Přežili 11. září, zdravotními obtížemi ale trpí dodnes. 20 let po útocích přeživší bojují nejen s rakovinou

Před 20 lety měli příslušníci zásahových jednotek, ale také obyvatelé Manhattanu štěstí, že největší teroristický útok v dějinách přežili. Postupem času se ale u mnoha z nich ukázalo, že jsou oběťmi i oni sami. Akutní respirační onemocnění spojené s událostmi z 11. září 2001 se totiž u mnohých z nich proměnilo v chronické obtíže a vedlo k rozvoji vážných nemocí, včetně rakoviny.

Dana Nelsonová seděla v lavici a poslouchala výklad na hodině angličtiny, když do Světového obchodního centra narazilo první z unesených letadel. Tehdy 14letá dívka vše sledovala z devátého patra střední školy Stuyvesant High School, která je od místa tragédie vzdálená jen několik bloků.

Stejně jako statisíce dalších lidí na Manhattanu prchala i Dana Nelsonová do bezpečí skrz obrovský mrak toxického betonového prachu, který se valil mezi budovami. Zhruba měsíc po 11. září 2001 se do školní budovy spolu s ostatními spolužáky opět vrátila. Dodnes si pamatuje zápach, který se tehdy linul učebnami.

„Není nic, k čemu by se to dalo přirovnat… Je to taková smyslová vzpomínka, která mě vrací zpátky,“ popisuje po 20 letech Dana pro americký deník The Wall Street Journal.

Dnes 34letá Američanka tvrdí, že za tehdejší uspíšený návrat do školních lavic zaplatila svým zdravím. Léčí se s agresivní rakovinou prsu, jen za poslední rok tak podstoupila chirurgický zákrok, chemoterapii i ozařování.

Její případ ale není zdaleka ojedinělý. Ukazují to data ze zdravotního programu, který vznikl na podporu záchranářů, policistů, hasičů a dalších lidí, kteří na místě útoku zasahovali nebo v blízkosti Světového obchodního centra následně žili, studovali nebo pracovali. Program známý pod zkratkou WTCHP (World Trade Center Health Program) identifikoval celkem 70 druhů rakoviny, které s následky po 11. září souvisejí.

Jedním z postižených je také otec Dany Nelsonové, který ve svých 50 letech boj s rakovinou vyhrál. I v jeho případě je výskyt rakoviny spojován s 11. zářím 2001, po teroristických útocích totiž Danin otec v blízkosti Světového obchodního centra pracoval.

Následky po 11. září

Jen málokdo z těch, kteří se po zářijových útocích pohybovali po Manhattanu, tušil, jak moc je obrovský oblak betonového prachu toxický. Mrak přitom obsahoval rakovinotvorné látky, jako je olovo a azbest, a u mnoha lidí vedl k rozvoji onemocnění dýchacích cest, posttraumatické stresové poruchy i depresí.

Podle dat americké vlády se výskyt rakoviny, onemocnění hrtanu a hltanu, plicní obtíže, ale také spánková apnoe a další chronická onemocnění potvrdily u necelého půl milionu lidí, kteří na místě útoku pomáhali, žili, pracovali nebo chodili do školy.

Podle federálního Fondu pro odškodnění obětí zemřelo na nemoci souvisejícími s útoky z 11. září přes 2000 záchranářů, policistů, ale také uklízečů, kteří pomáhali místo neštěstí vrátit do obyvatelného stavu.

S úklidem trosek po pádu dvojčat pomáhala i Lucelly Gilová, která v toxickém prachu trávila 12 hodin denně po dobu šesti měsíců. Přesně dvacet let poté žije pětašedesátiletá Kolumbijka bez amerických dokladů s trvalými následky, má rakovinu prsu a trpí depresemi.

