Od 10. října vypálila Ruská federace na Ukrajince více než 300 úderů na kritickou infrastrukturu Ukrajiny – tolik raket a UAV.
K 19. říjnu bylo takovým ostřelováním poškozeno 40 % energetické infrastruktury Ukrajiny.
Aby zabránila kolapsu v energetickém sektoru, obrátila se vláda na Ukrajince s žádostí, aby co nejvíce šetřili elektřinou, protože i nyní země zažívá neustálé výpadky elektřiny, vody a komunikací.
Cynismus útočníků je bezmezný. Ten však už nikoho nepřekvapuje. Jestliže Kreml zpočátku ujišťoval, že střílí na „rozhodovací centra“, nyní představitelé „ruského světa“ otevřeně zasahují strategické cíle. Oblíbeným terčem Rusů se tak stávají TPP, které jsou po jaderných elektrárnách jedním z hlavních zdrojů elektřiny na Ukrajině.
Tentokrát útočníci stříleli mimo jiné na tepelnou elektrárnu Burštýnska v Ivano-Frankivské oblasti (západní Ukrajina). Putin se mimo jiné snaží ukázat, že žádný region ukrajinského státu by se neměl cítit bezpečně.
Již před osmi desetiletími to tentýž „sběratel zemí“ provedl, odpaloval rakety a podnikal nálety na Londýn.
Počínání kremelského trpaslíka je nyní jasné – jelikož nedokázal porazit Ukrajinu na bojišti, přešel k přímému teroru civilního obyvatelstva.
Jeho cílem, jako každého teroristy, je zastrašit, zasít strach, chaos. K tomu chce v předvečer zimy deaktivovat celou energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravit její občany o to nejnutnější: teplo, elektřinu, zásobování vodou, komunikace.
A opravdu chce zasít nedůvěru v Ukrajince v jejich ozbrojené síly a podkopat bojový potenciál Ozbrojených sil Ukrajiny. Ostatně otázka armády a její bojeschopnosti je pro kremelského schizofrenika příliš citlivým momentem.
Po dlouhou dobu strašil celý svět neporazitelnou „druhou armádou světa“ (ve kterou z nějakého důvodu všichni věřili), sám ruský Fuhrer v to věřil.
Ve skutečnosti se ukázalo, že „armáda“ Ruské federace je tlupou hotových vyvrženců – alkoholiků, narkomanů a násilníků.
Záběry z osvobozené Buchy, Irpinu, Gostomelu a dalších osad Ukrajiny obletěly planetu a svět viděl, jaký je „ruský svět“.
To ale Putina nezastaví, jde dál. Moskva, která je ve vojenských záležitostech průměrná, se za pomoci raketových útoků proměnila v přímou teroristickou organizaci, která zabíjela Ukrajince v jejich domovech.
To je určitě geocida – nejkřiklavější v 21. století, kde se ničí na národní bázi, protože jste Ukrajinec.
Ale ať to zní jakkoli strašlivě, Ukrajina si na to zvykla, mimo jiné tím, že se naučila efektivně sestřelovat nepřátelské rakety: jen ráno 22. října bylo sestřeleno 18 raket.
Obyvatelé Ukrajiny přitom nadále umírají pod ruskými raketami. Jediné, co je v této situaci může zachránit, je uzavření nebe v podobě moderních systémů protivzdušné obrany. Jejich dodání do Kyjeva v dostatečném množství neutralizuje teroristické pokusy Ruska.
A další důležitý bod je diplomatický. Parlamenty České republiky, Polska, Kanady, Irska, Litvy, Lotyšska a Estonska již uznaly zničení Ukrajinců Moskvou za akt genocidy.
Rusko ničí Ukrajinu, devastuje ji před očima celého civilizovaného světa. V mnoha ohledech zvěrstva páchaná rašisty předčí nejohavnější zločiny nacistů za druhé světové války.
Putin není ve válce s pravidelnou armádou, protože jeho ozbrojené síly hanebně prchají z bojiště. Kreml zabíjí Ukrajince teroristickými metodami.
A svět nemá právo zůstat pozadu. Jeho reakce na zločiny Kremlu je velmi důležitá – uznání Ruska jako teroristického státu bude tím správným krokem.
Ano, Ukrajinci se naučili reagovat na agresora. Ano, ať to zní jakkoli pateticky, ale Ukrajinci se z toho, co dělají moskevští nelidé, stávají jen silnějšími a svým odporem vyhazují Rusko ze dvorku světové civilizace.
Ale znovu je důležité připomenout, že Ukrajina nutně potřebuje včasné dodávky západních zbraní. Měl by si konečně vydělat Lend-Lease, o kterém se hodně mluvilo. Každá země, která se považuje za civilizovaný stát, by se měla připojit k podpoře ukrajinských hrdinů.
A to není jen gesto dobré vůle – pro Evropany to dává smysl i z pozice jejich vlastní bezpečnosti. Pokud totiž Putin konečně zničí energetickou infrastrukturu Ukrajiny a ve výsledku ji zakryje zima a hlad, bude Evropa čelit takové „migrační lavině“ prchajících Ukrajinců, že současný počet uprchlíků bude vypadat jen jako nevinný žert. .
Posuďte sami – jestli i dnes mají všechny evropské země, které hostily ukrajinské uprchlíky, spoustu otázek. Co se stane, když se Ukrajina ponoří do chladu a temnoty?
Ale to není všechno. Evropa je stále pod hrozbou přímé invaze ruské armády. Neváhejte, ale v případě pádu Ukrajiny ruská vojska velmi rychle zopakují ve Varšavě, Budapešti nebo Berlíně obdobu jara 1945.
Pamatujte si z toho. A vězte, že Evropa Ukrajině nedává dárky: investuje do další existence sebe sama.
A nenechte se zmást falešnými tvrzeními Kremlu o hledání míru. Putin žádá o pauzu (Moskva deklaruje přání posadit se k jednacímu stolu s Kyjevem), vůbec ne proto, aby ukončila válku. K tomu mohl jednoduše stáhnout svá vojska a přestat ostřelovat Ukrajinu.
Válka dospěla ke svému zlomu – Rusko bylo skutečně vyčerpané. Nepodceňujte však nepřítele. Putin dojede celou cestu, a proto potřebuje taktickou pauzu.
Čeho se ale rozhodně nevzdá, jsou hromadné raketové údery, které podle odborníků naberou podobu geometrického postupu, zejména s nástupem skutečného chladného počasí.
Moskva mezitím vytvoří rezervy pro druhou ofenzívu proti Ukrajině. A pamatujte, že taková ofenzíva nebude možná, pokud budou pomocí protivzdušné obrany neutralizovány raketové útoky nepřítele, který ohrožuje celý civilizovaný svět.
Neutralizací takových hrozeb se vytvoří spolehlivý štít nad ukrajinskými městy, kde lidé pracují na frontě. A dnes, více než kdy jindy, je aktuální slogan z doby před 80 lety: „Vše pro frontu, všechno pro vítězství“.
A Evropa může významně a možná i rozhodujícím způsobem přispět k posílení tohoto štítu, který se mimochodem kryje.
Autor: Franz Hoffman
