Poslanci v pátek opět zasednou nad návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Uskuteční se druhé čtení rozpočtu, což znamená, že poslanci budou mít možnost vystoupit a přednést své individuální návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Poté, co v prvním čtení schválili základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a schodek, už je měnit nemůžou. Poslanci už do pondělí stihli předložit návrhy přesunů za zhruba 57 miliard korun.
Protože Česko nemá od ledna schválený rozpočet, nachází se nyní v rozpočtovém provizoriu. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun. Současný kabinet Petra Fialy (ODS) návrh deficit snížil na 280 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun. Tyto ukazatele už se měnit nemohou.
Rozpočtem se zabývaly sněmovní výbory a hlavně rozpočtový výbor. Ten z jejich doporučení a z návrhů poslanců podpořil přesuny peněz v rozpočtu v celkovém objemu 650 milionů korun. Nejvyšší přesun peněz podpořil rozpočtový výbor mezi kapitolami ministerstva školství a Akademie věd ČR. Týká se to dvou vzájemných přesunů peněz v celkovém v objemu 503,5 milionu korun. Podle informací z výboru jde o technickou záležitost. Rozpočtový výbor naopak nesouhlasil s návrhem ústavně-právního výboru na přesun zhruba milionu korun uvnitř kapitoly Ústavního soudu tak, aby mohl v zákonném termínu vyplatit odchodné někdejší ústavní soudkyni Kateřině Šimáčkové.
Rozpočtový výbor podpořil naopak návrh skupiny koaličních poslanců, kteří chtějí v šesti vybraných kapitolách seškrtat celkem 109 milionů korun. Například prezidentská kancelář by měla přijít o 22 milionů korun, Sněmovna o 39 milionů a Senát o 17 milionů korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc této zemi, která čelí ruské vojenské agresi. Tato částka odpovídá zajištění pomoci pro 5000 uprchlíků. Z toho 1,5 miliardy korun má jít ministerstvu vnitra na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Dalších 300 milionů korun si mají rozdělit ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Peníze chce ministr financí brát z vládní rozpočtové rezervy. Poslanecký klub ANO, který je nejsilnějším klubem ve Sněmovně, už oznámil, že tento přesun podpoří.
Návrh rozpočtu na letošní rok předpokládá rezervu asi 8,7 miliardy korun, která nemůže klesnout při jeho sněmovním schvalování pod zákonnou mez. Tato hranice pro letošní rozpočet činí 5,68 miliardy korun. Vládní rozpočtová rezerva je jednou z položek, do níž každoročně směřují opoziční návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Podle Stanjury tak může Sněmovna z rozpočtové rezervy vzít ještě asi 1,1 miliardy korun, aby její výše neklesla pod hranici stanovenou zákonem.
Poslanci už do sněmovního systému vkládají svoje individuální návrhy na přesuny peněz v rozpočtu. Návrhy v součtu představují desítky miliardy. S naprostou většinou přišli opoziční poslanci. Z řad vládní koalice navrhli poslanci lidovců David Šimek a Marek Výborný přidat deset milionů korun na podporu mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Skupina koaličních poslanců v čele s občanským demokratem Jakubem Jandou chce zcela odebrat milionovou dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu.
Z opozičních poslanců chce třeba Jan Hrnčíř (SPD) odebrat čtyři miliardy korun peněz na inkluzi a předat je na speciální školy. Přesunout chce i 30 miliard korun odvodů do EU a dát je na do vládní rozpočtové rezervy na snížení dopadů inflace a zdražení energií na obyvatele. Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová z opozičního hnutí ANO chce přesunout 200 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy do kapitoly ministerstva vnitra na nákup 23 cisternových automobilových stříkaček hasičského záchranného sboru.
