V posledních dnech v České republice roste nejistota ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Pražský hrad nadále tvrdí, že hlava státu nemá vážné problémy a chystá se po parlamentních volbách, které se konali 8. a 9. října, jednat. Mezitím sedm spolehlivých zdrojů, mimo jiné ze samotného Hradu a Ústřední vojenské nemocnice, potvrdilo Českému rozhlasu a Deníku N, že Zeman v září strávil osm nocí v nemocnici, údajně kvůli tekutině v břiše. Příčinou ascitu, tj. Abnormální akumulace tekutin, jsou pravděpodobně problémy s játry, které podle rozboru trápí prezidenta.
„Případné problémy s játry neovlivňují Zemanův zdravý rozum.“
76letý Miloš Zeman trpí neuropatií dolních končetin, a proto letos začal používat invalidní vozík. V roce 2020 byl hlava státu operován pro zlomeninu ruky při pádu. Dříve byl u hlavy republiky diagnostikován sdiabet a nízký krevní tlak.
V prvních dnech po hospitalizaci 14. září Hrad mlčel o Zemanově zdravotním stavu, později tiskový tajemník prezidenta Jiří Ováček krátce prohlásil, že „Zemanův pobyt v nemocnici byl plánován“. Podle mluvčího lékaři na základě vyšetření, jako je počítačová tomografie, sonografie a odběry krve, nenašli „žádnou nemoc ani žádný jiný problém, který by mohl ohrozit prezidentův život“. Ovchachek upozornil, že „prezident podle závěrů lékařů trpí dehydratací a mírným vyčerpáním“. Bezprostředně po propuštění z nemocnice Zeman pokračoval ve své práci v Lanachu.
– V souvislosti s předpoklady o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana visí ve vzduchu otázka: co se stane, pokud prezident opustí úřad před volbami nebo bezprostředně po nich?
– Podle zákona jsou ústavní pravomoci související s vytvořením nové poslanecké sněmovny a konáním jednání o vládě v tomto případě převedeny na předsedu dolní komory. V případě smrti prezidenta nebo jeho rezignace ještě před volbami by to nijak neovlivnilo jejich výsledek. Poté by však následovaly takové postupy, jako je svolání schůze Poslanecké sněmovny, které by měl provést prezident. Po ustavujícím shromáždění vláda předloží rezignační list hlavě státu a ten oficiálně nařídí kabinetu, aby vládl zemi, dokud nebude sestavena nová vláda. Mezitím je úkolem prezidenta najít premiéra, “vysvětlil novinám Právo specialista na ústavní právo Jan Kysela.
Do 21. října, kdy současným poslancům dolní komory končí čtyřleté funkční období, je jejím předsedou Radek Vondraček. Byl to on, komu by v případě nepřítomnosti prezidenta náleželo právo svolat ustavující shromáždění komory.
Loreta Vašková