Ukrajina Rusku navrhla výměnu těžce zraněných obránců mariupolských oceláren Azovstal za ruské válečné zajatce. Informovala o tom dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, kterou citovala agentura Reuters.
„Žádno dohody zatím nebylo dosaženo. Jednání pokračuje,“ dodala Vereščuková v příspěvku zveřejněném na internetu.
Ruská vojska se už řadu týdnů snaží dobýt areál Azovstalu a komplex ostřelují. Přestože v sobotu Vereščuková oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti, podle dnešního prohlášení Kyjeva v objektu kromě vojáků, kteří komplex brání, stále zůstává asi stovka civilistů.
Americký velvyslanec v Moskvě jednal s ruskými činiteli, uvedla diplomacie USA
Velvyslanec v USA John Sullivan se dnes v Moskvě setkal s ruskými činiteli a hovořil s nimi o úzkém okruhu témat týkajících se vzájemných vztahů obou velmocí, řekl dnes novinářům mluvčí americké diplomacie Ned Price. Spojené státy s Ruskem napřímo nejednaly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, Bílý dům v úterý uvedl, že o to není zájem ze strany Moskvy.
„Velvyslanec Sullivan diskutoval o záležitostech ve vzájemných vztazích se svými ruskými protějšky. Ty (diskuse) bývají poměrně úzké. V mnoha případech se obvykle zaměřují na fungování naší ambasády,“ řekl Price.
Vysocí američtí činitelé od začátku invaze nejednali se svými ruskými protějšky, ačkoliv některé evropské země začínají naléhat na to, aby se Washington snažil co nejrychleji zajistit zastavení bojů. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v úterý řekla, že o rozhovory není zájem ze strany Moskvy a že USA nyní považují za nejkonstruktivnější podporovat Ukrajinu při vyjednávání s Ruskem a poskytování zbraní ukrajinské armádě, aby se dokázala bránit proti ruské agresi.
Pluk Azov: Ukrajinská armáda může prolomit blokádu Mariupolu
Představitelé ukrajinského pluku Azov, který brání Mariupol, věří, že ukrajinská armáda má možnost prolomit blokádu mariupolských oceláren Azovstal a zachránit odtamtud vyčerpané a zraněné obránce. V rozhovoru se stanicí Sky News to řekl představitel pluku Illja Samojlenko. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes naopak zopakovala dřívější tvrzení Kyjeva, že prolomení blokády Mariupolu vojenskými prostředky není v současné době možné.
„Pokud by existovala alespoň jedna příležitost k odblokování města vojenskou cestou, vedení země by ji využilo,“ prohlásila dnes podle webu Suspilne Maljarová. Také prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že osvobození Mariupolu není možné kvůli nedostatku těžkých zbraní.
S tím ale nesouhlasí zpravodajský důstojník pluku Azov Samojlenko. „Většina lidí z vedení země z velké části špatně rozumí situaci. Je to (prolomení blokády) možné vojenskou cestou i politickou cestou,“ citoval Samojlenka ukrajinský web Ukrajinska pravda. Samojlenko přitom nechtěl popsat, jak by měla vojenská operace vypadat, protože by tak mohl údajně vyzradit tajnou informaci. Důstojník je od začátku blokády Mariupolu společně s dalšími obránci přímo v Azovstalu. Hovoří plynně anglicky a pravidelně informuje o tamní situaci. Podle serveru Obozrevatel v bojích přišel o levou ruku a pravé oko.
Kromě vojáků přežívá v ocelárnách Azovstal podle úterního vyjádření poradce starosty Mariupolu také asi 100 civilistů, přestože ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v sobotu oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti. Hutní komplex je nadále pod těžkou palbou ruských jednotek.
Bývalý velitel pluku Azov Maksym Žorin ukrajinské televizi 24 kanal řekl, že ukrajinská armáda rozpracovává plány na osvobození Mariupolu. Představitelé pluku Azov opakovaně upozorňovali, že mnoho bojovníků v ocelárnách je zraněných a že se jim nedostává odpovídající zdravotnické pomoci.
Rusko hlásí jednoho mrtvého při ukrajinském ostřelování ruské vesnice
Jeden člověk zemřel a tři další lidé utrpěli zranění při ukrajinském ostřelování vesnice Solochi v ruské Belgorodské oblasti, uvedl podle ruské agentury TASS oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Předtím Gladkov informoval o jednom raněném při ukrajinském útoku v této vsi ležící jen asi 11 kilometrů od hranic s Ukrajinou, kde Rusko na konci února rozpoutalo válku.
„Nejtěžší situace za celou dobu ostřelování. Podle potvrzených informací nejméně jeden člověk zemřel v sanitce a tři lidé jsou zranění,“ napsal na sociální síti Telegram Gladkov. Agentura TASS upřesnila, že ve vesnici Solochi byl částečně zničen obytný dům a že za vesnicí byl hlášen požár kvůli hořícímu rákosí.
Z ostřelování dvou vesnic v Belgorodské oblasti Gladkov obvinil ukrajinské síly také minulý týden. Tento předchozí útok si podle něj ale nevyžádal oběti na životech ani zranění. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z Ruska také opakovaně přicházely zprávy o požárech či explozích v oblastech poblíž ukrajinských hranic.
Rusko z nich viní Ukrajinu, Kyjev se však k incidentům nepřihlásil, přestože na mezinárodní scéně již zaznělo, že provádění útoků na strategické cíle v Rusku ze strany Ukrajiny by bylo legitimní.
Guterres: OSN nyní řeší dopady války na Ukrajině spíše než mírovou diplomacii
Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ve Vídni to dnes po setkání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem uvedl generální tajemník organizace António Guterres, informovala agentura DPA. Podle Guterrese okamžik pro mírové rozhovory přijde, nebude to však v nejbližší době. Guterres se dnes ve Vídni vyslovil také k udržování kontaktu s Ruskem prezidenta Vladimira Putina v zájmu záchrany životů na Ukrajině a přípravy míru, i když aktuálně se žádné mírové urovnání konfliktu nerýsuje.
OSN se v současné době zaměřuje na zajištění celosvětových dodávek potravin, uvedl Guterres. To se však podle něj může podařit pouze tehdy, pokud se navzdory válce podaří na světové trhy umístit ukrajinské zemědělské produkty i ruské potraviny a hnojiva.
„Aby se tak stalo, aktivně pracuji na podpoře příslušných rozhovorů,“ řekl dnes generální tajemník. Kromě toho se OSN se rozhodla zaměřit na jednání o evakuacích civilistů a dodávkách humanitární pomoci na Ukrajinu, dodal Guterres.
„V tuto chvíli je jasné, že neexistuje žádná šance na okamžitou mírovou dohodu nebo příměří,“ řekl pak šéf OSN po setkání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Ale tato válka nepotrvá věčně a nastane chvíle, kdy budou na stole jednání o míru, poznamenal Guterres, který se nabídl jako mediátor. Guterres a Nehammer patří mezi několik málo západních představitelů, kteří se setkali s Putinem během nynější války, a generální tajemník dnes svou strategii obhajoval.
„Jestliže chcete řešit nějaký problém, musíte jednat s těmi, kteří problém způsobili nebo ho mohou vyřešit,“ řekl Guterres. „Má přece naprosto smysl hovořit s vůdcem Ruské federace,“ dodal Guterres. Jeho setkání s Putinem 26. dubna prý přispělo k záchraně životů civilistů v mariupolských ocelárnách Azovstal díky zorganizování humanitárních konvojů OSN.
Šéf OSN dnes ve Vídni dále uvedl, že válka na Ukrajině podkopává boj proti změně klimatu a odsouvá tuto otázku do pozadí. „Existuje vážné riziko, že změnu klimatu přestaneme brát dostatečně vážně,“ varoval Guterres, který se ve Vídni tento týden zúčastní zasedání šéfů agentur spadajících pod OSN.
Ukrajina se bude s následky války potýkat ještě sto let, předpokládá Scholz
Ukrajina bude sto let bojovat s následky nynější války, podobně jako se Německo dosud potýká s následky druhé světové války. Upozornil na to dnes německý kancléř Olaf Scholz. Důsledky války na Ukrajině ovšem podle něj pociťuje celý svět.
„Lidé, kteří žijí v Německu, vědí, že bomby svržené za 2. světové války se objevují ještě dnes a že pokračují bombové poplachy,“ řekl Scholz na tiskové konferenci po setkání s argentinským prezidentem Albertem Fernándezem. „Ukrajina se tak musí připravit na to, že od nynějška bude 100 let bojovat s následky války,“ dodal německý kancléř a zdůraznil, že války mají dlouhodobé následky. Západní země by podle něj měly „spolupracovat na obnově“ Ukrajiny.
Podle agentury DPA Scholz a Fernández varovali před důsledky války na Ukrajině daleko mimo Evropu a požadovali ukončení ruského útoku. „Je to válka, která má důsledky i pro celý svět,“ varoval Scholz a poukázal na rostoucí ceny energií a potravin. Je třeba se obávat, že země jako Ukrajina, které jsou důležité pro potravinovou bezpečnost světa, už nebudou schopny dodávat potraviny. „A to s sebou ponese nebezpečí, že nastane hlad,“ varoval dále Scholz.
