Sejde se Bezpečnostní rada státu. Řešit bude hlavně situaci na Ukrajině

V úterý se v sídle vlády sejde poprvé v novém složení Bezpečností rada státu. Hlavním tématem jednání členů rady má být napjatá situace mezi Ukrajinou a Ruskem. Premiér Petr Fiala v pondělí potvrdil ukrajinskému velvyslanci, že Česká republika plně stojí za Ukrajinou. Mimo jiné se bude na radě řešit také problematika bezpečnosti v Severoatlantické alianci a Evropské unii a bezpečnostní situace v České republice.

„Pana velvyslance jsem ujistil, že Česká republika stojí plně za Ukrajinou a odmítáme jakoukoliv formu ruské agrese proti jeho zemi,“ napsal premiér Petr Fiala na Twitteru den před jeho prvním jednáním Bezpečnostní rady státu.

Fiala uvedl, že se s Jevhenem Perebyjnisem zabývali vztahy obou zemí i krizí na ukrajinských hranicích s Ruskem. Perebyjnis v pátek po schůzce s místopředsedou Sněmovny Janem Bartoškem (KDU-ČSL) Česku poděkoval za morální i konkrétní vojenskou podporu v konfliktu s Ruskem.

Česká vláda se minulý týden rozhodla darovat Ukrajině 4 000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun. Fiala poté uvedl, že Česko podporuje Ukrajinu a věří v diplomatické řešení. „Snažíme se dosáhnout toho, aby se situace řešila mírovými prostředky, diplomatickou cestou a abychom odradili Rusko od jakékoliv vojenské agrese,“ řekl. Kabinet se však připravuje i na horší scénáře, připustil.

Eskalující situaci mezi Ruskem a Ukrajinou řešil už ve čtvrtek ministr zahraničí Jan Lipavský v ústředí NATO v Bruselu. Lipavský informoval o tom, že na možném posílení vojenské přítomnosti NATO na Ukrajině by se mělo podílet i Česko. Také sdělil, že česká vláda zvažuje po zaslání dělostřelecké munice Ukrajině ještě další pomoc.

„V NATO jsem znovu ujistil Jense Stoltenberga, že Česká republika přikládá Alianci a transatlantickým vztahům velký význam. Jsme připraveni dostát spojeneckým závazkům včetně výdajů na obranu. Shodli jsme se na podpoře Ukrajiny a nepřijatelnosti ruských požadavků,” uvedl po svém prvním jednání s šéfem NATO.

V pátek řekl tajemník aliance Jens Stoltenberg, že NATO je připraveno posílit svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě. „Ze strany NATO jsme připraveni zapojit se do politického dialogu. Jsme ale také připraveni odpovědět v případě, že se Rusko rozhodne pro konfrontaci v ozbrojeném konfliktu,“ řekl Stoltenberg v Bruselu na online konferenci. Severoatlantická aliance podle něj ale neplánuje na Ukrajinu nasadit vojáky.

Moskva v blízkosti Ukrajiny shromáždila kolem 100 tisíc vojáků, odmítá však, že by připravovala invazi. Zároveň hrozí blíže nespecifikovanými kroky, pokud Západ nevyslyší sérii požadavků ohledně fungování NATO, z nichž ty hlavní jsou pro spojence nepřijatelné. Podle Kyjeva jde Moskvě o destabilizaci Ukrajiny, spíše než o použití vojenské síly.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že válka nebude, pokud to bude záviset na Moskvě. Zároveň Západ kritizoval za to, že ignoruje ruské požadavky, mimo jiné na zamezení rozšiřování NATO na východ.

Hromadění ruských vojáků u hranic s Ukrajinou a v Bělorusku může podle Stoltenberga vést k „plnohodnotné ruské invazi“, Západ ale musí být připravený na různé projevy ruské agrese, které nutně nemusí znamenat pozemní útok. Může se jednat například o kybernetickou hrozbu, pokus o puč či sabotáž, vyjmenoval příklady šéf NATO.

Zdroj: https://www.idnes.cz