Senát vyzval vládu, aby pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu, která čelí třetí měsíc ruské agresi. Doporučil jí, aby vyslala těžké zbraně z výzbroje někdejší československé armády před rokem 1989. Horní komora o usnesení dnes rozhodla na návrh svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Odsoudila v něm etnicky motivované zločiny vůči Ukrajincům jako projevy genocidy, což je označení, kterému se některé státy brání.
Senát podle textu usnesení odsuzuje „etnicky motivované zločiny proti lidskosti, jako jsou hromadné popravy, projevy neúcty k mrtvým, mučení, znásilňování, fyzické i duševní násilí nebo násilné deportace dětí, jichž se Rusko dopouští systematicky a ve velkém, jako projevy genocidy proti ukrajinskému lidu.“
Ukrajinský parlament schválil v polovině dubna usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Podobnou rezoluci už schválil parlament v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Označení genocida použili v rezoluci také kanadští zákonodárci. Kanadský premiér Justin Trudeau na začátku dubna prohlásil, že je „naprosto správné“, že stále více lidí označuje ruské činy na Ukrajině za genocidu. Podpořil tak obvinění, které o den dříve vznesl americký prezident Joe Biden. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron použití termínu genocida pro vraždy civilistů na Ukrajině odmítá s odůvodněním, že by to znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru.
ČR podle usnesení Senátu dodává Ukrajině vojenský materiál a výzbroj včetně těžkých zbraní v souladu s Chartou OSN pro sebeobranu. Předlistopadové těžké zbraně by Česko mělo dodat kvůli tomu, že pro jejich obsluhu ukrajinské ozbrojené síly nebudou potřebovat výcvik. Cílem dodávek je podle výzvy snaha zabránit Rusku v rozšíření války na další státy.
Návrh se podobně jako předchozí výzvy týká také ukončení závislosti ČR na dodávkách ropy a plynu z Ruska, podpory Ukrajiny v jejím přiblížení se k EU, začlenění Finska a Švédska do NATO nebo zajištění důsledného dodržování protiruských unijních sankcí.
Rusko podle Senátu vede proti Ukrajině „brutální agresivní válku“, v níž hrubě porušuje mezinárodní konvence a mezinárodní humanitární právo. Horní komora poukázala na „četné válečné zločiny“ spáchané Ruskem na Ukrajině, které dokumentovaly OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mezinárodní organizace pro lidská práva.
Senát se k ruské invazi na Ukrajinu vyjádřil opakovaně v minulosti, naposledy 6. dubna. Tehdy ve shodě se Sněmovnou konstatoval, že Rusko musí nést následky za rozpoutání války včetně platby reparací, že že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu, že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné a že ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postaveni před soud a potrestáni.
Senát vyzval vládu k podpoře účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích
Česká vláda by se podle Senátu měla zasadit o to, aby se Tchaj-wan mohl účastnit jednání mezinárodních organizací, i když tomu brání pevninská Čína, která ostrovní stát pokládá za svou provincii. Horní komora se na tom dnes usnesla na návrh svého zahraničního výboru. Podle jeho předsedy Pavla Fischera (nezávislý) se Tchaj-wan kvůli odporu Číny nemůže zapojit do činnosti Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) ani jako pozorovatel, i když to jejich stanovy umožňují. Čínské velvyslanectví v ČR se proti usnesení ohradilo.
Vláda by podle doporučení měla vyjádřit podporu účasti Tchaj-wanu „na zasedáních, v mechanismech a činnostech mezinárodních organizací“, jakými jsou kromě WHO a Interpolu také Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Podporu návrhu vyjádřil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který předloni Tchaj-wan přes varování Číny navštívil. Podle něj představuje ostrovní země jednu z mála demokratických zemí v jihovýchodní Asii. Vystrčil připomněl pomoc, kterou Tchaj-wan poskytl Česku například během koronavirové epidemie.
„Jedná se o závažné poškození politického závazku České republiky pro jednu Čínu a hrubé zasahování do vnitřních záležitostí Číny. Čínská strana je s takovým jednáním silně nespokojena a je pevně proti,“ reagovalo na usnesení čínské velvyslanectví. Účast Tchaj-wanu v činnostech mezinárodních organizací včetně aktivit ve WHO se musí podle něj řešit v souladu s principem jedné Číny, který považuje za politický základ pro rozvoj vztahů Číny s ČR i dalšími zeměmi.
„Čínská strana naléhá na českou stranu, aby dodržovala princip jedné Číny, opatrně a řádným způsobem řešila otázku týkající se Tchaj-wanu a učinila praktické kroky za účelem zachování politického základu čínsko-českých vztahů a atmosféry jejich spolupráce,“ dodal mluvčí ambasády.
