Situace na polsko-běloruských hranicích je vypjatá, EU schválila sankce

archiv.hn.cz

Na běloruské straně hraničního přechodu do Polska Bruzgi-Kuźnice se dnes shromáždilo velké množství migrantů. Varšava se obává, že se dav může pokusit proniknout na polské území násilím. Pobaltské země mezitím obvinily režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka z toho, že nutí migranty, aby ilegálně pronikli do Evropské unie. Lukašenko naopak viní Varšavu, že si přeje konflikt na hranicích s Běloruskem vzhledem ke svým vnitřním potížím a problémům s unií. Státy Evropské unie schválily nové sankce proti běloruskému režimu. Zasáhnou aerolinky Belavia a další firmy podílející se na svážení migrantů. Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se při dlouhém telefonátu shodli, že je třeba zmírnit napětí na bělorusko-polské hranici. Neměli ale stejný názor na původ migrační krize. ČR nabídla Polsku pomoc na hranicích s Beloruskem, to ji zatím nepřijalo, řekl premiér Andrej Babiš.

„Odsuzujeme akce Lukašenkova režimu, který využívá migranty k politickým účelům,“ uvedli ve společném prohlášení prezidenti tří pobaltských států po jednání s jejich polským protějškem Andrzejem Dudou. Podle agentury Reuters zdůraznili, že Lukašenko musí nést zodpovědnost za obchodování s lidmi. „Běloruští úředníci směrují tisíce migrantů, aby útočili na vnější hranici Evropské unie,“ pronesl litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci po jednání.

Nauseda Lukašenkův režim kritizoval ve chvíli, kdy se za zjevné asistence běloruských bezpečnostních složek přemístilo na hraniční přechod Bruzgi-Kuźnice několik stovek migrantů z provizorního tábora, který vznikl u hranic. Uprchlíci tam žili týden ve stanech a provizorních přístřešcích při nulové teplotě, bez dostatku jídla a vody. Nyní podle médií říkají, že chtějí hranici překročit legálně. Na polské straně střeží hranici za ostnatým drátem několik řad vojáků a policistů a připravené k nasazení je i vodní dělo. Pohraniční stráž a polská policie tvrdí, že běloruské úřady lidem u hraničního plotu lžou a tvrdím jim, že je dnes dovezou do Německa autobusy.

  Pfizer a BioNTech navýší dodávky vakcíny do EU

Informace o dění na hranici je však těžké ověřit, protože v polském pohraničním pásmu nadále platí výjimečný stav a novináři, ochránci lidských práv či humanitární pracovníci tam nemají přístup. Média jsou z polské strany odkázána na informace úřadů.

Běloruský autoritářský vůdce Lukašenko dnes podle agentury BelTA prohlásil, že Minsk konflikt na hranicích s Polskem nechce, naopak Polsko ho prý potřebuje. „Vnitřních problémů, problémů s Evropskou unií má více než dost,“ nechal se slyšet. „Pro nás je to naprosto škodlivé,“ dodal prezident, který zároveň tvrdil, že by migranty poslal domů, ale ti si to podle něj nepřejí. Zároveň pronesl, že by je běloruská letadla mohla dopravit do Mnichova, jehož radnice je prý ochotná je přijmout. Prezident přitom ponechal stranou otázku, jak se migranti k polské hranici a do Běloruska v tak velkém počtu dostali. Pohrozil rovněž, že tvrdě odpoví na další sankce EU.

Státy Evropské unie se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Novinářům to po jednání řekl český ministr Jakub Kulhánek.

Zástupci unijních vlád zároveň schválili rozšíření dosavadních sankčních pravidel, které jim umožní trestat i další aerolinky a veškeré firmy či jednotlivce za aktivity „usnadňující nelegální přechody hranic EU“. To by mělo unii pomoci při vyjednávání například s leteckými společnostmi z dalších zemí, které dosud běžence do Běloruska dopravovaly.

Z Bagdádu mezitím přišla zpráva, že Irák na čtvrtek připravuje první repatriační let svých občanů, kteří zůstali zablokovaní na polsko-běloruské hranici. „Irák zajistí 18. tohoto měsíce první let pro ty, kteří se chtějí dobrovolně vrátit (z Běloruska),“ oznámil v noci na dnešek v televizi mluvčí iráckého ministerstva zahraničí Ahmad Saháf.

  Krétu zasáhlo silné zemětřesení, nejméně jeden člověk zahynul, hlásí ERT

Macron mluvil s Putinem o situaci na běloruských hranicích, chce zmírnit napětí

Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se dnes při dlouhém telefonátu shodli, že je třeba zmírnit napětí na bělorusko-polské hranici. Neměli ale stejný názor na původ migrační krize, sdělil Elysejský palác. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes kvůli migrantům telefonicky hovořila s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská tisková agentura BelTA. Šlo o vůbec první přímý kontakt některého ze západních státníků s Lukašenkem od sporných voleb letos v srpnu.

„Cílem telefonátu bylo ukončit tuto (migrační) krizi,“ řekl novinářům poradce francouzského prezidenta. Podle něj hovor inicioval Macron a telefonát trval hodinu a 45 minut.

„I když nebyla shoda na tom, jak současná krize na běloruských hranicích vznikla, tak ohledně migrační otázky Vladimir Putin prezidentovi řekl, že chápe nutnost ji ukončit, a to zejména kvůli lidské důstojnosti migrantů, kteří jsou využíváni jako nástroje,“ citovala Macronova poradce agentura Reuters. Podle něj Putin naznačil, že se chystá o situaci na hranicích jednat s Lukašenkem.

Státníci podle agentury DPA mluvili i o běloruských výhrůžkách zastavit tranzit plynu přes území země směrem do Evropy. Také v této věci Macron naléhal na zmírnění napětí.

O rozhovoru Merkelové a Lukašenka nesdělila běloruská agentura žádné podrobnosti. O telefonátu dnes večer novináře informoval kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. „Hovořili o složité situaci na hranicích mezi Běloruskem a Evropskou unií, obzvláště o nezbytnosti poskytnout humanitární pomoc uprchlíkům a migrantům, kteří se tam nacházejí,“ řekl Seibert. „Dohodli se také, že o těchto tématech budou dále jednat,“ dodal mluvčí.

Babiš: ČR nabídla Polsku pomoc na hranicích s Beloruskem, to ji zatím nepřijalo

Česká republika nabídla Polsku pomoc se situací na hranici s Běloruskem v souvislosti s migranty. Polská strana o ni zatím neprojevila zájem. Novinářům to dnes po návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici v Praze řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Situaci na hranici označil za skandální a za útok Běloruska.

  Kyjev odmítl Kissingerův komentář o odevzdání části ukrajinského území Rusku

„Opakovaně jsme nabídli pomoc polské straně, ale zatím polská strana to neakceptovala. My jsme samozřejmě solidární. Ptali jsme se opakovaně, ale polská strana o to neprojevila zájem,“ řekl Babiš. Rovněž zmínil, že o situaci jedná v Bruselu ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

„To, co se děje na polské hranici, je samozřejmě skandální, protože je to samozřejmě útok běloruského režimu diktátora (Alexandra) Lukašenka, který tam žene tyhle nevinné migranty účelově do Polska. Takže my jsme připraveni pomoci ve chvíli, kdy to bude polská strana akceptovat nebo řekne, že má zájem,“ řekl Babiš.

Podle Babiše se stačí na pomoc zeptat a ČR je připravena pomoci, stejně jako to udělala v Severní Makedonii, Albánii, Srbsku, Slovinsku nebo v Maďarsku. „Takže pošleme (policisty) i na polsko-běloruskou hranici, když nás požádají,“ řekl.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..