idnes.czVe světle toho, že první čtyři sankční balíky vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu byly přijaty rychle a bez větších debat, může aktuální výsledek summitu EU vyvolávat pocit, že věci nejdou tak rychle, jak by měly. Evropa je však postavena na tom, že je potřeba najít společnou pozici, která je poté o to silnější. ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Prezidenti a premiéři zemí EU pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.
„Summit se v tuto chvíli neshodl, ale je potřeba jednání vést, vysvětlovat a prosazovat naši pozici. To se koneckonců děje. Uvidíme, v jaký moment Evropa dojde k dalšímu rozhodnutí,“ řekl Lipavský. Klíčové je podle něj sledovat finanční toky proudící do Ruska, protože peníze, které tam Evropa dnes posílá, drží režim ruského prezidenta Vladimira Putina v nějaké míře akceschopnosti i vůči Ukrajině a umožňují mu konflikt živit.
„Rozumím tomu, že ve světle toho, že první čtyři sankční balíky byly přijaty relativně rychle a bez nějakých větších debat, tak to nyní může vyvolávat pocit, že věci nejdou tak rychle, jak by měly jít. Ale Evropa je o tom, že je potřeba najít společnou pozici, a o to je poté silnější,“ konstatoval šéf české diplomacie.
Evropská komise podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraví další, už pátý balíček sankcí, který bude rozšiřovat a zpřesňovat současná opatření. Unijní exekutiva se také bude snažit zjistit, zda sankce obsahují mezery, kterými by šly obcházet, a bude chtít tyto mezery zacelit. Komise podle Fialy balíček představí v nejbližší době.
Česko podle ministra Lipavského zastává co nejpřísnější sankce. „Ale spíše než dopředu veřejně hovořit o konkrétních receptech a sankcích je potřeba politicky prosazovat princip toho, že se omezí finanční toky, které proudí do Ruska,“ uvedl.
Většina finančních toků je tvořena nákupem energetických surovin. Rozumí proto požadavkům Polska a pobaltských států, jež se vyslovily pro embargo na dodávky ruského plynu a ropy do EU. To ale z ekonomických důvodů odmítá třeba Německo, Maďarsko nebo Nizozemsko. „Můžeme nacházet různé recepty a Evropa se zároveň musí chovat odpovědně vůči energetickému trhu,“ dodal Lipavský.
V návaznosti na dosud přijaté čtyři balíky postihů podle ministra státní správa intenzivně pracuje na identifikaci sankcionovaných osob a subjektů a na náležitých opatřeních typu zmrazení majetku či znemožnění finančních operací.
Co se týče národních opatření, jako by bylo například zabavování majetku ruským oligarchům, kteří mají v Česku nemovitosti, pro takové kroky nemá český právní řád podle Lipavského oporu.
„Česká republika je právním státem na rozdíl třeba právě od Ruska, kde tyto základní principy dost často neplatí. Toho se musíme držet. Na druhou stranu to neznamená, že stát nehledá cesty k omezení ruského vlivu a některých vlivových skupin na svém území. Na tom také pracujeme, ale omezení takovýchto vlivů neznamená, že by se zabavoval majetek,“ dodal šéf diplomacie.
Před summitem EU se konalo též jednání lídrů zemí NATO. Polský návrh na vyslání mírové mise pod záštitou Severoatlantické aliance na Ukrajinu souhlas summitu nezískal. Podle Lipavského ale Polsko s konkrétním návrhem nepřišlo.
Tradiční mírové mise jsou vysílány do míst, kde je domluven mír, uvedl ministr. „Nejsou vysílány za účelem vynucení míru a za účelem boje,“ řekl. „Podpoříme mírovou misi v situaci, kdy bude takovou misi možno vyslat, aby dohlížela právě na domluvený mír. Do momentu, než bude uzavřen mír, tak to nejzásadnější, co děláme a musíme v tom pokračovat, je maximální podpora Ukrajině a maximálně omezující opatření proti Ruské federaci,“ dodal.
