Putin ve sporu o Ukrajinu znovu naléhal na zajištění bezpečnosti Ruska

idnes.cz

Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v této souvislosti zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska, zejména na Ukrajině. Aliance podle prezidenta Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala. Moskva v minulých dnech předložila USA a NATO řadu návrhů, které by podle jejího názoru zaručily ruskou bezpečnost.

„Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska,“ zdůraznil Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá.

Šéf Kremlu dal najevo, že Západ a Ukrajinu pokládá za viníky nynějšího růstu napětí v Evropě. Rusko podle něj jen reaguje na vznikající hrozby, například se obává, že ukrajinská vláda chystá další vojenskou operaci proti proruským separatistům v Donbasu na východě země.

„Dali jsme na srozuměnou, že další rozšiřování NATO na východ je nepřípustné,“ sdělil Putin. „Nejsme to my, kdo přišli k USA se střelami. To oni rozmisťují střely na prahu našeho domu,“ zdůraznil a přirovnal to k hypotetické situaci, kdy by Rusko rozmístilo rakety u kanadsko-americké nebo americko-mexické hranice.

Putin nicméně ocenil „velkou pozitivní reakci“ na ruské návrhy, požadující od Západu bezpečnostní záruky. Podtrhl, že nyní není řada na Rusku, aby dávalo světu záruky, nýbrž na Západu. „Teď je míč na jejich straně,“ řekl na adresu západních zemí, kterým Kreml v minulých dnech předložil sérii návrhů týkajících se bezpečnostních otázek. Rusko požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Podle Putina byla první americká reakce vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít už na počátku příštího roku v Ženevě.

  Nová švédská premiérka Anderssonová odstoupila hned v den zvolení

„Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ prohlásil Putin, který za počátek růstu napětí označil „státní převrat“ v Kyjevě v únoru 2014, po kterém následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.

Putin také hájil restrikce proti oponentům a kritikům svého režimu

Ruský prezident Vladimir Putin dnes před novináři hájil ruský zákon označující jeho oponenty a kritiky, nepohodlné nevládní organizace a nezávislá média za „zahraniční agenty“. Ruský zákon je podle Putina „mnohem liberálnější“ než obdobný zákon v USA. Prezident také navrhl „otočit list“ za otravou svého hlavního oponenta na domácí scéně, nyní uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného – aniž by ovšem Navalného jméno vůbec vyslovil.

Důvodem má být podle Putina to, že Moskva nedostala od Západu „ani jediný materiál“, potvrzující otravu, Západ prý ani nepřipustil ruské experty ke zkoumání otravy, která podle západních laboratoří byla dílem bojové látky ze skupiny novičok.

Opoziční politik a bloger zkolaboval loni v srpnu na palubě letadla, kterým se vracel do Moskvy. Nejprve byl ošetřován v sibiřském Omsku, kde stroj nouzově přistál, později byl po mezinárodním tlaku a naléhání rodiny v bezvědomí přepraven do Berlína. Němečtí lékaři našli v jeho těle stopy otravy, v říjnu potvrdila přítomnost látky v těle Navalného i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Moskva tvrdí, že ruské testy stopy jedu neodhalily.

Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba 2,5 roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Podmínku hlásit se pravidelně úřadům nesplnil, protože v kómatu ležel v berlínské nemocnici. Evropský soud pro lidská práva považuje proces za nespravedlivý.

  Špatné zprávy ruští statistici teď publikují pod příkrovem noci

„Rusko nelze porazit, lze jej zničit jen zevnitř,“ prohlásil Putin v odpovědi na otázku týkající se soustřeďování moci v Rusku v jediných rukou, což v minulosti vedlo k válkám a revolucím. „Kdo ničil Rusko zevnitř za první světové války? Ti, co byli ve službách cizích států,“ dodal Putin, nejspíše v narážce na financování bolševiků císařským Německem.

Ve Spojených státech podle Putina hrozí za působení ve službách cizího státu až pět let vězení, zatímco „u nás nic nezakazujeme, chceme jen znát jasný zdroj financování“.

Americký zákon o registraci zahraničních agentů obsahuje několik výjimek pro lidi zastupující komerční zájmy, kteří zaregistrovali svou činnost v souladu se zákonem o otevřeném lobbingu. V Rusku však obdobný zákon neexistuje, poznamenala stanice BBC. Americký zákon se také nevztahuje na zahraniční média, která nefungují v zájmu svých vlád, veřejně je kritizují a neskrývají zdroje svého financování. Další rozdíl spočívá v tom, že „zahraniční agent“ v USA musí dostávat peníze přímo z rozpočtu jiného státu. V Rusku se lze stát „zahraničním agentem“ obdržením peněz z libovolného zdroje v zahraničí, dodala BBC.

Zákon o takzvaných zahraničních agentech Rusko přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

Putin chválil výkony ruské ekonomiky za pandemie, apeloval na očkování

Ruská ekonomika se ukázala v době pandemie nemoci covid-19 „připravenější na takové šoky“ než ekonomiky jiných států a rychleji se obnovuje poté, co poklesla jen o tři procenta. Posluchače o tom dnes v Moskvě ujistil ruský prezident Vladimir Putin v jedné z odpovědí na své výroční tiskové konferenci.

Putin připustil, že letos lze očekávat osmiprocentní míru inflace, což je dvojnásobek proti čtyřprocentnímu inflačnímu cíli ruské centrální banky. Šéf Kremlu ale podtrhl, že i jinde ve světě je problém s inflací a inflační cíle se nedaří naplňovat.

  Papež František vyhlásil Rok rodiny, potrvá více než rok

„Například v USA je inflace šest procent, což je trojnásobek inflačního cíle. U nás je inflace osm procent, což je pouze dvojnásobek,“ upozornil prezident.

Ve svých odpovědích se pak soustředil především na úspěchy: letos čeká hospodářský růst na úrovni 4,5 procenta a zvýšení reálních příjmů občanů o 3,3 procenta, což je ovšem průměr a „přirozeně to netýká všech kategorií občanů“. Rezervy země podle prezidenta činí 625,5 miliard dolarů.

K otázce, zda Rusko kvůli překonání pandemie bude muset naočkovat celou populaci, čítající asi 146 milionů lidí, Putin poznamenal, že zapotřebí je kolektivní imunita na úrovni 80 procent očkovaných občanů, některé státy ale už hovoří o potřebě očkovat 90 procent populace. Aktuální úroveň proočkovanosti v Rusku činí 59,4 procenta, dodal Putin a opět apeloval na své spoluobčany, aby využili možnosti nechat se očkovat.

V Rusku za uplynulých 24 hodin přibylo 25.667 nových případů nákazy koronavirem a 1002 úmrtí pacientů s covidem-19, oznámil vládní krizový štáb. Od začátku pandemie se nakazilo více než deset milionů Rusů. Počet obětí pandemie v Rusku podle výpočtu agentury Reuters předkročil 600.000, což staví zemi na třetí příčku za Spojenými státy a Brazílií.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..