Baloun: Nasazení české armády v Afghánistánu ji výrazně prospělo

Nasazení české armády v Afghánistánu jí výrazně prospělo. Vojáci si mohli ověřit v praxi svůj výcvik, vojsko si prověřilo svou logistiku nebo plánování. Jednoznačně se také zvedlo sebevědomí vojáků a velitelů. ČTK to řekl český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun u příležitosti nedělního 20. výročí od odletu prvních českých vojáků do této země.

Baloun před odchodem do diplomacie sloužil na vysokých pozicích české armády, Afghánistán měl tak možnost poznat z vojenského i diplomatického pohledu. Pohyboval se mezi nejvyššími představiteli země i armády, navštívil vojenské základny a dostal se i mimo ně. „Člověk tak trochu rozuměl afghánské mentalitě. I když, jak se ukazuje, v konečném důsledku jsme jí neporozuměli dost,“ poznamenal s odkazem na loňský odchod spojenců ze země a urychlené převzetí moci Tálibánem.

Téměř dvacetileté působení české armády v Afghánistánu jí podle Balouna z hlediska vojenských kapacit výrazně posunulo. Poznamenal, že se vojáci ocitli v podmínkách, kdy mohli v praxi ověřit svůj výcvik. „Je obrovský rozdíl, jestli jste na cvičení, i když je naplánované, aby se blížilo bojové situaci. Přesto nevytvoří pocit, že jste v situaci, kdy se skutečně může něco stát, protože jakákoli chyba může znamenat zranění nebo smrt,“ zdůraznil.

Podobné zkušenosti pro armádu označil za naprosto neocenitelné a nezastupitelné. „Armáda, aby měla dobré schopnosti, musí do ostrých akcí. I když bychom samozřejmě takové akce nejraději neviděli,“ dodal. Armáda ale podle něj při vyhodnocování nabytých zkušeností musí vzít v potaz, že pro Afghánistán byl typický asymetrický konflikt, který má svá specifika.

Připomněl, že nasazení české armády v Afghánistánu si vyžádalo oběti mezi vojáky. Zemřelo jich 14, celkem Afghánistánem prošlo na 11.500 českých vojáků. S nasazením ve válečných konfliktech se pojí i nebezpečí tzv. posttraumatické stresové poruchy, které musí vojáci čelit. Podle Balouna může být její dopad o to vážnější, čím častěji jsou vojáci do misí vysílání a čím častěji se setkávají s kritickými situacemi, jako jsou zranění, smrt kamaráda nebo pohled na mrtvé.

  Policie navrhla obžalovat muže, který těžil bitcoin z vystavených počítačů

Poukázal také na odlišnost vojenského života na misi. „Máte tam svůj úkol, logistika vás zabezpečí, dostanete jíst, zajištěno máte místo na spaní. Nestaráte se například o děti nebo o příbuzné,“ poznamenal. Po návratu z misí, na které jsou čeští vojáci zpravidla vysíláni na šest měsíců, přejdou do zcela odlišného prostředí. „Pokud hodně často jezdíte do misí a jste navyklí na tento způsob života, tak ten čas mezi tím vám najednou začne připadat jako ten ne normální – normální je ten čas strávený venku. Tam pak mohou začínat problémy,“ zdůraznil Baloun.

Pro vojáky je proto podle něj důležitý odpočinek. Po návratu z mise mají rehabilitace a v Česku by měli pobývat před dalším vysláním do zahraničí 18 měsíců. Někdy ale byla podle Balouna tato doba zkracována, když měla armáda například nedostatek specialistů.

Ke stažení vojáků z mise kvůli jejich psychickému rozpoložení docházelo zcela výjimečně, poznamenal Baloun. Mohly ale podle něj nastat případy, kdy se potíže projevily až po návratu z mise. „Myslím si ale, že příprava armády z tohoto pohledu je velice slušná,“ dodal.

Za vojensky nejhorší situace, které v Afghánistánu zažil, označil chvíle, kdy vojáci ve službě padli. Krátce předtím, co převzal funkci zástupce náčelníka generálního štábu odpovědného za mise, v Afghánistánu zemřelo po útoku sebevraha pět českých vojáků. „Vyjel jsem tam, jel jsem s vojáky na patrolu, byl jsem na místě, kde zemřeli. Samozřejmě jsem nebyl v situaci, jako vojáci na místě, ale vojensky vzato, to jsou ty nejhorší okamžiky,“ poznamenal.

