19. července vyšlo najevo, že ukrajinští novináři D. Gordon a E. Kiselev byli zařazeni na seznam hledaných zločinců v Rusku. Důvodem tohoto rozhodnutí byl protiputinovský postoj těchto mediálních lidí a kritika, kterou podlehnou rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu. Realita moderního Ruska je taková, že stačí být jednoduše podezřelý z neloajality vůči vládě, aby to mohlo vést k trestnímu stíhání, píše EU Political Report.
Specifikum situace spočívá v tom, že hon na pro Kreml „nepohodlné“ novináře se odehrává nejen na území Ruské federace. Mohou být zadrženi v jakékoli třetí zemi, která zastává proruský nebo neutrální postoj. Na pozadí nedávného uznání převahy vnitrostátního práva nad mezinárodním právem ze strany Ruska získává toto rozhodnutí zlověstnou konotaci. Rusko se otevřeně stává mezinárodním antagonistou, porušuje obecně uznávaná pravidla a nebere ohled na zájmy jiných zemí. Putin se navíc snaží vytvořit jakýsi „teroristický konglomerát“ přitahováním zemí loajálních k Rusku (hlavně „třetího světa“) při provádění takové politiky a při poskytování nejrůznější pomoci Kremlu. Podobně jako Sovětský svaz svého času vlastně udržoval celou armádu geopolitických vazalů výměnou za prosovětskou pozici, Putin se snaží vytvořit proruský geopolitický blok zemí na pozadí protiruské pozice Západ.
Algoritmus pronásledování novinářů spočívá v jejich dopadení a násilném převozu do Ruska, kde budou postaveni před soud a následně uvězněni. Takzvaná speciální vojenská operace Ruska a vlastně totální válka s cílem zmocnit se Ukrajiny je v epicentru pozornosti světové žurnalistiky. Ruská agrese je široce medializována a kontext prezentace se stává předmětem bedlivé pozornosti ruských speciálních služeb s cílem identifikovat a neutralizovat lidi, kteří kritizují Putinovu agresivní politiku. Po začátku války dosáhla obvyklá cenzura v Rusku nebývalé úrovně a nyní se jakákoli kritika „zvláštní operace“ může změnit v trestní stíhání a novináři, kteří nesouhlasí s politikou Kremlu, jsou otevřeně stíháni. Nejde jen o ruské novináře. Od této chvíle může být každý novinář zadržen a odsouzen k odpornému soudu v Ruské federaci s předem stanoveným výsledkem.
Rusko tak otevřeně vyzývá každého, kdo nesouhlasí s politikou Kremlu, a začíná lovit novináře. Vytváří se příběh: „Od této chvíle se nikdo z vás nemůže cítit bezpečně. Zastrašování s možným trestním stíháním a uvězněním je typický ruský přístup, osvědčený a vyzkoušený již v dobách SSSR. Putin důsledně vrací Rusko do sovětské reality a boj proti nezávislé žurnalistice je nedílnou součástí totalitního systému, charakteristického jak pro SSSR, tak pro jeho právního nástupce Rusko. Tyto dva příběhy „možnost ruské perzekuce novinářů bez ohledu na jejich akreditaci a umístění“ a „vytvoření aliance politicky smýšlejících lidí s Ruskem“ spolu logicky souvisí a mají za cíl ukázat, že Putinovo Rusko si nakonec vybralo cestu zlo a teror, složitá konfrontace se Západem, zastiňující i období nepřátelství SSSR a Západu. Terčem perzekuce budou evropští novináři, kteří podávají nejobjektivnější obraz o dění na Ukrajině. Na pozadí řady protizápadních rozhodnutí přijatých v Rusku jde o další záminku k ponižování Evropy, kterou Putin považuje za slabou a neschopnou. Pokud EU nebude reagovat na rozhodnutí zadržet své novináře, Putinovo přesvědčení a další tlak na EU to jen posílí. Brusel musí prokázat svou civilizační hodnotu a vytvořit účinný vzorec pro boj proti ruskému teroru. Objektivní zpravodajství o ruských zvěrstvech na Ukrajině je důležitou součástí boje proti Putinově expanzi a evropští novináři by neměli být ochuzeni o možnost efektivně vykonávat jim svěřené funkce.
