Ruská média pokládají odebrání pravomocí Zemanovi za pravděpodobné

Dočasné odebrání prezidentských pravomocí Miloši Zemanovi „je zcela možné, ale nestane se tak dříve než 8. listopadu“, uvedla dnes ruská státní tisková agentura TASS ve zprávě opatřené titulkem Bitva u nemocničního pokoje. Poznamenala přitom, že ve stávajícím Senátu českého parlamentu i v nové Poslanecké sněmovně převažují prezidentovi odpůrci. Deník Izvestija si v komentáři již klade otázku, jak se odchod Miloše Zemana z politické scény podepíše na vztazích Prahy s Moskvou, a poznamenává, že to může být zelená pro politické síly, které si přejí zhoršení vztahů s Ruskem. Deník Kommersant přirovnává nynější situaci okolo hospitalizovaného prezidenta Zemana k závěru éry prvního ruského prezidenta Borise Jelcina, kdy měli Rusové podezření, že namísto nemocného šéfa státu vládne „rodina“, jak se říkalo jeho nejbližším spolupracovníkům.

„Pokud některá z obou komor parlamentu zbavení prezidenta pravomocí nepodpoří, celý proces se okamžitě zastaví. Ale i v opačném případu bude mít pán Pražského hradu šanci zachovat si pravomoci tím, že napadne dané rozhodnutí u ústavního soudu,“ napsal TASS a dodal, že momentálně prezidentská kancelář veškeré počínání Senátu kritizuje.

Ruská agentura podrobně připomněla peripetie kolem zdravotního stavu prezidenta Zemana, včetně opakovaných hospitalizací, úvah jeho předchůdce Václava Klause o Zemanových potížích s játry a spekulací médií. „Celou tu dobu prezidentská kancelář neposkytovala žádné oficiální podrobnosti o Zemanově zdraví, jen popírala všechny zprávy médií a tvrdila, že sděluje pouze ‚důležité informace‘, přičemž tak činí ‚nepřetržitě, ale úsporně‘. A prezidentův lékař vyhýbavě hovořil o zhoršení chronické nemoci a zdůrazňoval, že prezident nechce zveřejnit svou diagnózu,“ poznamenal TASS.

Podle agentury prezidentova hospitalizace připadla na období mimořádně složité parlamentní kampaně a kvůli hospitalizaci odpadla Zemanova schůzka s předsedy vítězných stran. TASS také upozornil, že případné Zemanovo rozhodnutí pověřit stávajícího premiéra Andreje Babiše úkolem sestavit novou vládu „by mohlo vyprovokovat masové protesty“, vždyť v nedávné minulosti největší opoziční akce za Babišovo odstoupení shromáždila v ulicích Prahy čtvrt milionu lidí. Babiš ale rychle prohlásil, že eventuální možnost sestavovat vládu odmítne a přenechá ji dosavadní opozici.

TASS také poukázal na skandál okolo návštěvy Babišova spolustraníka, předsedy sněmovny Radka Vondráčka u hospitalizovaného Zemana, která nebyla dohodnuta s lékaři a která vyústila v trestní oznámení a spuštění policejního vyšetřování ohledně možných zločinů proti republice.

„Nehledě na to, že prezidentská funkce má spíše reprezentativní charakter, opoziční koalice Spolu, která získala moc po nedávných parlamentních volbách, může využít situace a pokusit se nepřipustit, aby se v čele státu objevil představitel alternativních sil. Kromě toho možný odchod Miloše Zemana může definitivně rozvázat ruce těm politickým silám v Česku, které mají zájem na zhoršení vztahů s Moskvou,“ usoudily autorky komentáře v listu Izvestija. Současně ale připustily, že rusko-české vztahy se podle expertů sotva mohou ještě více zhoršit, a případný odchod 77letého prezidenta umožní novým silám na české scéně „pokračovat v protiruském kurzu“.

„Miloš Zeman byl jedním z mála politiků, který se zasazoval za vztahy víceméně dobrého sousedství s Ruskem, ale ani jeho možnosti nestačily na to, aby zablokoval protiruské kroky premiéra (Andreje) Babiše, včetně vyhoštění pracovníků našeho diplomatického zastoupení,“ poznamenal v listu expert Nikolaj Topornin z moskevského ústavu mezinárodních vztahů MGIMO; list Izvestija připomněl, že Praha podezírá ruské tajné služby z účasti na explozích muničních skladů ve Vrběticích a že po vzájemném vykázání diplomatů byla obě velvyslanectví prakticky ochromena. Od připravované nové vlády v Praze Topornin oteplení ve vztazích mezi Prahou a Moskvou nečeká, „ale vzhledem k tomu, že naše vztahy i tak míří k nule, je těžké si představit, jak by se dal protiruský kurz ještě přitvrdit“.

Komentář listu Izvestija dodává, že je příznačné, že Zeman krátce před hospitalizaci podepsal zákon, který vylučuje Rusko a Čínu z dostavby jaderné elektrárny Dukovany. A navíc se do nové sněmovny nedostali zástupci dvou stran, které měly pověst přátel Ruska – komunistické a sociálně demokratické.

V článku zveřejněném na webu deníku Kommersant se píše, že Česko se ocitlo na pokraji politické krize: hospitalizovaný prezident Miloš Zeman bude zbaven pravomocí a jeho kanceláři, tající zdravotní stav hlavy státu, hrozí trestní stíhání. „Není vyloučeno, že Zemanova kancelář už nějaký čas využívá prezidentské funkce jeho jménem. Přirovnáme-li to k ruské zkušenosti, podobá se to období, kdy Boris Jelcin byl ještě u moci, ale mnozí soudili, že jeho jménem vládne tzv. rodina. Právě tato fakta bude prověřovat policie. Řeč může být i o vyšetřování uzurpace moci,“ řekl politolog Ivan Preobraženskij. Česko je ale parlamentní republika, a tak se jí povede vyhnout vážné krizi. Miloš Zeman může být dál v nemocnici a zůstat při tom prezidentem, ale už bez klíčových pravomocí, stojí v komentáři na webu Kommersantu.