Fernández potvrdil, že s následky války se potýká i Latinská Amerika. „Sankce proti Rusku mají následky nejen v Rusku, ale i na celém světě,“ řekla argentinská hlava státu.
Rusko se snaží dobýt východoukrajinská města, uvádí Kyjev
Ruské síly se snaží dobýt východoukrajiská města Rubižne, Severodoněck a Lyman, uvádí v pravidelném ranním hlášení ukrajinský generální štáb. V Mariupolu na jihu Ukrajiny podle něj ruské jednotky dál blokují zbývající ukrajinské vojáky v ocelárnách Azovstal a areál ostřelují. Podle britského ministerstva obrany pokračují boje také u Hadího ostrova, kde se Rusko opakovaně pokouší posílit svou posádku. Ruskem okupovaná Chersonská oblast na jihu Ukrajiny chce požádat ruského prezidenta Vladimira Putina o začlenění do Ruské federace. S odvoláním na dnešní prohlášení nové oblastní správy o tom informoval ruskojazyčný web BBC.
Ruská ofenziva pokračuje zejména na východě země. V Charkovské oblasti se ruské síly snaží zabránit postupu ukrajinských jednotek, které chtějí zatlačit ruské vojáky až k hranicím. V okolí Izjumu Rusové ostřelují ukrajinské pozice.
Na jihu Ukrajiny ruské síly útočí ve směru na Mykolajiv i na metalurgický komplex v Mariupolu. „S podporou dělostřelectva a tanků podnikají útočné operace,“ píše ukrajinský generální štáb o situaci v Azovstalu. Podle úterního vyjádření vedení města v ocelárnách stále zůstává nejméně 100 civilistů.
Rusko v bojích na Ukrajině přišlo již o přibližně 26.350 vojáků, 1187 tanků, 2856 obrněných vozidel, 199 letadel a 160 vrtulníků, odhadl generální štáb.
Ruské ministerstvo obrany dnes naopak vyčíslilo ukrajinské ztráty od 24. února na 807 dronů a 2998 tanků a dalších obrněných vozidel. Ruské letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo během uplynulé noci podnikly 500 náletů a ostřelování ukrajinských cílů a zničily mimo jiné 17 skladů zbraní, zabily více než 280 vojáků a u Hadího ostrova sestřelily další ukrajinský dron; celkem během noci podle ministerstva obrany zničily devět bezpilotních strojů.
Ani ukrajinské ani ruské údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Válka dnes pokračuje 77. dnem.
U Hadího ostrova, který se nachází jižně od Oděsy nedaleko rumunského pobřeží, se ozbrojeným silám Kyjeva podařilo bezpilotními letouny Bayraktar zasáhnout ruskou vzdušnou obranu a zásobovací plavidla, uvádí britská vojenská rozvědka. Podle Londýna mají ruská plavidla, která se snaží posílit posádku na ostrově, pouze minimální ochranu. Důvodem je stažení ruského námořnictva po ztrátě křižníku Moskva, který se potopil minulý měsíc. Zatímco Kyjev uvádí, že loď zasáhly ukrajinské střely, podle Ruska na palubě vybuchla munice.
„Pokud Rusko upevní své pozice na Hadím ostrově strategickou vzdušnou obranou a systémy pobřežní obrany, může ovládnout severozápad Černého moře,“ píše britská vojenská rozvědka.
Zelenskyj řekl, že chce obnovit územní celistvost Ukrajiny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce obnovit územní celistvost Ukrajiny dříve, než skončí válka s Ruskem. Podle agentury Reuters to prohlásil během videohovoru se studenty prestižní pařížské školy Sciences Po. Hlava ukrajinského státu dodala, že je stále ochotná vést s Moskvou dialog.
„Jakmile získáme zpět vše, co nám patří, ukončíme to,“ řekl Zelenskyj studentům.
Podle Zelenského se dalo ruské invazi zabránit, kdyby se Ukrajina už dříve stala členem Severoatlantické aliance. „Kdyby byla Ukrajina před válkou součástí NATO, žádná válka by nebyla,“ uvedl ukrajinský prezident.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně řekl, že invazi do sousední země ospravedlňuje hrozba, že se Ukrajina připojí k NATO.
Británie podepsala bezpečnostní dohodu se Švédskem i Finskem
Británie dnes uzavřela dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Jejich součástí je slib, že Londýn poskytne těmto zemím pomoc, pokud by se staly terčem útoku. Oba severoevropské státy dnes navštívil britský premiér Boris Johnson. Stockholm i Helsinky vážně zvažují, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu vstoupí do NATO, připomíná agentura Reuters.
