seznamzpravy.cz/V tuto chvílí všechna čísla ukazují, že kritický rizikový vývoj nehrozí, i když je nepochybné, že situace se bude zhoršovat, říká zdravotnický statistik Ladislav Dušek.
Aktuální covidová předpověď na podzim od ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška zní poměrně optimisticky. Vše ale závisí podle něj na tom, zda bude i nadále přibývat očkovaných, v současnosti se registruje asi tři tisíce lidí denně.
Klíčové je naočkovat především starší populaci, tedy ještě asi 400 tisíc seniorů. „Nechci být negativní, protože velká část české populace se nechala naočkovat úžasně rychle, ale chybí nám zavřít tuto skoro poslední bránu,“ říká Dušek.
„Pokud vůbec nepokročíme dál v očkování hlavně zranitelných osob, a pokud by schopnost viru obcházet očkování v podzimním období byla vyšší, tak se můžeme dostat až na čísla 800 až 1000 hospitalizovaných,“ upozorňuje.
Poprvé od květny odhalily testy ve středu přes tisíc nakažených covidem. Jak je na tom epidemie koronaviru aktuálně?
Není to nejlepší, ale zároveň to není nijak dramaticky zlé. Epidemie roste, jak jsme očekávali, a asi nikdo nemohl pochybovat, že k tomu nedojde. Narůstá počet nově diagnostikovaných případů, v drtivé většině jsou to ale relativně mladí lidé a neočkovaní, 75 až 85 procent denního záchytu jsou stále tito lidé. Zatím ale šíření epidemie nedopadá významně na nemocnice.
Abych to ale nezlehčoval, samozřejmě se objevují i nákazy ve střední generaci a i ve starší. Například ve věku 65+ nyní již registrujeme více než 21 nákaz týdně na 100 tisíc obyvatel v tomto věku, což je mezitýdenní růst více než 20 procent. Stále je to ovšem významně méně, než je průměrná hodnota za celou populaci, která činí 49 nových případů na 100 tisíc. Pro srovnání ve věkové třídě 12 až 15 let jde o hodnotu 109,5 a u kategorie 16 až 19 let je to 89,2.
Vaše tvrzení, že situace není dramaticky zlá, platí plošně pro celé Česko?
Mezi regiony je nerovnoměrný vývoj, což samo o sobě může znamenat jisté riziko. Nadprůměrnou zátěž mají očekávatelně regiony s velkou migrací obyvatel za prací a školami, tedy Praha a s ní související střední Čechy, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Nárůst vidíme i v některých okrajových regionech, kde je velká migrace přeshraniční, tedy jižní Čechy a podobně.
Ale ano, situace není dramaticky zlá, téměř všechny ukazatele šíření zatím indikují, že situace je pod kontrolou. Relativní pozitiva testů dramaticky neeskaluje. Testů děláme hodně, ale pozitivita celorepublikově je kolem pěti procent. A hlavně, dopad na nemocnice je zatím opravdu nízký.
Nízký znamená aktuálně kolik lidí?
Na jednotkách intenzivní péče, což je nejdůležitější ukazatel zdravotního dopadu, který je potřeba sledovat, počty pacientů za celou republiku dlouho oscilovaly mezi 40 až 50. Aktuálně i zde ale začínáme pozorovat růst, poslední hodnota k 6. říjnu je 63. Zátěž nemocnic v žádném z regionů rizikově neeskaluje. A to je zásluha vakcinace, která drží ochranný efekt proti těžkému průběhu nemoci.
Máte data, kdo je teď typický pacient v nemocnici na JIP? Je to starý člověk, neočkovaný s přidruženými nemocemi?
Ano. Na JIP s covidem je to takto. Relativně starý člověk, část z nich je 80+, průměrný věk je 70 až 75 let, velmi často má více vážných nemocí.
Na nemocničním lůžku ale končí i někteří očkovaní lidé. Co víte o nich?
Ti, kteří byli naočkováni a přesto mají těžký průběh, tak u nich vakcinace selhává z důvodu celkově velmi špatného zdravotního stavu. V celé ČR je ale na JIP léčeno pouze cca 10 takových pacientů.
Jak zaznělo, denní záchyty koronaviru překonaly tisícovku. Slýcháme ale, že už nelze situaci posuzovat dle jednoho ukazatele. Podle čeho tedy nyní hodnotíte sílu epidemie?
My už dlouhé měsíce, od podzimu minulého roku, hodnotíme asi čtyřicet nebo padesát parametrů. Určitě neposuzuji stav epidemie podle jednoho ukazatele a zvlášť ne podle toho, který je přímo závislý na počtu prováděných testů.
Důležitý ukazatel je relativní pozitiva testů, zejména těch indikovaných. Pokud dokonce narůstá samotný počet indikovaných testů a ještě roste jejich relativní pozitiva, je to velice rizikový signál. Protože to jsou testy, ke kterým je vážný důvod, někdo je musel indikovat, protože testovaný má zdravotní potíže nebo byl zachycen v trasovacím řetězci. V tomto indikátoru zatím v Česku rizikovou eskalaci nepozorujeme, byť mírně roste. Další je například specifický růst virové nálože v nějaké věkové kategorii, specifický nárůst počtu ohnisek v nějakém zvláštním typu provozu. Dále například počet zachycených případů se symptomy. Těch faktorů je víc.
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová pro Seznam Zprávy popsala, kdy už by epidemie představovala problém: týdenní incidence bude 100 na 100 tisíc obyvatel, počet obsazených lůžek covid pacienty na JIP 10 až 15 procent a pozitivita testů přes 4 až 5 procent, a to jak z diagnostické, tak epidemiologické indikace. Souhlasíte?
Ano, jenom bych to malinko posunul. Relativní pozitivita je velmi riziková na horní hranici kolem deseti procent a zejména pokud trvale roste. A kapacitu jednotek intenzivní péče musíme vnímat regionálně, protože v každém regionu je situace jiná, jiný lůžkový fond. Proto když v některém regionu začne obsazenost JIPových lůžek tlačit k dvaceti procentům v danou chvíli dostupné kapacity, tak to začíná ohrožovat elektivní péči o necovidové pacienty.
Abychom byli konkrétní, současná 7denní relativní pozitivita indikovaných testů je v ČR 4,8 %, týdenní počet nových případů je na hodnotě 49 na 100 tis. obyvatel a obsazenost JIP pacienty s covid je stále nízká, cca do dvou procent celkové kapacity.
Je tedy nyní potřeba zavádět nějaká opatření? Doporučil jste něco ministrovi zdravotnictví?
Já samozřejmě netvořím opatření, dávám jen na stůl reálie s dodatkem, zda v následujících třech až čtyřech týdnech hrozí nějaká významná eskalace, riziko. V tuto chvílí všechna čísla ukazují, že kritický rizikový vývoj nehrozí, i když je nepochybné, že situace se bude zhoršovat.
Predikujeme, že při daném objemu a struktuře testů můžeme v dalších dvou až třech týdnech překročit hranici až 2000 denních záchytů nákazy a počty hospitalizovaných se vysoce pravděpodobně zdvojnásobí. Uvádím to jen jako příklad, jak dáváme na stůl konkrétní čísla. To je ale hlavně predikce nezbytná pro přípravu kapacit, nikoli jako včasný indikátor rizika. Protože i kdyby se epidemiologická situace začala významněji horšit, tak v nemocnicích bychom to poznali až s delším časovým odstupem. Včasným indikátorem rizika je pozitivita testů, symptomatičnost nakažených, zásah zranitelných skupin apod., jak jsme již probírali v předchozí otázce.
Při našem posledním rozhovoru jste nám poskytl tehdy nejnovější predikce, kde v realistickém modelu jste psali, že k 4. říjnu bude 203,8 hospitalizovaných a v realitě jich bylo 204.
Fakt?
