Ruské jednotky na Ukrajině se pouze přeskupují a dají se čekat jejich další útoky, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajinské síly mezitím hlásí dílčí úspěchy na jihu země. Ruské rakety podle místní správy zasáhly ropný sklad v Dnipru a sklad Červeného kříže v Mariupolu. Do tohoto obléhaného města míří konvoj s humanitární pomocí, autobusy mají poté evakuovat civilisty. Ukrajinský prezident pokračoval v žádostech o další vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, oslovil parlamenty Austrálie, Nizozemska a Belgie.
„Rusko se pokouší přeskupit, dozásobit a posílit svou ofenzivu v oblasti Donbasu. Zároveň udržuje pod tlakem Kyjev a další města. Takže můžeme očekávat další útoky, které přinesou ještě více utrpení,“ řekl Stoltenberg při prezentaci výroční zprávyaliance za rok 2021. Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal.
Moskva v úterý oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země. Ruské ministerstvo obrany zároveň určilo za nový cíl „osvobození“ Donbasu na východě země.
Zástupce náčelníka štábu ukrajinských pozemních sil Oleksandr Gruzevič řekl, že za uplynulou noc ukrajinská strana zaznamenala stažení 700 kusů ruské vojenské techniky od Kyjeva směrem k běloruské hranici. Existuje podle něj možnost, že se některé ze stahovaných jednotek objeví v Donbasu. U Kyjeva rovněž zůstává nezanedbatelné množství ruských sil, které pokračují v raketových úderech na hlavní město, upozornil.
Ukrajinské síly osvobodily od ruské okupace pět vsí v Záporožské oblasti, napsala agentura Ukrinform. Gubernátor Dněpropetrovské oblasti informoval o osvobození tří vsí v Chersonské oblasti na jihu země.
Agentura AFP s odkazem na zdroj v Pentagonu uvedla, že se Rusové začali stahovat z odstavené jaderné elektrárny Černobyl, kterou obsadili na začátku invaze. V areálu zůstává už jen „malé množství nepřátelských vojáků“, sdělila později ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Ruské rakety v noci na dnešek zcela zničily sklad ropy ve městě Dnipro, při útoku zemřely dvě osoby, uvedla místní správa. Počet obětí úterního ruského raketového útoku na budovu oblastní správy v Mykolajivu se podle místních úřadů zvýšil na 20. Ruské rakety zasáhly rovněž opuštěné skladiště Červeného kříže v obléhaném Mariupolu na jihu země.
Do tohoto města nyní míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně evakuovat civilisty, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), jenž se na snaze o evakuaci podílí, se odvoz lidí z města čeká v pátek.
Ukrajinský generální štáb dnes také prohlásil, že Rusko od začátku invaze přišlo už o 17.500 vojáků a stovky tanků, obrněných vozidel, děl a množství raketometů či letadel. Tyto informace nelze nezávisle ověřit, ruské ministerstvo obrany naposledy 25. března oznámilo, že bylo dosud zabito 1351 ruských vojáků a 3825 utrpělo zranění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozšířil sérii svých početných vystoupení v národních parlamentech, když australské zákonodárce vyzval například k poskytnutí obrněných vozidel Bushmaster, ty nizozemské mimo jiné k přerušení veškerého obchodu s Ruskem a belgickým poslancům zdůraznil, že mír má větší cenu než diamanty, ropa a plyn. Podle některých médií totiž proudí do EU přes belgický přístav Antverpy ruské diamanty, přičemž tento dovoz zatím také není terčem sankcí.
Spojené státy mezitím uvalily na Rusko další sankce, které směřují na technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů, firmy Mikron. Postihy rozšířila rovněž Británie, která cílí na ruská státní média a jejich „propagandisty“, ale také na generála Michaila Mizinceva, jehož viní ze zkázy v obléhaném Mariupolu.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu prohlásil, že úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovala výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány. Podle agentury Reuters budou delegace obou zemí pokračovat v mírových jednáních v pátek prostřednictvím videohovoru.
Ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming dnes prohlásil, že někteří ruští vojáci na Ukrajině odmítají uposlechnout rozkazy a záměrně ničí vlastní vybavení. Rusové podle něj dokonce omylem sestřelili vlastní letadlo, jsou celkově velmi špatně vybavení a mají nízkou morálku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj „velmi špatně odhadl“ průběh a důsledky invaze na Ukrajinu, podcenil prý odpor Ukrajinců, sílu koalice, kterou jeho činy stmelily, nebo ekonomické důsledky sankcí i schopnosti své armády.
Putin mezitím podepsal dekret, podle kterého se od pátku musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance a šéf Kremlu pohrozil, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck požadavek rublových plateb za plyn odmítli a označili ho za porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.
Bílý dům dnes oznámil, že Spojené státy budou v příštích šesti měsících ze svých strategických rezerv uvolňovat v průměru jeden milion barelů ropy denně. Krokem, který označil za největší uvolnění zásob v historii. USA, se snaží docílit snížení cen pohonných hmot, které v zemi výrazně zdražily především po ruské invazi na Ukrajinu.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uvedla, že ruská invaze na Ukrajinu uvrhne obě země do největšího hospodářského poklesu za posledních 25 let. Ukrajina by ale mohla v roce 2023 výrazně oživit, pokud se podaří brzy uzavřít příměří.
