Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze a zakázalo vývoz zdrojů energie

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.

Těžba zemního plynu by se podle plánů maďarské vlády měla zvýšit ze současných 1,5 na dvě miliardy metrů krychlových ročně. Vláda navíc uložila ministrovi zahraničí Péteru Szijjártovi, aby zajistil dodatečné dodávky plynu ze zahraničí. Zásobníky plynu jsou teď v Maďarsku naplněny ze 44 procent, což představuje asi čtvrtinu roční spotřeby.

Na „nejvyšší možnou úroveň“ by se měla zvýšit i domácí produkce hnědého uhlí, které zásobuje stárnoucí elektrárnu Mátra. Její plánované uzavření bude zrušeno. Zákaz vývozu zdrojů energie se týká i palivového dříví.

Stávajícím jaderným blokům v Maďarsku by podle představ kabinetu Viktora Orbána měla být prodloužena životnost. Na dnešním jednání skupiny zemí C5 (Maďarsko, Česko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko) ministr Szijjártó rovněž uvedl, že bude uspíšena stavba nové elektrárny Paks II. Stavební práce by podle něj mohly začít už v příštím roce, uvedla agentura APA.

Tržní ceny plynu a elektřiny v Maďarsku vzrostly pěti- až šestinásobně a je „vysoce pravděpodobné“, že v Evropě nebude dostatek plynu na zimní měsíce, uvedl podle agentury MTI Gulyás. Dodal, že navržená opatření mají takovému scénáři zabránit. Zrušení cenového stropu u elektřiny a plynu se podle něj nedotkne tří čtvrtin domácností.

„Plýtvání si už nikde nemůžeme dovolit,“ citovala Gulyáse agentura Reuters. „Měly by být zváženy všechny alternativy, které motivují k co nejšetrnějšímu využívání energií v hospodářství,“ dodal.

Koncem června podepsal premiér Orbán dekret, který vládu v případě nouze zmocňuje k převzetí dohledu nad důležitými energetickými podniky a provozovatelem sítě pro přepravu plynu FGSZ.

V Evropě panuje napětí kolem dodávek plynu z Ruska. Maďarsko podle ratingové agentury Fitch společně s Českou republikou a Slovenskem tvoří trojici zemí, které jsou v rámci střední a východní Evropy nejvíce ohroženy případným náhlým zastavením dodávek ruského plynu do Evropské unie v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Rusko se na dodávkách plynu do Maďarska podílí zhruba z 85 procent, na dodávkách ropy z 65 procent. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny.