Rusnok odmítl Schillerovou. Úroky porostou, úvěry podraží

seznamzpravy.cz

Guvernér Rusnok odmítl tlak politiků. ČNB podle něj nyní musí zlomit očekávání, že bude současná inflace trvalá. Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová přitom bankéře varují před zvyšováním sazeb.

Vedení České národní banky bude na příštím jednání o zvyšování úrokových sazeb pod výrazně vyšším tlakem.

Ministryně financí Alena Schillerová v pořadu ČT Otázky Václava Moravce uvedla, že se zúčastnila posledního jednání bankovní rady ČNB, na kterém došlo ke zvýšení úrokových sazeb. Ačkoliv jsou záznamy z jednání tajné a zveřejňují se až po šesti letech, Schillerová uvedla, že na jednání varovala centrální bankéře před dalším zvyšováním úrokových sazeb.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na její slova reagoval tím, že se ministryně financí podle zákona účastní jednání bankovní rady, ale její hlas je pouze poradní.

„Bankovní rada proto paní ministryni na svém měnověpolitickém jednání 5. srpna vyslechla, avšak většinově došla k závěru, že pro plnění hlavního mandátu, tedy zajištění cenové stability, je za dané makroekonomické situace nutné dále zvýšit úrokové sazby a současně avizovat jejich další nárůst v nejbližším období,“ vysvětlil Rusnok.

Očekává se, že na příštím jednání mohou centrální bankéři, v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem, sáhnout k tvrdšímu zvýšení úroků. Poslední zveřejněná inflace dosáhla v srpnu meziročně růstu 4,1 procenta a je tak mimo horní hranici rámce, ve kterém ČNB vývoj růstu cen odhadovala.

„Vystoupila jsem na jednání bankovní rady a varovala před zvyšováním úrokových sazeb. Nejde jen o to, že to zdraží obsluhu státního dluhu, ale hlavně to zdraží úvěry pro podniky i občany,“ uvedla Schillerová.

Podle Rusnoka je však cílem zvyšování sazeb zbrždění inflačních tlaků – především snížením dostupnosti úvěrů a celkové poptávky.

„ČNB byla dána nezávislost právě proto, aby vystupovala výhradně ve veřejném zájmu a nezvýhodňovala specifické skupiny osob, instituce či sektory ekonomiky. Tímto veřejným zájmem je nyní z pohledu ČNB její úsilí o to, aby se dočasně zvýšená inflace nepřelila do dlouhodobého růstu cen nad dvouprocentní inflační cíl ČNB, který by byl pro ekonomický vývoj této země škodlivý,“ zdůraznil Rusnok.

Bojujeme s očekáváním

Na příštím zasedání se podle odborníků nebude rozhodovat, zda ano či ne, ale spíše jak moc centrální banka sazby zvýší. Viceguvernér ČNB Marek Mora minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že „šance se nyní pohybují mezi 25 a 50 bazickými body, možná blíže k 50“.

Bankéři sice považují současnou inflační vlnu za dočasnou, ale mnohem víc je straší fakt, že si lidé i firmy začínají na inflaci „zvykat“ a očekávají růst cen výš, než kde ho chce ČNB držet.

„ČNB je odhodlána upevňovat očekávání domácností i firem, že současná zvýšená inflace je pouze dočasná a že se příští rok začne vracet ke dvěma procentům, a k tomu použít hlavní nástroj své měnové politiky v podobě úrokových sazeb. Připomínám, že současné úrokové sazby jsou po odečtení inflace stále hluboce záporné, a proto je třeba pokračovat v jejich návratu směrem ke kladným úrovním,“ doplnil Rusnok.

Základní úroková sazba nyní činí 0,75 procenta, zatímco inflace se pohybuje vysoko nad pásmem, kde ji chtějí bankéři mít – tedy kolem dvou procent plus minus jedno procento. Pokud by chtěla bankovní rada tuto propast zmenšit, znamenalo by to poměrně zásadní zpřísňování měnové politiky.

Guvernér Rusnok je tak vedle viceguvernéra Mory další z bankovní rady, kdo pro zářijové jednání naznačuje růst základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na 1,25 %.

Minulý týden proti případnému zvyšování úrokových sazeb vystoupil premiér Andrej Babiš, který stejně jako Schillerová poukazuje na kompetence a pravomoci ČNB, jež je nezávislou institucí, ale sílící politický tlak na bankovní radu je zřejmý.

Podle Schillerové by se snaha o fiskální konsolidaci neměla dostat do kolize s konsolidací měnovou a mimo jiné argumentovala tím, že velká část inflačního růstu je dovozena ze zahraničí.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady a bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová ministryni připomněla, že hlavním cílem centrální banky je cenová stabilita čili boj s inflací. A až při splnění hlavního cíle může ČNB sledovat i sekundární cíl, tedy podporu hospodářství.

Tu by vláda jistě ocenila, protože za loňský rok skončí rozpočet s historicky nejvyšším deficitem. Schillerová v pořadu uvedla, že za celý letošní rok bude schodek zřejmě kolem 400 miliard korun. Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu. Původně plánovaný letošní schodek činil 500 miliard Kč. Na příští rok Ministerstvo financí navrhuje schodek 376,6 miliardy Kč.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/

  Nezaměstnanost se podle analytiků v červnu přiblížila ke 4,0 pct

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *