Podmínky dnes zveřejněné mezivládní smlouvy o řešení vlivů těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów podle ekologické organizace Greenpeace neochrání zásoby vody v českém příhraničí. Aktivisté proto plánují podat stížnost k Evropské komisi na to, že česká strana podle nich dojednala nedostatečnou dohodu a následně také stáhla žalobu na Polsko u Soudního dvoru Evropské unie. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání.
„Konečně jsme se dočkali oficiálního zveřejnění smlouvy o dole Turów, bohužel ale až několik dní po tom, co ji Česká republika podepsala a rozhodla se stáhnout žalobu na důl u Soudního dvoru EU. Mezi podmínkami další těžby bohužel nejsou žádné, které by těžbu významněji omezovaly či předcházely odtoku vody z českého území,“ uvedla Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace. „Čekat, že nějakým zázrakem začne fungovat těsnicí stěna, čemuž podle interních dokumentů nevěří ani těžební společnost PGE, je od českých ministrů a ministryň hodně naivní. Na dojednání nedostatečné dohody a stažení žaloby si proto budeme stěžovat Evropské komisi,“ sdělila aktivistka.
Krejčová dodala, že ve stížnosti má být i to, že česká vláda podle aktivistů nedodržela právo veřejnosti na informace a jednala v rozporu s evropskými směrnicemi na ochranu životního prostředí. „Pokud komise uzná body stížností za oprávněné, tak potom vede řízení se státem, kdy ho vyzve k nápravě situace,“ podotkla. Dodala, že členové Greenpeace situaci dál analyzují a chtějí také vyzvat komisi k podání žaloby na Polsko kvůli porušení evropských směrnic. Greenpeace a některé další organizace už dříve uvedly, že česká strana jednala v rozporu se zákony na ochranu životního prostředí. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) k tomu v pátek ČTK sdělila, že uzavřená dohoda není v rozporu s českým ani s evropským právem.
Krejčová sdělila, že česká vláda za 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) prodala Polsku právo obyvatel příhraničí na kvalitní život a zachovalé životní prostředí. Finanční kompenzace z Polska, na nichž se zástupci obou zemí dohodli, dorazily do Česka v pátek. Stalo se tak den poté, co smlouvu v Praze podepsali český premiér Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki.
Polsko podle uzavřené dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250.000 eur ročně (zhruba šest milionů korun) na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.
Obsah smlouvy dnes kritizoval i Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. Také on zopakoval, že budovaná podzemní bariéra odtoku vody z českého pohraničí nezabrání. Uhelná je jednou z českých obcí, na kterou provoz dolu dopadá.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.
Lidé u hranic se bojí, že o vodu přijdou dřív, než postaví vodovody
Obyvatelé v příhraničních oblastech Libereckého kraje se obávají, že kvůli těžbě v polském hnědouhelném dole Turów přijdou o vodu dřív, než jim postaví vodovody. Seznam projektů, které mají zajistit vodu pro obyvatele postižených oblastí, je jednou z příloh česko-polské smlouvy o řešení vlivů těžby na české území. Do výstavby přivaděčů, vodovodů i úpraven vody na Hrádecku, Chrastavsku a Frýdlantsku by mělo jít více než 32 milionů eur (v přepočtu 780 milionů korun) z kompenzací, které do Česka Polsko poslalo.
„Podle současných prognóz výzkumného ústavu vodohospodářského ta voda může dojít do pěti let a vodovody do pěti let nikdo neudělá, v tomhle jsem velice skeptický,“ řekl dnes ČTK Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. Obec, která je součástí Hrádku nad Nisou, je dolu na České straně nejblíž a už teď tamní studny vysychají.
Kdy bude možné práce zahájit, zatím není možné odhadnout. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) bude záležet na připravenosti projektů. Se starosty obcí a vodohospodáři musí kraj navíc připravit i podmínky, podle jakých se budou peníze z Fondu Turów-ČR-PL rozdělovat. „Materiál bychom chtěli připravit a projednat na březnovém zastupitelstvu. Už nyní ale mohu říct, že počítáme s vícezdrojovým financováním,“ řekl dnes ČTK hejtman.
Starec dnes ČTK přiznal, že smlouvu ještě neměl čas důkladně prostudovat, nic nového ale podle něj nepřinesla. „V ochraně našeho vodního zdroje spoléhá pouze na těsnící clonu, která ani podle slov odvolaného polského velvyslance nebyla k ochraně naší vody navržena. Její funkčnost bude vyhodnocována v daném místě, ale naše voda uniká jinudy – nejkratší cestou směrem k dolu a nikoli oklikou. Není tedy podstatné, zda bude clona sama o sobě funkční, když neutěsňuje naši unikající vodu. Mezi naším vodním zdrojem a dolem bohužel žádná bariéra není,“ dodal.
