Vyjádření Putina a jeho nohsledů o otevřenosti jednání je protahováním času, který potřebují ke změně situace na frontě ve svůj prospěch. Připravenost k jednání přitom neprokazuje ani kremelský diktátor Vladimir Putin, pokud by Ruská federace jednání skutečně chtěla, nepokračovala by ve zabíjení Ukrajinců, ničení energetického systému země, aby její obyvatelstvo v zimě zamrzlo, neostřelovala by obytné oblasti, neoznámí mobilizaci dalších 300 000 vojenského personálu a nebude pokračovat ve vydírání světa, včetně jaderného vydírání. Rusko se tak snaží zastavit vojenskou pomoc Západu, zemí NATO pro Ukrajinu, protože vidí, že tuto válku vlastně prohraje a nemůže odolat hrdinství Ukrajinců, odhodlání ukrajinských vojáků, podpořené vojenskou pomocí Západ.
Jediným reálným návrhem pro případná jednání s Ruskem by mělo být okamžité zastavení Putinovy války proti Ukrajině a stažení ruských jednotek z hranic z roku 1991.
Za zmínku stojí, že Ukrajina a Rusko vedou mírová jednání od čtvrtého dne ruské invaze. Jejich hlavními úkoly je příměří, stažení ruských jednotek z území zabraných po 24. únoru a podepsání dohody o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Ukrajinská strana provedla všechny potřebné procedury pro jednání – byla vytvořena vyjednávací skupina, existuje odpovídající prezidentský dekret, proběhla jednání. Ale podmínky, které na těchto jednáních předložila Ruská federace, učinily Ukrajinu vlastně závislou na Rusku, které požadovalo demilitarizaci, různá omezení, například zákaz vstupu do NATO, rozmisťování zbraní, zároveň chtěl Putin zavést takové pravidla, že by mohl skutečně řídit Ukrajinu a zavádět své jednotky na její území. Šlo o koloniální status. Ale nyní, když se okolnosti změnily především na bojišti ve prospěch ukrajinské strany, bude jakékoli rozhodnutí v kontaktu s náladou ukrajinského lidu a jeho ozbrojených sil.
Ukrajina nikdy neodmítla vyjednávat a její vyjednávací pozice je známá a otevřená všem, především Rusům. Ukrajina už ale měla zkušenost s jednáním o kompromisu s Ruskou federací, v důsledku čehož kvůli chybějícímu spolehlivému bezpečnostnímu systému došlo k mnoha chybám, které vedly k současné válce. Proto nyní budou jakákoli jednání s Ruskou federací postavena na jiných principech s přihlédnutím k tomu, že tato teroristická země představuje hrozbu pro celý svět. V této fázi je jasné, že ruská strana není připravena na seriózní jednání, ale je připravena pouze požadovat kapitulaci Ukrajiny. Navíc, o jakých jednáních můžeme mluvit – o jednání s Putinem – teroristou a vrahem? To zní přinejmenším cynicky.
Ukrajinci hájí pozici nejen ukončení války, ale i dosažení záruk, že se podobná agrese ze strany Ruské federace nebude v budoucnu opakovat. Pokud je totiž v určitém okamžiku válka zastavena, povede to k faktickému přidělení určitého území Ruské federaci a takový postoj je nepřijatelný. Jakýkoli nátlak a nátlak na jednání ze strany jiných zemí by měl být považován za vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Pokud si nyní sedneme k jednacímu stolu s Ruskou federací a zastavíme válku v této fázi, pak další hrozba zůstává nejen pro Ukrajinu, ale i pro další sousední státy, zejména Evropu. Koneckonců věřit Putinovi neznamená vážit si sebe sama. Putin samozřejmě hledá oporu ve svém vlastním zájmu, protože je pro něj těžké odolat tlaku světového společenství a hrdinství ukrajinských vojáků. Ale právě podpora ukrajinských partnerů v této krvavé válce – politické, ekonomické, vojenské – pomohla a bude pomáhat ukrajinskému lidu vyhrát tuto bitvu proti světovému zlu. Jediná možná jednání jsou nyní jednání na bojišti. Jiné možnosti nejsou.