Ano, takže tohle vám vyšlo. Jak tedy predikujete vývoj na následující týdny a měsíce? Předpokládám, že se budeme bavit o tom, že epidemie zesílí. Otázkou je jak moc?
Pokud se situace bude vyvíjet podle předpokladů, které platí teď, tak nám počet hospitalizovaných naroste, ale stále ne tak, aby muselo docházet k omezování jiné péče. Na počátku listopadu by mohlo být kolem 500 pacientů v nemocnici celkem a na jednotkách intenzivní péče 100 až 150. Pokud ale vůbec nepokročíme dál v očkování hlavně zranitelných osob, a pokud by schopnost viru obcházet očkování v podzimním období byla vyšší, tak se můžeme dostat až na čísla 800 až 1000 hospitalizovaných. Což ale pořád jsou hodnoty, které jsou při robustnosti kapacit nemocnic zvládnutelné.
Takže, v kontextu toho, co už Česká republika zažila, to je asi příjemná zpráva.
Neřekl bych příjemná, ale snad relativně optimistická. Zátěž bude zvládnutelná a neměla by omezit elektivní péči pro necovidové pacienty. Samozřejmě, předpokládáme, že se to stane poměrně rovnoměrně, to znamená, že tyto počty se nestanou v jednom regionu nebo během několika málo dní. V tomto je koronavirus naštěstí aspoň trochu předvídatelný, časový cyklus nákazy v populaci má svá daná pravidla. Dále uvidíme. Férově přiznávám, že dávat teď na stůl super přesnou predikci do hlubokého podzimu, by bylo svým způsobem bláznovství. Moc si přeji, aby pokračovalo očkování, protože to bude mít zásadní pozitivní dopad na brždění epidemie a snížení počtu hospitalizovaných. Ale poslední slovo zde bude mít vždycky a jenom virus. Pokud by jeho schopnost obcházet očkování zesílila, tak to v nemocnicích naroste.
Už jste několikrát zmínil očkování. Je tu stále ještě skupina lidí, která se dosud nenechala očkovat a chtěla by?
Stále denně přibývají registrace. Když se říká že ne, tak to není úplně pravda, a nadto právě v posledních dnech registrací přibývá více. Tedy abych byl konkrétní, jde denně o cca 2800 až 3200 nově registrovaných lidí. Samozřejmě by si člověk přál, aby toho bylo mnohem víc. Já jsem ale optimista, věřím, že do podzimu se podstatná část lidí naočkovat ještě nechá. Již ani nevím, jaké další doklady přinést, že vakcinace opravdu snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu. Jestliže existují senioři s vážnějšími nemoci, kteří ještě zvažují očkování, tak jednoznačná prosba je: nechte se prosím naočkovat, nebo se poraďte se svým ošetřujícím lékařem, máte-li pochybnosti. Pokud se nenecháte naočkovat, riskujete i smrt.
Dle objektivních dat stále máme potenciál naočkovat dalších cca 200 až 300 tisíc seniorů, což je opravdu velké množství lidí, kteří dnes nejsou proti těžkému průběhu nemoci pravděpodobně chráněni. Já mohu jen prosit, aby to udělali. Nechci být negativní, protože velká část české populace se nechala naočkovat úžasně rychle, ale chybí nám zavřít tuto skoro poslední bránu.
Před časem ministr Vojtěch řekl, že epidemie skončila pro naočkované. Souhlasíte?
Epidemie může skončit pro nás pro všechny, anebo pro nikoho. Jsme v jedné populaci, jedna skupina lidí, 10 a půl milionu obyvatel. Pokud máte dokončené očkování, dáte si ještě posilující dávku a ještě jste třeba překonal i covid, dosáhl jste maximální možné ochrany. Šance, že se nakazíte, existuje, ale je velmi malá. Například za období léta a září bylo takových případů jen 0,3 % všech nově diagnostikovaných.
