Výpočetní chemik Pavel Hobza a hematolog a onkolog Jan Starý získali cenu Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě. Fond každému z vědců udělil 1,5 milionu korun. Rada Neuronu ocenila i šest mladých talentovaných vědců a vědkyň, kteří dostali po půl milionu korun. Ceny dnes byly předány v Národním muzeu v Praze.
Profesor fyzikální chemie Hobza patří k nejcitovanějším světovým chemikům. Objevil nový model vodíkové vazby, takzvanou nepravou vodíkovou vazbu, která pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul. Zástupci fondu zdůraznili, že kvůli tomuto objevu se přepisovaly učebnice a zlomil století staré dogma. Hobza s kolegy mimo jiné vyvinul i nové skórovací funkce založené na kvantové mechanice, které slouží k předpovědi účinnosti léčiv. Hobza pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Je autorem více než 500 vědeckých publikací.
Mezinárodně uznávaným vědcem je i Starý. Díky jeho profesnímu úsilí se v 80. letech v Československu začaly děti trpící leukemií léčit podle moderních západních standardů a od konce téže dekády se v tuzemsku provádějí transplantace kostní dřeně. Když Starý v oboru hematoonkologie začínal, umíralo devět nemocných dětí z deseti, nyní je poměr opačný. V prosazování moderních metod a spolupráce vědec pokračoval i v 90. letech. Starý působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (UK) a je také emeritním přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole.
Za nalezení genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin, pak Neuron ocenil Martinu Živnou. Vědkyně pracuje na 1. lékařské fakultě UK. Objev podle Neuronu významně přispěl jak k objasnění příčin nemoci, tak k vývoji diagnostických metod.
Cenu Neuron má i Gabriel Demo. S týmem studuje mechanismy bakteriálních a virových infekcí buněk, cílem výzkumu je přispět k lepší léčbě infekcí. Demo zkoumá struktury proteinu hlavně pomocí moderní metody cryo-EMa a zajímá ho syntéza ribonukleové kyseliny a proteinu.
Další laureátka, Anežka Kuzmičová, je průkopnicí ojedinělého pojetí výzkumu čtenářství u dětí i dospělých. Její práce vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti i prožitky jsou souhrou jazykových, technologických, osobnostních a kulturních faktorů i hodnocení ze strany okolí. Poznatky z výzkumů Kuzmičové mohou pomoci najít vztah ke knihám i zdánlivým „nečtenářům“.
Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty UK zkoumá, proč některé materiály generují fotonapětí a jak lze využít získanou energii. Oceněný vědec má také zásluhu na vylepšení rastrovací sondové mikroskopie, díky čemuž se podařilo získat dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech. Setvín patří k nejvýznamnějším tuzemským fyzikům.
Na téže fakultě působí i matematik Jan Kynčl. Tento laureát je předním expertem v oboru kombinatoriky a diskrétní geometrie. Kynčl podle Neuronu mimo jiné vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů a získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu. Obojí souvisí třeba s přehledným zobrazováním diagramů s mnoha průsečíky, jako jsou schémata leteckých spojení mezi městy či biologické a sociální sítě.
Vědkyně Marija Šamžjová se zabývá jednou z klíčových výzev materiálové vědy – pochopením, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce na úrovni atomů. Laureátka se podle Neuronu věnuje především syntéze nových typů zeolitů a popisu jejich katalytických vlastností. To může mít přínos třeba pro chemické inženýrství. Šamžjová pracuje na Přírodovědecké fakultě UK.
Cenu za zdařilé propojení vědy a byznysu dnes dostali experti ze start-upu Pinflow Energy Storage, kteří se zabývají tím, jak ukládat elektrickou energii pro nemobilní aplikace, aby cena za kWh na cyklus byla co nejnižší. Odborníci energii uchovávají v redoxních průtočných bateriích, které umožňují nezávisle škálovat kapacitu a výkon. Start-up vznikl na základě poznatků výzkumné spolupráce vědců z pražské VŠCHT a Západočeské univerzity v Plzni. S touto kategorií se nepojí finanční odměna.
Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 matematik a podnikatel Karel Janeček. Od té doby fond ocenil přes 100 vědců a vědkyň. S Janečkem fond Neuron ukončil loni spolupráci kvůli jeho proslovu na vyhlášení hudební ankety Český slavík. Janeček tam mimo jiné kritizoval protepidemická opatření vlády a také jeho slova o tom, že by lidé neměli podlehnout tlaku na očkování dětí proti covidu-19 vyvolala velký mediální a kritický ohlas.
Zdroj: ČTK
