ct24.ceskatelevize.czInflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným. Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv, čeká ho transformace.
Vlády mnoha západních států zavedly proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu zatím bezprecedentní sankce. Ukončení činnosti na ruském trhu oznámila po zahájení války také řada velkých soukromých společností.
„Zvlášť se zastavím u tématu inflace. Ta se nyní stabilizuje,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS. Putin podle ní uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta. „Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února,“ poznamenal prezident.
K normálu se podle Putina vrátila poptávka po některých výrobcích, které byly v uplynulé době více žádané. Také počet oficiálně zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání podle Putina zůstává „poměrně nízký“. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin ale například odhadl, že jen v hlavním městě může kvůli odchodu zahraničních firem přijít o práci na 200.000 lidí.
„Strategie ekonomické bleskové války nevyšla,“ okomentoval západní protiruské sankce Putin. „Sankce se navíc podepsaly i na samotných iniciátorech. Mám na mysli růst inflace, nezaměstnanosti, zhoršující se hospodářskou dynamiku v USA a v evropských zemích, pokles životní úrovně Evropanů a znehodnocení jejich úspor,“ zdůraznil ruský prezident.
Dolar se nyní prodává zhruba za 80 rublů, zatímco na začátku března americká měna vystoupila až na rekordních téměř 140 rublů. Přestože rubl je zpět na úrovni, kde byl před invazí, podle analytiků to není přirozený vývoj, ale výsledek mnoha opatření, kterými se Moskva snaží kurz domácí měny podpořit.
Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv, čeká ho transformace
Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.
„Období, po které může ekonomika žít z rezerv, je časově omezené,“ uvedla Nabiullinová. „A již ve druhém a třetím čtvrtletí vstoupíme do období strukturální transformace a hledání nových podnikatelských modelů,“ dodala. Sankce podle ní zasáhly zejména finanční trh, ale „nyní začnou čím dál více ovlivňovat ekonomiku“.
„Hlavní problémy budou souviset s restrikcemi na dovoz a logistiku zahraničního obchodu a v budoucnosti s restrikcemi na vývoz,“ uvedla šéfka centrální banky. „Ruští výrobci se budou muset změně přizpůsobit, hledat nové partnery, jinou logistiku či se ve výrobě zaměřit na produkty dřívější generace,“ dodala.
Nabiullinová také nastínila některá opatření, jež by měla ekonomice pomoci přizpůsobit se novým podmínkám. Centrální banka podle ní mimo jiné připravuje zavedení digitálního rublu, aby svým občanům umožnila převody peněz mezi digitálními peněženkami. Pilotní kroky spojené s tímto projektem jsou plánovány na druhou polovinu letošního roku.
Analytici koncem března v anketě agentury Reuters v průměru odhadli, že inflace v Rusku letos dosáhne 23,7 procenta, což by bylo maximum od roku 1999. V březnu meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku zrychlil na 16,69 procenta z únorových 9,15 procenta.
Centrální banka po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu, a to na 20 procent z předchozích 9,5 procenta. Udělala to ve snaze podpořit kurz rublu a omezit inflační tlaky. Tento měsíc ale centrální banka základní úrok překvapivě snížila na 17 procent.
„Musíme mít možnost snižovat základní sazbu rychleji,“ uvedla dnes Nabiullinová. „Musíme vytvořit podmínky ke zvýšení dostupnosti úvěrů pro ekonomiku,“ dodala.