„Šla jsem domů v domnění, že pořád uklízím… Skoro jsem se z toho zbláznila,“ popisuje pro agenturu AFP Gilová, která v následujících letech vždy snila o tom, že jako odměnu za šest měsíců úklidu získá povolení k trvalému pobytu. V roce 2017 představil jeden z demokratických zákonodárců zákon zajišťující legalizaci pobytu pro uklízeče bez dokladů, s návrhem ale neuspěl.

Jako odškodnění za zdravotní komplikace ale Lucelly Gilová získala 40 tisíc dolarů. Finanční kompenzace se dočkaly i tisíce dalších přeživších, a to díky podpůrnému fondu obětem útoku, v angličtině nazvaném Victim Compensation Fund, který vznikl v roce 2001.

Od té doby už Kongres dvakrát odhlasoval jeho obnovení. Naposledy se tak stalo v roce 2019, kdy bylo fungování kompenzačního fondu prodlouženo až do roku 2090. Jak totiž uvádí americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, rozvoj některých zdravotních komplikací může trvat i mnoho let a nemusí být na první pohled zřejmé, že je lze dát do spojitosti se zářijovým útokem.

„Jednalo se o miliony tun částic natolik rozmělněných, že se z kamenných zdí stal doslova prach, který obsahoval skleněná vlákna a hořel,“ říká pro list The Wall Street Journal Michael Crane, který řídí klinické centrum WTCHP.

Oběti teroristických útoků

Na vážné zdravotní potíže, které se po 11. září začaly objevovat u desítek tisíc lidí, média upozorňují už řadu let. Začátkem loňského roku přinesla například příběh hasiče Daniela Foleyho, který 18 a půl roku po útocích zemřel na rakovinu slinivky.

I jeho diagnózu lékaři dávali do spojitosti s prací, kterou na Ground Zero – místě, kde stávaly věže obchodního centra – vykonal. Foley byl totiž jedním z hasičů, kteří v troskách Světového obchodního centra pátrali po přeživších i tělech obětí.

Jako zázrakem tehdy našel také tělo svého staršího bratra Thomase, který byl coby hasič na místě tragédie jako jeden z prvních. Když se Thomas ztratil, připojil se k záchranným pracím i jeho mladší bratr Daniel.

„První noc Danny slíbil svým rodičům, že se nevrátí domů, dokud nepřivede svého bratra,“ popisoval v médiích Mickey Conboy, který s ním v roce 2001 pracoval. O jedenáct dní později prý bratrovo tělo skutečně našel, s pátráním po obětech v sutinách ale pokračoval dál.

„Nepřestal, dokud jsme všichni nebyli hotovi – to bylo poslední den v květnu 2002,“ dodal Conboy.

Stejně jako Foley nebo Dana Nelsonová onemocněly rakovinou tisíce dalších lidí, kteří se na místě tragédie v následujících dnech a týdnech pohybovali. Odborná studie, na kterou odkazuje americká rozhlasová stanice NPR, uvádí, že výskyt rakoviny prostaty je u těchto lidí asi o 25 procent vyšší, v případě rakoviny štítné žlázy je riziko dokonce dvojnásobné a u leukémie to je zhruba 40 procent.

Celkem čtyři druhy rakoviny, které mohou být podle zdravotního programu WTCHP spojeny s 11. zářím, se objevily také u Erica Rosenberga. Dnes 72letý právník tehdy pracoval poblíž Světového obchodního centra, do kanceláře se přitom vrátil jen několik týdnů poté, co teroristé z Al-Káidy nasměrovali unesená letadla do dvojčat.

V tu dobu ho vůbec nenapadlo, že by se i on mohl stát jednou z obětí teroristických útoků. Za oběti 11. září považoval ty, kteří v osudný den přišli o život, netušil ale, jak nebezpečná se pro něj každodenní cesta do práce po útocích vlastně stala.

„Nepamatuju si, že bych si tehdy byl vědomý rizik,“ říká po 20 letech Eric Rosenberg. Stejně jako Dana Nelsonová si ale dodnes pamatuje ten nepopsatelný zápach, který tehdy cítil.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz