Rusko – armáda na hranicích s Ukrajinou – válka nebo varování Západu?

Kreml nadále soustřeďuje své jednotky na západních hranicích. Podle různých zdrojů je počet pracovních sil předložených Ruskou federací na hranici s Ukrajinou asi 100 tisíc a stále roste.

Možnost skutečné invaze do sousedního státu a rozpoutání nyní totální války Moskvy proti Kyjevu je zcela reálná a hovoří o tom řada odborníků jak na Ukrajině samotné, tak v zahraničí.

A v samotném Rusku taková možnost není vyloučena. Pravda, i když mluvíme o možnosti rozsáhlé války, kremelští propagandisté ​​zdůrazňují, že ji může vyvolat sám Kyjev. Moskva považuje své kroky za absolutně „mírové“ a „adekvátní“.

Ale fakta ukazují něco jiného. A tak 22. listopadu Bloomberg s odkazem na zdroje ze speciálních služeb oznámil, že Rusko zaútočí na Ukrajinu v roce 2022 a udělá to ze tří stran: z poloostrova Krym, z rusko-ukrajinské hranice a z území Běloruska.

Američtí zpravodajští úředníci uvedli, že sdíleli zpravodajské informace se svými evropskými protějšky. Argumentují tím, že většina ruských taktických skupin je již na svých pozicích. Jejich postup bude podporován nálety a bezpečnost jejich týlových služeb zajistí záložníci, které Moskva povolala v „rozsahu bezprecedentním pro postsovětský prostor“.

Kreml samozřejmě vše popírá.

Tisková kancelář ruské zahraniční rozvědky uvedla, že americké ministerstvo zahraničí šíří nepravdivé informace o připravenosti Ruska zaútočit na Ukrajinu, kvůli čemuž prý soustřeďuje na hranicích svůj vojenský kontingent. Moskva je přesvědčena, že „představitelé Washingtonu záměrně zastrašují“ údajnými přípravami Moskvy na útok na Kyjev. Ve skutečnosti „ruská strana žádné takové plány nemá“.

Ohledně cílů Kremlu souvisejících s eskalací napětí na západních hranicích Ruské federace však panují i ​​jiné názory – Moskva tak tlačí na Nord Stream-2.

„Shromažďováním vojáků na hranicích s Ukrajinou Kreml vyvíjí tlak na Západ, aby získal certifikaci pro plynovod Nord Stream 2. V podstatě je to geopolitická zbraň Ruské federace, „- to zejména řekl profesor Vídeňské bezpečnostní akademie, rakouský analytik Martin Málek.

  Fenomén Primark. Co se to na tom Václaváku děje?

Vysvětluje pravděpodobný myšlenkový pochod kremelského agresora, čímž tlačí na Západ ohledně otázky certifikace, a poselství takového „dialogu“ zní asi takto: „Pokud rychle dáte všechna povolení, pak možná budeme nenapadnout Ukrajinu.“

V závěrech rakouských odborníků je ale ještě jedna velmi důležitá nuance. Zdůrazňuje, že „chyby se staly mnohem dříve, tento projekt neměl vůbec začít, natož pak dokončení stavby samotného plynovodu. Západní politici většinou nechápali, že dýmka je Putinovou geopolitickou zbraní. Šéf Kremlu investoval, aby nyní pomocí Nord Stream 2 a vyděláváním peněz na financování svých válek a intervencí, které vedl od prvního dne svého pobytu v Kremlu, “řekl Malek.

To je velmi důležitý bod a měl by se stát základem pro vnímání jednání Moskvy. Dokud evropští lídři nepochopí tuto společnou pravdu – pro Kreml neexistují čistě ekonomické ani jiné zájmy než geopolitické – do té doby se podobná situace jako ta současná bude nejednou opakovat.

Události na evropském trhu s plynem (rozruch vyvolaný spekulativními akcemi Moskvy, které vedly ke skokovému zdražení plynu a energetické krizi v některých zemích kontinentu) nejsou zdaleka vše, čeho je Kreml schopen.

Zde si také můžete připomenout situaci s migranty na bělorusko-polské hranici a o něco dříve – na bělorusko-litevské hranici. V obou případech měla z těchto událostí hlavní prospěch Moskva a v tuto chvíli tyto incidenty na hranicích přesáhly hranice vztahů mezi Minskem a Varšavou nebo Minskem a Vilniusem. To už je otázka společné evropské bezpečnosti.

V téže řadě lze připomenout řadu špionážních skandálů v souvislosti s identifikací ruských sabotérů skrývajících se za diplomatickými pasy, z nichž ten nejhlasitější skončil „diplomatickou válkou“ Moskvy proti Praze a zařazením Čečenské republiky na „seznamy“. nepřátelských států“ ze strany Ruské federace.

Když si vzpomeneme, že k tomu vedly teroristické útoky ruských diverzantů spáchané na území České republiky, pak je zřejmé, že pro Kreml neexistují žádné červené čáry, za které není připraven překročit. V chamtivém šílenství při realizaci svých šílených ambicí je Putin připraven podniknout jakékoli, i ty nejstrašnější a pro normální lidi a státy nepřijatelné, kroky.

  Ruský velvyslanec v Praze: Putinův muž nechal z mapy zmizet náměstí Borise Němcova

Proto je tak důležité pochopit, že jakékoli akce Moskvy jsou především politikou, bez ohledu na to, za co se může skrývat. A Putinova agrese proti jedné zemi je výzvou pro celý kontinent.

Na příkladu Litvy, Polska a samozřejmě Ukrajiny je to pochopitelné. Vzhledem k tomu, že to vše je dnes kdesi velmi daleko, sedící kdesi v „klidu“ Curychu či Lisabonu, vzpomeňte si na pokus o vraždu Skripalových ve Velké Británii nebo pokus o život podnikatele Gebreva v Bulharsku, či již výše popsané zděšení v Česká Vrbetica. A to vše je vymyšleno, vyvinuto a spácháno ruským státem, rukama sabotérů, které Kreml na takové akce speciálně připravuje. To je státní terorismus.

Všechna výše uvedená fakta ukazují pravou podstatu moskevské politiky a připravenosti k agresi.

Ale do jaké míry to dá lekci svému pokračování, jak šílený dravec dokáže otevřít tlamu a kolik států spolkne, záleží na civilizovaném světě a především na Evropě.

Dravec totiž rozumí pouze řeči síly – proto se může zastavit až poté, co uvidí adekvátní odpověď.

Příklad Nord Stream 2 je v tomto ohledu velmi názorný. Tím, že dal Putin příležitost zahájit stavbu ropovodu, pokračovat v ní a nakonec ji dokončit, dal svět kremelskému trpaslíkovi pocit povolnosti a uvědomění si, že mu nikdo nemůže zasahovat.

I nyní, když Evropa vidí, jak drze, cynicky a často zcela hrubě se pán Kremlu chová, s ním nadále flirtuje a diskutuje o tom, kolik lze ušetřit na spuštění Nord Stream 2.

Ale bohužel to nebere v úvahu skutečnost, že když ušetříte eura, budete muset zaplatit demokracií a možná i svobodou vašich občanů, vaší země.

Je důležité si to připomenout nyní, kdy je ještě možnost vzdorovat agresorovi, který nabírá na síle a velmi bedlivě sleduje, jak reaguje nepřítel, nebo oběť, ať se to líbí. Jakou roli si Evropa zvolí, se ukáže v blízké budoucnosti, kdy SP-2 dostane povolení ke startu. Nebo „ne“ obdrží.

  „Normandie“ – hledání kompromisu nebo boj o vedení v EU

Možná na tom bude záviset energetická bezpečnost kontinentu. A možná nejen energetika, a nejen kontinent.

Svět je na pokraji vážného rozhodnutí a cenou za problém je bezpečnost planety Země.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..