Za lidsky naprosto frustrující zkušenost označil loňskou evakuaci z Kábulu poté, co moc v zemi převzal Tálibán. „Když vidíte ty tisíce lidí, rodiny s dětmi, jak prchají na letiště, přehazují děti přes plot, přes zeď. Lidé se chytali podvozků letadel. To ve mně zanechalo hluboký dojem,“ řekl. Tehdejší události mu nyní připomněla válka na Ukrajině. „Zase jsou lidé na cestách s rodinami. Opět ve strachu z něčeho prchají. Jenom je to o několik tisíc kilometrů blíž a pro naši veřejnost je to daleko výraznější, než byl Afghánistán. Je to naprosto neakceptovatelné, že se něco takového děje, že je takovýmto způsobem napadena sousední země,“ zdůraznil.

  Výběr z médií: čtvrtina Čechů chodí do práce i o víkendu, nárůst poptávky po změně pohlaví u dětí

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se zlepšila

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se po převzetí moci Tálibánem výrazně zklidnila, pokračují ale útoky například tzv. Islámského státu nebo sil národního odporu. Tálibán ale neplní sliby, které dal mezinárodnímu společenství. Například i nadále neumožňuje studovat dívkám na středních školách. ČTK to řekl Baloun.

Afghánská společnost je podle Balouna velmi různorodá, stát tvoří mnoho etnik a klanů, což přináší spoustu problémů v jejich soužití. Oproti západním zemím žije drtivá většina obyvatel na venkově a společnost stále lpí na tradičním způsobu života a dodržování starých zvyků. Například uzavření škol pro ženy podle velvyslance nesouvisí zcela s islámským právem, ale právě spíše se starými zvyky většinové paštunské společnosti.

Za další specifikum Afghánistánu označil značnou ostražitost jeho obyvatel vůči cizincům v souvislosti s mnoha staletými zkušenostmi, kdy se různé mocnosti snažily o dobytí země. „Zjednodušené řečeno, dnes jsou s vámi kamarád a zítra budou s tím, kdo jim zajistí přežití do pozítří. Je to pro ně nutnost a je třeba tomu porozumět,“ popsal jejich myšlení Baloun.

Západní společenství podle velvyslance během svého působení v Afghánistánu dosáhlo nesporně mnoha pozitivních výsledků. „Nejsem příznivcem toho, že se říká, že jsme tam byli zbytečně, není to pravda,“ zdůraznil. „Bohužel spousta věcí se i nepovedla. Možná chybělo víc porozumění těm procesům i dynamice vztahů k státům v regionu,“ dodal. V Afghánistánu se podle něj prolínají natolik různorodé a hluboké zájmy, že je velice složité jim porozumět.

Za dosažené klady Baloun považuje například zlepšení vzdělávání, kdy loni do škol chodilo desetkrát více dětí než před 20 lety a polovinu z nich tvořily ženy a dívky. Třikrát se snížila kojenecká úmrtnost, postavily se stovky zdravotnických zařízení a velké nemocnice se přiblížily evropským standardům. Média podle něj zažívala svobodu, kterou nemají ani některé okolní země. Zvýšila se také úloha žen ve společnosti, i když se tak dělo určitou měrou pod tlakem Západu.

  Manévry v Praze. Dav policistů a hygieniků kontroloval hudební kluby

Nyní jsou ale podle Balouna ženy právě mezi těmi, kteří nejvíce trpí, protože se jejich svoboda vrátila zpět téměř do 90. let minulého století. Vyhnány byly z práce, musí chodit zahaleny a nesmí vycházet bez doprovodu. I když Tálibán slíbil, že pro dívky od 23. března otevře opět školy, nestalo se tak a v brzké době se to neočekává. I proto Baloun považuje situaci kolem dodržování lidských práv za špatnou a spíše se zhoršující. Tálibán pronásleduje aktivisty, bývalé prominentní příslušníky vlády i ozbrojených sil. „OSN má zdokumentované případy mimosoudního zatýkání, věznění, mučení, a dokonce i bohužel zabíjení,“ poznamenal. Dodal, že 70 procent médií bylo uzavřeno, zbylé podléhají cenzuře.

Mezinárodní společenství silně kritizovalo to, že Tálibán opět neumožnil dívkám chodit do školy, v důsledku toho jsou nyní kontakty západních zemí s Tálibánem výrazně omezeny.

Vnitřní bezpečnostní situace je ale podle Balouna nesporně lepší, než byla. Je to především z důvodu, že Tálibán po převzetí moci přestal s dosavadními útoky, například pracovníci Spojených národů se tak mohou po zemi relativně volně pohybovat. Bombové útoky i nadále ale provádí tzv. Islámský stát, kromě vládního Tálibánu se zaměřuje zejména na šíitské Hazáry. Aktivní jsou i skupiny zapojené do národního hnutí odporu proti Tálibánu, které ale neútočí na civilní cíle.

I přes zklidnění situace by ale Baloun cesty do Afghánistánu zásadně nedoporučoval. Varoval zejména před nebezpečím únosů a následným vydíráním.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..