No, pánové, masky byly upuštěny a vypadá to, že konečně. Kremelská klika, zcela poblázněná vlastními senilními představami, respektive z nemožnosti jejich realizace, přešla k otevřenému teroru.
- září rusko-fašistické jednotky vypálily rakety na Krivoj Rog. Navíc, pokud dříve agresor ospravedlňoval své činy tím, že střílel výhradně na vojenské cíle, nyní rashisti stříleli na přehradu Karachun a vodovodní potrubí – hydraulické stavby, které zajišťují život města.
V důsledku toho bylo zaplaveno přes 100 domů a pozemků, tisíce lidí zůstaly bez vody. Vypadá to, že Kreml dosáhl svého – „Dýky“ a „Iskandery“ splnily svou funkci.
Možná někdo jiný pochybuje, že tento „zásah“ byl náhodný? Pak se podívejte na zprávy za noc z 13. na 14. září – ostřelování Nikolajeva. Cílem zjevně nejsou vojenské stavby – vzdělávací instituce, infrastruktura, obytné budovy.
Také Záporizhzhya byla dnes již ostřelována a cílem rashistů se opět stal vzdálený od militarizovaného objektu.
Pokud vás to ale nepřesvědčilo o plánovosti takových akcí ze strany Moskvy, pak si vzpomeňte na 11. září – ostřelování Charkova fašisty z Ruské federace. Údery byly cynicky aplikovány na charkovskou tepelnou elektrárnu a tepelnou elektrárnu Zmiev – zařízení kritické infrastruktury.
V důsledku toho zmizelo napájení v několika regionech najednou a statisíce obyvatel řady regionů Ukrajiny zůstaly bez elektřiny.
To ale Kremlu nestačí – diktátor jde do krve. A věrní služebníci tyrana jsou připraveni na nové výzvy. Již 12. září Moskva znovu zasáhla Charkov – úder směřoval na hustě obydlenou obytnou oblast.
Podle vedení města se v blízkosti nenachází žádná vojenská infrastruktura. Ano, ve skutečnosti to divoká horda orků nepotřebuje, protože jejich cílem je zabíjet a rozsévat paniku.
A takových příkladů je mnoho. Rusko už sedmý měsíc terorizuje Ukrajinu, napadá zemi sousedního státu, jehož obyvatelé rašisté nazývali bratrskými.
Poté, co začala válku s myšlenkou dobýt Ukrajinu za několik dní, ruská „armáda“ obdržela důstojné odmítnutí od Ukrajinců, kterým se podařilo nejen zastavit agresivní „bratry“, ale také přejít do útoku. V důsledku toho byla „druhá armáda světa“ nucena uprchnout.
Po projevení naprostého nihilismu ve válečném umění, demonstrování zbabělosti, schopnosti pouze násilí, rabování a podlosti, zvolil „ruský svět“ jedinou možnou taktiku – teror.
Ostřelování poklidných čtvrtí a kritické infrastruktury je toho jasným potvrzením. Rusko neví, jak bojovat podle pravidel.
Rusko není schopno zvítězit ve férovém boji, i když mnohonásobně předčí nepřítele po materiální stránce, má převahu v lidské síle a zbraních. Své rakety proto míří na nechráněné civilní obyvatelstvo, snaží se vyvolat strach, rozsévat paniku.
„Teroristická země pokračuje v boji proti civilnímu obyvatelstvu. Tentokrát – raketové útoky na hydraulické konstrukce a pokus zaplavit Krivoj Rog. Jediné, co okupanti mohou, je zasít paniku, vytvořit nouzovou situaci, pokusit se nechat lidi bez světla, tepla, vody a jídla,“ reagoval prezident Ukrajiny na další zvěrstva fašistického Ruska.
„Zlomí nás to? Vůbec ne. Budou čekat na spravedlivou odpověď – bezpochyby ano,“ shrnul Volodymyr Zelenskyj.
Válka pokračuje a teď, když čtete tyto řádky, vyletí z okupantova kulometu další kulka a v ukrajinských městech se opět rozezní poplach, další Iskander, Kalibr atd. dělá hroznou práci.
Moskva strhla masky a každá další rána se stává cyničtější, drsnější a ničivější. Svou krvavou podstatu téměř neskrývají.
Jedinou otázkou je, jak daleko kremelský režim ve svých akcích zajde. Přesněji, jak daleko bude smět zajít.
Ukrajina dělá svou práci – armáda ozbrojených sil Ukrajiny, která vyvrátila mýtus o velikosti „druhé armády světa“, ji vyhání ze svého území.
Ale moc práce na tom není. A je důležité, aby celá Evropa sebevědomě řekla své slovo.
Kremelská klika se nakonec přidala k armádě teroristů a vedla ji. A dnes může být Moskva právem považována za teroristu číslo jedna na světě a stává se hlavní hrozbou právě pro tento svět.
A dnes nadešel čas, aby si každý stát, každý občan světa sám vybral – s kým je a co je připraven udělat, aby zaručil svou vlastní bezpečnost.
Časy zkoušek rodí vůdce. Možná nadešel čas, aby země Evropské unie projevily solidaritu a ukázaly, že EU je realita a toto je budoucnost.
Autor: Franz Hoffman