Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.Rusko ve válce nedosáhlo svých strategických cílů a konflikt nepokračuje podle plánů Moskvy. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov, prohlásil dnes po jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Řekl také, že vstup Finska a Švédska do NATO by považoval za historický okamžik a důkaz, že agrese se nevyplácí.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že oba severské státy již spolupracují s aliancí a jejich armády jsou ve velké míře propojené se strukturami aliance. „Už jsou téměř členy,“ uvedla po jednání s ostatními ministry NATO. Podle ní bude aliance Ukrajinu v boji proti Rusku podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.
Baerbocková: NATO je třeba kvůli Rusku politicky i vojensky posílit
Rusko svou agresivitou ohrožuje svobodu zemí Severoatlantické aliance, proto je třeba NATO posílit politicky i vojensky. Dnes to na úvod neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu řekl, že jeho země není proti rozšíření aliance, ale chce od Švédska a Finska bezpečnostní záruky.
„Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme,“ řekla Baerbocková. Ministryně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, kterou označila za agresivní porušení mezinárodního práva. „NATO je nezbytné posílit nejen politicky, ale také vojensky,“ dodala.
Ministři zahraničí aliance dvoudenní neformální jednání v Berlíně zahájili v sobotu pracovní večeří a dnes v diskuzích pokračovali. V sobotu byly zvláštními hosty Finsko se Švédskem, které zvažují kvůli ruské invazi vstup do NATO. Sobotní debata se proto týkala tureckých výhrad. Podle Turecka obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoana ale věří, že spor se podaří vyřešit.
Turecký ministr zahraničí Çavusoglu dnes řekl, že Ankara podporuje politiku otevřených dveří NATO a není proti rozšíření aliance. Na Švédsko a Finsko ale má řadu požadavků. Chce, aby obě země přestaly podporovat skupiny, které Ankara považuje za teroristické, aby zrušily omezení na vývoz do Turecka a aby poskytly Ankaře bezpečnostní záruky. Rozšíření aliance musí podpořit všichni stávající členové a odmítavý postoj Ankary by vstup obou zemí mohl zablokovat.
Dnešní závěrečný den jednání se věnoval ruské invazi a také přípravě červnového summitu NATO v Madridu. Do Berlína dorazil rovněž americký ministr zahraničí Antony Blinken, Česko zastupoval šéf diplomacie Jan Lipavský.
Blinken se dnes v Berlíně na okraj jednání NATO sešel se svým ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou. „Na cestě na Ukrajinu jsou další zbraně a další pomoc,“ napsal Kuleba na twitteru. „Dohodli jsme se úzce spolupracovat na tom, aby se ukrajinské vývozní potraviny dostaly k zákazníkům v Africe a Asii,“ dodal.
Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů, jako jsou kukuřice nebo slunečnicový olej. Na importu ukrajinské pšenice je přitom závislá řada zemí na Blízkém východě, akutní nedostatek potravin hrozí také v některých afrických státech.
S Kulebou již v sobotu jednal španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Tématem rozhovoru bylo možné embargo Evropské unie na ruskou ropu nebo status kandidáta unijního členství, o který Ukrajina usiluje.
O přitvrzení sankcí v sobotu hovořil Kuleba s deníkem Bild. Ukrajinský ministr vyzval Němce, aby zvážili, zda není i za cenu krátkodobého strádání výhodnější Ukrajině pomoci, než nic nedělat, sedět u televize a čekat, až problémy zaklepají přímo na německé dveře. „Dejte nám vše, co potřebujeme, a my Rusko zastavíme a na Ukrajině porazíme, aby nikdy na vaše dveře nezaklepalo,“ řekl.
