění spolku Milionu chvilek při předvolební autogramiádě premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše v Průhonicích bylo nepovolené. Připomněl, že právo shromažďovací nepodléhá povolení, ale zásadně jen oznámení. Sousloví „nepovolené shromáždění“ se tudíž v žádném vyjádření české policie vůbec nemělo objevit, napsal dnes na twitteru.
Páteční vyjádření policejní mluvčí o nepovoleném shromáždění bylo podle Švejdara nešťastné zejména proto, že právo shromažďovací v České republice stojí zásadně na oznamovacím principu a přímo v Listině základních práv a svobod je zakázáno podmiňovat jeho konání povolením orgánu veřejné správy. „Včerejší (páteční) vyjádření středočeské policie k aktivitě Milionu chvilek v Průhonicích mne nemile překvapilo a veřejnosti se za něj upřímně omlouvám,“ uvedl šéf české policie. Vyjádření středočeské policie ČTK shání.
Protestní akci příznivců Milionu chvilek, při níž na průhonické náměstí namalovali kříže připomínající oběti epidemie koronaviru, budou řešit úřady v rámci správního řízení. „Shromáždění, v rámci kterého byly kříže namalovány, nebylo ohlášeno, a tudíž ani povoleno,“ citovala v pátek Česká televize mluvčí středočeské policie Moniku Schindlovou. Tento týden podle mluvčí policie případ kvůli možnému porušení zákona o právu shromažďovacím předala příslušným úřadům. Výrok policejní mluvčí o nepovoleném shromáždění vyvolal kritiku na sociálních sítích.
Policisté podle Švejdara dospěli k závěru, že akce Milionu chvilek mohla podléhat oznamovací povinnosti podle shromažďovacího zákona. Oznámili to tedy příslušnému správnímu orgánu, aby věc posoudil a rozhodl. „Policie neučinila žádný krok, kterým by fakticky omezila předmětnou aktivitu Milion chvilek a nijak nezasáhla do práv a povinností účastníků aktivity. Nenavrhla ani neuplatnila žádnou sankci a ponechala rozhodnutí na subjektu, který má v této oblasti nepochybně více zkušeností. Nic víc,“ uvedl dnes policejní prezident. „Rozčarování, které jsem zaznamenal ve veřejném prostoru, rozumím a mrzí mě,“ dodal.
Právo shromažďovací patří mezi ústavní práva a nepodléhá povolení, což Listina základních práv a svobod výslovně stanoví. Pro veřejná shromáždění platí ze zákona jen povinnost ohlášení a obec je může zakázat pouze v ojedinělých, zákonem stanovených případech, například pokud ohlášený účel shromáždění podněcuje k násilí.
„Máme za to, že nejsme povinni takovou akci ohlašovat, neboť se setkali jen pozvaní hosté a zaměstnanci,“ řekla v pátek ČTK Hana Strašáková z Milionu chvilek. Na místě bylo podle ní asi deset lidí.
Podle zákona o právu shromažďovacím neplatí ohlašovací povinnost například pro shromáždění pořádaná právnickými osobami, která jsou přístupná jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným. Výjimku mají například také shromáždění v obydlích nebo náboženská shromáždění v kostelích či jiných modlitebnách.