Ale tato čísla mohou být samozřejmě ovlivněna tím, že se očkovaní méně testovali. Zcela zásadní ovšem je, že očkování minimalizuje riziko, že u vás nákaza bude mít těžký průběh, že se dostanete na jednotku intenzivní péče, že zemřete. U respiračních nemocí nelze nikdy dosáhnout stoprocentního konce, žádná vakcinace na světě nefunguje stoprocentně, respirační virus nikdy nezmizí. Kdybychom to tvrdili, tak je to prokouknutelná lež a nesmysl. Určitě jsme ale blízko tomu, abychom šíření nákazy dostali pod kontrolu a naplno se vrátil do společnosti normální život. Bez očkování by to trvalo léta.
Vidíte nějakou souvislost mezi šířením epidemie a místy s nižší proočkovaností?
Zatím ne. Ale z toho nic nevyplývá, protože jsme pořád v období, kdy je epidemie mírná. Je to sezónní virus a to zlé období pro respirační onemocnění ještě přijde. Samozřejmě nejen pro koronavirus, ale i pro chřipkové viry a další respirační nemoci.
Jaký bude ten vrchol epidemie, který nás ještě čeká?
Odpovím vyhýbavě, protože to nevím. Bude asi jako u většiny respiračních onemocnění a vrcholu dosáhneme cca v listopadu. Tedy tento rok, jinak sezóna respiračních virů trvá až do února–března. Obdobně jako to bylo loni, tehdy bylo i největší nadúmrtí, tuším, v listopadu. A s vysokou pravděpodobností se k tomu připojí i chřipka, kterou minulý rok hodně upozadila hygienická opatření a nošení roušek a respirátorů. Modely nám samozřejmě ukazují, kde bude vrchol, ale to je jen modelování. Lze počítat s tím, že riziko silného šíření nákazy poroste minimálně až do konce listopadu.
V predikcích říkáte, že na počátku listopadu může být v realistickém modelu až 2000 případů covid pozitivních denně. Počítáte v modelu s nějakým efektem voleb?
Ne.
Proč ne?
Protože trend je víceméně setrvalý, volby to samozřejmě mohou urychlit, ale zas to bude stejné, jako to bylo třeba u Karlovarského filmového festivalu. Myslíme si, že v populaci může narůst objem nákaz, ale díky očkování se to aspoň částečně zastaví v dalším šíření. Vzpomeňte si na Karlovarský kraj na konci léta, počátku září. Zátěž v populaci narostla, tuším, až čtyřikrát a pak se do 14 dnů vrátila zpátky. A takhle se to aktuálně jakoby vlní, protože vakcinace brání nekontrolovatelnému šíření. Dnes již je sociální nebo kulturní život velmi rozvolněný, řada akcí je fakticky bez omezení otevřená, volně se setkávají velké masy lidí, není omezení pohybu, městská hromadná doprava v Praze a podobně. Přesto se epidemie zvedá relativně pomalu. Je to další, byť nepřímý, doklad efektu očkování.
Abychom dokončili předpovědi, co nejhoršího se může přihodit do konce listopadu a za jakých podmínek se to stane?
Do listopadu nedojde s vysokou pravděpodobností k nějaké nezvládnutelné rizikové eskalaci, která by uzavírala elektivní péči v nemocnicích, ani v těch nejrizikovějších scénářích. To je nadále velmi dobrá zpráva.
Predikcím až do konce listopadu bych se raději vyhnul. Vývoj nemusí být tak dobrý, pokud nepokročíme v očkování a budeme mít nadále nějaké tři miliony lidí, kteří se mohou snadno nakazit a předávat nákazu dál. A mezi nimi více než 400 000 neočkovaných potenciálně zranitelných seniorů. Pokud by se k tomu přidalo větší vyexpirování ochrany u těch již očkovaných, než s čím teď kalkulujeme, a pokud by se nedej bože objevila i další varianta viru… už jste ze mě dostal všechny nejrizikovější situace, které se mohou stát, tak je tímto rozhovorem nepřivolávejme a přejme si opak. Zejména aby ještě významně narostl počet obyvatel chráněných očkováním.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz
