Putin schválil zahraničněpolitickou doktrínu „ruského světa“ a povolil využití krajanů v podvratných aktivitách proti západním zemím – RLI

Dne 5. září 2022 schválil ruský prezident Vladimir Putin novou verzi doktríny ruské zahraniční politiky, která je založena na tzv. koncept „ruského světa“.

Doktrína posiluje roli a rozšiřuje pole působnosti ruských speciálních služeb v zahraničí a také počítá s přednostním využíváním emigrantů v podvratné činnosti proti západním zemím.

Ustanovení smlouvy, ještě před jejím schválením, opakovaně používali prokremelští ideologové k ospravedlnění vojenských tažení do zahraničí, údajně k „ochraně rusky mluvícího obyvatelstva“, například na Donbasu.

Robert Lansing Institute o tom píše ve svém analytickém materiálu.

31stránkový politický dokument o tom, čemu se z nějakého důvodu říká „humanitární“ politika, byl zveřejněn více než šest měsíců po začátku války na Ukrajině, ačkoli jeho „koncepční“ ustanovení již byla více než jednou použita k ospravedlnění okupace Kremlu. části ukrajinských území.

Uvádí, že Rusko musí „hájit, uchovávat a podporovat tradice a ideály ruského světa“.

Přestože je strategie prezentována jako druh „měkké síly“, formalizuje na oficiální úrovni hlavní myšlenky týkající se ruské politiky a náboženství, které citovali někteří zastánci tvrdé linie, ospravedlňuje okupaci části Ukrajiny Kremlem a podporuje proruské separatistické entity. na východě země.

Píše se v ní, že vztahy Ruska s krajany v zahraničí mu umožnily „posílit jeho image v globálním měřítku jako ‚demokratické země usilující o vytvoření multipolárního světa‘,“ píše se v článku RLI.

Když však mluvíme v doktríně práce s krajany v zahraničí, Rusko má na mysli nejen etnické Rusy, ale také lidi jiných národností a také cizí občany, kteří mluví rusky.

„Kreml považuje za krajany ty, kteří žijí ve Spojených státech, západní Evropě a dalších regionech a zároveň se narodili v Sovětském svazu, jejichž rodiče jsou ruští nebo sovětští přistěhovalci nebo kteří mluví rusky s jinými přistěhovalci,“ píše RLI.

„Nová“ zahraničněpolitická doktrína říká, že Rusko by mělo rozšířit spolupráci se slovanskými národy, Čínou a Indií, a pokračovat v posilování vazeb s Blízkým východem, Jižní Amerikou a Afrikou.

Dokument zdůrazňuje, že Ruská federace by měla dále prohlubovat vazby s Abcházií a Osetií – regiony Gruzie uznanými Moskvou za nezávislé po válce s Gruzií v roce 2008, jakož i s Doněckou a Luhanskou oblastí okupovanou na východě Ukrajiny, jejíž proruští chráněnci se sami prohlásili tzv. „DNR“ a „LNR“.

Nejnovější doktrína mezitím posiluje roli a rozšiřuje pole působnosti ruských zpravodajských služeb v souladu s tajným manuálem Vyšší školy KGB z roku 1968 „Využití možností Sovětského výboru pro kulturní styky s krajany v zahraničí ve zpravodajství práce.“

Tato příručka uvádí, že hlavním operačním úkolem práce s krajany je příprava rekrutační a zpravodajské základny se zapojením emigrantů. A tzv. „Výbor pro krajanské vztahy“ by měl nasměrovat emigranty, aby sloužili zájmům Ruska, zejména zájmům státních orgánů, speciálních služeb, vojenských, vědeckých a technických zařízení.

„To znamená, že Kreml se nepřizpůsobuje novým podmínkám, ale snaží se tyto podmínky změnit, aby mohl nadále používat nástroje a taktiky tradiční pro Moskvu.

Důvodem je, že klíčoví rozhodovací činitelé v Ruské federaci si zachovali mentalitu a způsob jednání z dob studené války, charakteristické pro tuto éru,“ uvádí analytický materiál.

Doktrína schválená Vladimirem Putinem tedy stanoví prioritu využívání emigrantů v podvratných aktivitách proti západním zemím.

„Je třeba přiznat, že ruské emigranty v posledních letech Kreml nevyužívá ani tak ke shromažďování zpravodajských informací, jako spíše k podvratné činnosti a ovlivňování tvorby politiky v cizích zemích,“ uzavírá RLI.