Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska dnes při návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron dále uvedl, že Západ nebude tlačit na Ukrajinu, aby učinila ústupky při mírových jednáních s Ruskem. Vrcholní představitelé Francie a Německa také přislíbili Kyjevu další podporu.
Do Kyjeva dnes zvláštním vlakem z Polska dorazili francouzský prezident Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska. K trojici se na místě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, jenž přijel jiným vlakem.
„Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu),“ řekl šéf Elysejského paláce na tiskové konferenci po jednání. Německý kancléř prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň však zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy unie, splnit jasná kritéria, upozornila agentura Reuters. „Itálie chce, aby Ukrajina získala kandidátský status, a podpoří tento postoj na příštím jednání Evropské rady,“ uvedl italský premiér.
Premiéři a prezidenti členských zemí se na bruselském summitu sejdou příští týden ve čtvrtek a v pátek, přičemž Ukrajina je jedním z klíčových bodů programu vrcholné schůzky. Web Politico nedávno s odvoláním na několik unijních činitelů napsal, že Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny na členství v EU. Komise v pátek zveřejní hodnocení, nakolik je východoevropský stát připraven stát se kandidátskou zemí, o přiznání statusu uchazeče o členství však musí jednomyslně rozhodnout unijní státy. Zatímco země geograficky blíže Ukrajině jsou tomu nakloněny, několik západoevropských států dosud dávalo najevo pochybnosti.
Zelenskyj na tiskové konferenci s evropskými státníky prohlásil, že Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem EU. „Ukrajinci si už zasloužili právo vydat se touto cestou,“ dodal prezident země, která od 24. února čelí ozbrojené ruské agresi. Kyjev přitom požádal o členství v evropském bloku jen několik dní po začátku ruské invaze.
Ukrajina v poslední době naléhá na Západ, aby jí dodal další těžké zbraně a ona mohla čelit vojensky silnějšímu protivníkovi, zatímco z východní fronty hlásí vysoké lidské ztráty. Dodávky dalších zbraní přislíbili Ukrajině její spojenci ze Severoatlantické aliance ve středu. „Kromě už dodaných 12 Caesarů jsem se rozhodl dodat dalších šest,“ prohlásil po dnešním jednání v Kyjevě Macron.
Podle ukrajinských médií ovšem Macon také připustil, existují omezení na dodávky určitých zbraní Ukrajině. Západní země se na tom podle něj domluvily z obavy, aby nebyly vtaženy do války s Ruskem. Jde podle něj o určité útočné zbraně jako jsou letadla nebo tanky. „(Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj o této dohodě ví,“ řekl Macron podle listu Ukrajinska pravda.
Ukrajina a východní spojenci Francie v EU a Severoatlantické alianci francouzského prezidenta dříve kritizovali za podle nich nejednoznačnou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku a jeho opakované telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poté, co šéf francouzský prezident už dříve odmítl náznaky, že je vůči Rusku příliš poddajný, nyní v Kyjevě prohlásil, že Západ nebude od Ukrajiny požadovat žádné ústupky při případných mírových jednáních s Ruskem. Podobně se vyjádřil Scholz. Pouze Ukrajinci podle něj „mohou rozhodnout, co je správné z hlediska dohody o míru.“
Šéf Elysejského paláce zároveň uvedl, že je zapotřebí udržet nějaký komunikační kanál s ruským prezidentem.
Podle vyjádření Zelenského návštěva vrcholných představitelů čtyř evropských zemí ukazuje, že Ukrajina není v boji proti ruské agresi osamocena. Ruskou invazi do své země označil za útok na celou Evropu. Zastavit ho podle něj může pouze jednotná akce. Zároveň znovu apeloval na dodávky zbraní.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta ještě před společným vystoupením státníků informoval, že zástupci Ukrajiny dnes předali návštěvě návrhy na další sankce proti Rusku. „Musíme zvýšit tlak na agresora, pracovat na sedmém balíčku sankcí, ve kterém bude embargo na plyn,“ napsal na sociální síti Andrij Jermak.
Státníci kromě jednání se Zelenským stihli navštívit rovněž město Irpiň v Kyjevské oblasti, v němž podle ukrajinských představitelů za dřívější ruské okupace zemřely stovky civilistů. Draghi poté slíbil „všechno obnovit“. Iohannis vyzval, aby „všichni ruští pachatelé byli pohnáni k zodpovědnosti před mezinárodní justicí“.
Kyjev v minulosti vrcholné představitele Německa, Francie a Itálie kritizoval za příliš opatrnou podporu Ukrajině, poznamenal Reuters. Obdobně dnešní výpravu okomentovala AP. Cesta má podle ní velkou symbolickou váhu, neboť Paříž, Berlín a Řím čelí mimo jiné kritice za to, že neposkytují Ukrajině zbraně v takovém rozsahu, který je podle Kyjeva nezbytný k odražení ruské agrese. Ukrajinští představitelé se zároveň obávají, že by podporu ze Západu mohla oslabit „únava z války“ – zvláště v době všeobecného zdražování, píše AP.
Na východě Ukrajiny mezitím pokračovaly boje mezi ruskými invazními silami a ukrajinskými obránci. Pozornost nadále poutá zejména bitva o Severodoněck v Luhanské oblasti. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují toto město s dalším územím pod kontrolou ukrajinských sil, jsou pravděpodobně zničené, uvedlo své pravidelné zprávě o vývoji bojů britské ministerstvo obrany. Civilisté i vojáci, kteří zůstali na východním břehu řeky, jsou v extrémně těžké situaci. Ukrajinský činitel Davyd Arachamija webu Axios sdělil, že v bojích na Ukrajině denně průměrně umírá 200 až 500 ukrajinských obránců a mnoho dalších je raněno. Obrovské ztráty utrpělo i Rusko, připomněl ve středu šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley.
