Johnson vyzývá představitele G7, aby zajistili export ukrajinských produktů. Východisko hledá i OSN.

Britský premiér Boris Johnson vyzval světové vůdce, aby urychleně přijali opatření k zajištění vývozu základních potravin Ukrajiny, které se kvůli ruské invazi nedostaly na světový trh.

V projevu ke G7 premiér poznamenal, že situaci může vyřešit pouze koordinovaná mezinárodní pozice předních světových mocností.
Ukrajina je chlebníkem Evropy a dodává 10 % světové pšenice, 12–17 % světové kukuřice a polovinu světového slunečnicového oleje. 25 milionů tun kukuřice a pšenice (roční spotřeba všech rozvojových zemí) nelze vyvézt a stávají se zbytečnými v ukrajinských výtahech.

Kromě Černého moře, tradiční trasy pro zasílání obilí z Ukrajiny (která historicky vyvážela 96 % ukrajinského obilí), Moskva útočí na železnice ve snaze zablokovat i tuto možnost doručení.

Vzhledem k této skutečnosti přispívá Spojené království ukrajinským železnicím materiálem a vybavením až do výše 10 milionů liber na opravu železniční infrastruktury a pomoc při přepravě obilí ze země po železnici.

Ruská strana navíc prokazuje banditský postoj k ukrajinským akciím. Moskva nejen brání Ukrajině ve vývozu obilí, ale existují důkazy, že Rusko krade obilí z Ukrajiny tím, že je pašuje přes hranice.

Skupina expertů z různých zemí v čele s Británií začala vyvíjet technologii, která bude schopna rozpoznat obilí ukradené Ruskem na Ukrajině a zabránit mu ve vstupu na světové trhy. Spojené království na to vyčlení 1,5 milionu liber.

„Britská vláda zadala technologii pro kontrolu původu pšenice. Spolupracujeme s dalšími zeměmi včetně Austrálie. Naším cílem je zajistit, aby si ukradená ukrajinská pšenice nenašla cestu na trh,“ řekl britský ministr životního prostředí George Eustis.
Londýn je podle něj světovým lídrem v ověřování původu plodin pomocí testování DNA a nový vývoj umožní založit region, odkud „ruské“ obilí pocházelo.

Premiér Johnson vyzval ostatní země G7, aby se k takovým iniciativám jeho vlády připojily.

Podle BBC, která provedla vlastní vyšetřování, se potvrdily důkazy o krádeži tisíců tun ukrajinského obilí ruskými vojáky.

Zatímco Moskva obvinění z krádeže popírá, bylo zjištěno, že úřady jmenované Ruskem na okupovaných územích vydávají dekrety, které nazývají krádeže „znárodněním“ ukrajinského obilí, aby „zajistily potravinovou bezpečnost“.

Jeden, ukrajinský farmář, řekl, že ruští vojáci přišli na jeho farmu „zabavit zásoby obilí“. Svědčí o tom i trasy ruských kamionů na Krym, a pak na pevninu Ruska.

Američtí představitelé navíc jmenovali devět lodí, které pravděpodobně převážely ukradené ukrajinské obilí z Krymu do jiných částí světa.

Podle ukrajinských představitelů Ruská federace za 4 měsíce od vojenské agrese ukradla až 800 tisíc tun obilí.

Ukrajina je jedním z největších vývozců potravin na světě. Jenže od začátku ruské invaze jsou ukrajinské přístavy, kde se již nahromadily miliony tun různého zboží, hlavně obilí, zablokovány. Země světa, zejména asijsko-africký region, jsou blízko hladomoru.

Bylo zjištěno, že část ukradeného obilí zakoupilo několik zemí, zejména Turecko. Ve snaze ospravedlnit se Ankara uvedla, že prošetřuje původ dováženého zboží, ale nenašla důkazy, že by zakoupené obilí bylo ukradeno.

Západní země opakovaně prohlásily, že hodlají zabránit Rusku, aby profitovalo ze zboží, které mu nepatří.

Téma jídla je neustále sledováno mezinárodními organizacemi. Generální tajemník OSN António Guterres tak řekl vůdcům G7, že jeho jednání o zrušení blokády Ukrajinců z přístavů v Černém moři dosáhla „okamžiku pravdy“.

Tým OSN již několik týdnů vede samostatná jednání s Ruskem a Ukrajinou, aby se obilí a hnojiva obou stran dostalo na mezinárodní trh.

Podle Guterrese existuje rámcová dohoda, podle níž se bude ukrajinské obilí se souhlasem Ruska vyvážet ze tří ukrajinských přístavů, včetně Oděsy, aniž by bylo nutné vyklízet další přístavy, což bylo dříve považováno za nutné.

Očekává se, že lodě s obilím budou proplouvat Černým mořem směrem k Turecku po určených bezpečných trasách a dohled nad pohybem budou společně provádět Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN.

Ukrajina proto uspokojila požadavek Ruska zkontrolovat lodě v tureckých vodách na přítomnost zbraní, než dorazí do ukrajinských přístavů.

Výměnou za odblokování dodávek Rusko požadovalo, aby EU poskytla záruky, že na vývoz obilí z Ruska nebudou uvaleny sankce a že bude poskytnuto pojištění.

Otevření námořních cest je důležité, protože alternativní přeprava po železnici přes Polsko nebo do rumunských přístavů nezajišťuje vývoz ukrajinského obilí v množství 5 milionů tun měsíčně.

V současné době je na Ukrajině skladováno 25 milionů tun kukuřice, slunečnicového oleje, pšenice a zemědělských produktů.

Autor: Franz Hoffman