„Pevně a jednoznačně podporujeme Švédsko a Finsko a podpis těchto bezpečnostních prohlášení je symbolem trvalých záruk mezi našimi národy,“ uvedl v komuniké Johnson už před podpisem dokumentu se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou.
„Ať už v případě katastrofy nebo vojenského útoku, dnes říkáme, že na žádost druhé strany bychom jí přišli na pomoc,“ řekl pak na společné tiskové konferenci. „(Ruský prezident Vladimir) Putin si myslel, že nás může rozdělit, ale dosáhl pravého opaku. Stojíme tu dnes jednotnější než kdy jindy,“ podotkla zase Anderssonová. Oba politici se podle Londýna shodli na tom, že vztahy s Putinem se už nikdy nemohou vrátit k normálu.
Finský prezident Sauli Niinistö po setkání s Johnsonem vyjádřil přesvědčení, že dohoda dramaticky zvyšuje finskou bezpečnost. Pomoc v ní v případě potřeby přislibují také Helsinky Londýnu.
Švédsko a Finsko po ruské invazi na Ukrajinu přehodnocují svou dosavadní neutralitu a měly by v brzké době rozhodnout, zda požádají o vstup do Severoatlantické aliance. Podpora tohoto kroku v obou zemích od začátku konfliktu na Ukrajině výrazně vzrostla.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před „vojenskými a politickými následky“.
Finský prezident dnes odmítl, že by případný vstup jeho země do NATO byl zaměřen proti jinému státu. Na otázku o rizicích vstupu Finska do aliance odvětil, že by Putinovi řekl, že to způsobil on, tak ať se podívá do zrcadla. Johnson pak uvedl, že aliance je obranná a pro nikoho nepředstavuje nebezpečí.
Nová správa Chersonu chce požádat Putina o připojení k Rusku
Ruskem okupovaná Chersonská oblast na jihu Ukrajiny chce požádat ruského prezidenta Vladimira Putina o začlenění do Ruské federace. S odvoláním na dnešní prohlášení nové oblastní správy o tom informoval ruskojazyčný web BBC. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova si musí obyvatelé oblasti rozhodnout sami.
Západní odborníci i představitelé Ukrajiny od dobytí Chersonu spekulovali, že Rusko hodlá v oblasti uspořádat referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru dvou proruských samozvaných útvarů na východě země – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.
„Cherson je ruský, v Chersonské oblasti nevznikne žádná (Chersonská) lidová republika, nebudou žádná referenda. Půjde o jeden jediný dekret na základě výzvy vedení Chersonské oblasti adresované prezidentovi Ruské federace, a bude to žádost o plné připojení oblasti k Ruské federaci,“ uvedl Kirill Stremousov, zástupce nově jmenovaného gubernátora Chersonské oblasti.
Podle agentury AFP Stremousov také poznamenal, že se referendum nebude v oblasti konat i vzhledem k neochotě mezinárodního společenství uznat obdobné hlasování na Krymu. Ukrajinský poloostrov Moskva anektovala v roce 2014, předtím území vojensky obsadila a rovněž uspořádala referendum o připojení k Rusku, jehož výsledky Západ odmítl uznat. Ukrajinští představitelé nyní tvrdí, že se ruští okupanti v Chersonu snaží vyvíjet vliv na místní obyvatele podle scénáře vyzkoušeného při anexi Krymu, tedy včetně únosů, věznění a mučení přívrženců setrvání Chersonské oblasti jako součásti Ukrajiny.
Obyvatelé Chersonské oblasti musí podle Peskova tak důležité rozhodnutí, jako je připojení k Rusku, učinit sami. Jakékoliv rozhodnutí také budou muset nejprve podrobně prozkoumat právníci, dodal mluvčí. Na otázku, zda je podle Kremlu správné v oblasti uspořádat referendum, Peskov odpověděl: „Řekl jsem, co jsem chtěl říct. O referendu jsem nic neříkal.“
„Takové osudové rozhodnutí musí mít absolutně jasný právní základ, právní oporu, musí být absolutně legitimní, stejně jako v případě Krymu,“ dodal mluvčí.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února na Putinův rozkaz. Šéf Kremlu na začátku války tvrdil, že Moskva nemá v úmyslu okupovat ukrajinské území. Ruská propaganda ovšem ruskojazyčný Cherson vnímá jako proruské město. V uplynulých týdnech se nicméně ve městě konalo několik protestů proti ruské okupaci.
