Čína vyslala k Tchaj-wanu dosud největší počet letounů za den

Čína vyslala dva dny po sobě dosud největší množství bojových letounů do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu. Po pátečních 38 strojích v sobotu narušilo tchajwanský vzdušný prostor celkem 39 letadel, která přiletěla ve dvou vlnách. Podle zahraničních médií o tom dnes informovalo tchajwanské ministerstvo obrany. Vedení ostrova již dříve počínání Pekingu odsoudilo, k čemuž se dnes přidaly i Spojené státy. Čína, která považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii, se k manévrům dosud nevyjádřila.

Tchaj-pej nejprve informovala v sobotu o průletu 20 čínských bojových letounů poblíž Prataských ostrovů, což je strategická lokalita v Jihočínském moři, na kterou si Tchaj-wan činí nárok. V noci na dnešek pak ministerstvo obrany oznámilo průlet dalších 19 strojů čínského letectva ve stejné oblasti, šlo údajně většinou o stíhačky J-16 a Su-30.

V pátek Peking rovněž vyslal k tchajwanskému vzdušnému prostoru dvě skupiny letadel, první se pohybovala poblíž Prataských ostrovů a druhá proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.

Tchajwanský premiér Su Čen-čchang v sobotu čínské počínání odsoudil jako akt vojenské agrese poškozující mír v regionu. Peking se k incidentům zatím nevyjádřil. V minulosti však podobné průlety tchajwanským vzdušným prostorem zdůvodňoval nutností ochrany suverenity Číny a označoval je za reakci na příklon Tchaj-peje ke Spojeným státům, které jsou největším mezinárodním podporovatelem ostrova.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí dnes řekl, že USA jsou znepokojeny zvýšenou vojenskou aktivitou poblíž Tchaj-wanu, a dodal, že čínská agrese vůči Tchaj-peji podrývá regionální stabilitu a mír. „Naléháme na Peking, aby přestal s vyvíjením vojenského, diplomatického a ekonomického nátlaku na Tchaj-wan,“ řekl mluvčí podle agentury Reuters.

Zástupkyně amerického ministra obrany Kathleen Hicksová v pátek podle místních médií oznámila, že Pentagon situaci podrobně monitoruje. USA podle ní rovněž chtějí pomoci Tchaj-wanu zvýšit jeho schopnost obrany v případě čínské invaze.

Čína považuje Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Peking nicméně v poslední době zvyšuje vojenský a politický tlak na Tchaj-wan ve snaze přimět ostrov, aby se podvolil čínské vládě. Někteří experti varují, že by se Čína mohla v příštích letech pokusit ostrov ovládnout silou.