Senát v usnesení připomíná, že vláda označila Tchaj-wan za jednoho z klíčových partnerů v regionu. ČR a Tchaj-wan spolupracují v obchodu a investicích, vývoji vyspělých technologií, vzdělávání a vědě, v kultuře a cestovním ruchu. Tchaj-wan se podle Senátu aktivně podílí na řešení globálních problémů, například změny klimatu, organizovaného zločinu a bezpečnosti civilního letectví.
Senát chce od Síkely plán zlepšení příjmu televizního vysílání
Senát vyzval ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN), aby jej do konce června informoval o krocích ke zlepšení dostupnosti příjmu televizního vysílání. Horní komora o tom dnes rozhodla téměř jednomyslně na podnět své komise pro rozvoj venkova. Chce po vládě, aby usilovala o zachování zemského digitálního televizního vysílání ve stejném rozsahu celoplošných vysílacích sítí i po roce 2030, kdy by mělo skončit.
Lidovecká senátorka Jaromíra Vítková uvedla, že zemské televizní vysílání přijímá 55 procent domácností v Česku. Jeho omezení nebo zrušení podle ní zvýší náklady českých domácností a omezí přístup veřejnosti k veřejnoprávnímu vysílání, „čímž by mohlo dojít k ohrožení státu v době války či jiné mimořádné události“. Podobné doporučení jako komise přijal i senátní výbor pro bezpečnost.
„Přechod na televizní standard DVB-T2 vynucený odebráním rádiových kmitočtů pro mobilní 5G sítě způsobil na mnoha místech Česka problémy s televizním příjmem, a to zejména při inverzním počasí. Nejvíce tyto problémy dopadly na diváky České televize, ale i diváky komerčních televizí,“ uvedl předseda komise Jiří Vosecký (SLK). Problém se podle něj týká tisíců lidí, kteří ztratili stabilní přístup k veřejnoprávní službě.
Problémy s příjmem vysílání mají lidé žijící na venkově i ve městech. Někde ruší signál vysílání ze sousedních zemí, Slovenska, Polska či Rakouska. Jako cestu vidí komise v posílení jednofrekvenční sítě, doplnění kmitočtů a také zvýšení „finančního rámce“ pro provozování služby.
Síkela minulý týden při jednání s ředitelkou Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hanou Továrkovou konstatoval, že úřad neřeší problémy spojené se zhoršením pozemního příjmu televizního vysílání po přechodu na standard DVB-T2. ČTÚ má podle zadání ministra do konce května navrhnout plán konkrétních opatření včetně termínů realizace.
Na zhoršení příjmu televizního vysílání po přechodu na DVB-T2 v roce 2020 si podle Síkely stěžovaly desítky starostů i vedení České televize, u jejíchž programů je výpadek signálu nejmarkantnější. Přechod na digitální televizní standard DVB-T2 umožnil uvolnění pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě 5G, které následně mobilní operátoři vydražili v aukci.
Podle televizního experta ze serveru Lupa.cz Filipa Rožánka jsou největší potíže s příjmem signálu v česko-polském pohraničí s multiplexem České televize na 26. kanálu a s komerčním multiplexem na 31. kanálu, který provozuje firma Czech Digital Group. Signál zhoršuje jak počasí, tak jej v některých případech ruší polské vysílače. Řešením je výstavba dokrývačů a vysílačů malého výkonu, pro které je ale nutné použité frekvence mezinárodně koordinovat, což je otázka měsíců.
Síkela také Továrkovou upozornil, že ČTÚ nemá politický mandát k oznámení, jak bude stát postupovat v otázce pozemního vysílání po roce 2030. Továrková dříve zmínila, že by bezplatné terestrické vysílání mohlo skončit a stát by mohl frekvence uvolnit pro rychlé mobilní sítě. Lidé by měli přejít na příjem televize přes internet, satelit nebo kabelové sítě.
Senát: Oznámení o geneticky modifikovaných organismech se standardizují
Oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy budou mít standardní datový formát podle předpisů EU. Senát to dnes schválil beze změn v rámci vládní novely, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změny mělo Česko do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března. Dolní parlamentní komora v předvolebním složení je ale nestihla projednat.
Takzvané standardní datové formáty oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Zjednodušení režimu podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) neznamená liberalizaci procesu.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela má také doplnit podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Novela uvádí, že se „masivní využívání“ standardních datových formátů nepředpokládá. „Pokud jde o žádosti o důvěrné zacházení s vybranými údaji obsaženými v předepsaných podáních, na základě dosavadních zkušeností se očekává nápad v řádu jednotek případů ročně,“ konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve zdůvodnění předlohy.
